Režie:
Michael EnglerScénář:
Julian FellowesKamera:
Ben SmithardHudba:
John LunnHrají:
Michelle Dockery, Maggie Smith, Elizabeth McGovern, Laura Carmichael, Joanne Froggatt, Hugh Bonneville, Sophie McShera, Allen Leech, Jim Carter (více)Obsahy(1)
Panství Downton, to je dokonalá kronika života příslušníků britské aristokracie a jejich zaměstnanců v prvních desetiletích dvacátého století. Tlak, který vyvolává moderní doba, přímo kontrastuje s prostředím, jež je založeno na respektu k tradicím a zažitým rituálům. Majitelé panství, Crawleyovi, ale tuší, že pokud nepůjdou s dobou a nepodstoupí dobrovolnou modernizaci, nemají naději na přežití. Tím spíš, že ty, kteří se jim starají o celodenní servis, postihly emancipační tendence a představa, že budou svým pánům sloužit až za hrob, už dávno vyšla z módy. V této atmosféře bublajícího neklidu dorazila na panství zpráva, že ho poctí návštěvou anglický král. Pro všechny je to životní zážitek, na který se ti „nahoře“ i ti „dole“ musí víc než stoprocentně připravit. Jenže osud je prevít, který dokáže zaskočit i ty nejpřipravenější. Královo služebnictvo chce převzít kompetence toho místního, jelikož ho považuje za neschopné, a domácí se rozhodnou rafinovaně bránit. Plánovaný příjezd krále také na panství přiláká nejrůznější nezvané návštěvníky, kteří mohou mít ty nejhorší úmysly. A do toho všeho se navíc připlete láska. (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (128)
Dneska jsem se po dlouhých pětadvaceti letech vypravila do našeho kina. Překvapily mne pohodlné sedačky, bufet s popcornem a především krásný film, který mne přinutil opustit své pohodlné obyvákové křeslo a vypravit se do světa iluzí na filmovou premiéru. Jako nadšený fanda šestiřadého seriálu jsem byla zvědavá, jakým způsobem tvůrci celou ságu rodiny Crawleyových uzavřou. Na celém seriálu jsem si cenila nejen příběhů jednotlivých členů rodiny i služebnictva, milého humoru, skvělých hereckých výkonů, parádních kostýmů a nákladné výpravy, ale hlavně toho, že vztahy mezi lidmi byly velmi korektní a přátelské i když i nějaká ta intrika by se našla. Ve stejném duchu byla celá sága dovedena do pozitivního závěru. Tvůrci své fanoušky nezklamali. ()
Stejnojmenný seriál jsem vždycky hodnotil vysoko, já mám totiž příběhy z anglických sídel ve velké oblibě včetně dělení na lidi nad a pod schody. Film ve mně ale žádné nadšení nevyvolal. Celou dobu z něj bylo jasně cítit, že jde jen o jakousi nástavbu, jednotlivé postavy se postupně objevují, aby nezadržitelně obsadily své posty, takže mě doopravdy potěšila jen Tuppence Middleton. Bylo to už jen vaření z vody a velká spousta nevyhnutelných, šťastných zakončení už na mě byla přece jen příliš. Třetí hvězdičku jsem přidal jen ze slušnosti. P. S. Familiérní tykání mezi personálem volalo po devítiocasé kočce. ()
Téměř nepolíbený seriálem (viděl jsem několikrát pár minut, když se na to u nás koukal zbytek rodiny) jsem si tento film pokusil užít jako samostatnou historickou exkurzi do dávných časů meziválečné Británie. A užil jsem si to opravdu skvěle. Prostředí a postavy mě bavily, asi se zpětně podívám i na seriál ()
Oceňujem snahu o zmapovanie zhýčkaného života na samotnej hranici medzi starým zlatým životom šľachty založeným na tradíciách a moderným životom s pulzujúcou meštianskou spoločnosťou. Ten kto nepochopí, že aristokracia už nie je to, čím bývala má problém... No celkovo ale ide o kolosálnu nudu. Ide o také nudné, banálne minipríbehy pozliepané do šedivého obrazu. Jediné čo ako-tak ušlo bola výprava. Na hranici odpadu. 30/100 ()
Seriál miluji! Film byl pouze takovým příjemným pomrknutím a připomínkou dlouhých zimních večerů, které jsem trávil se seriálem. Příběhově o ničem, i když se snažili zakomponovat pár zajímavých momentů. Spíše jsem to bral jako možnost strávit další dvě hodinky s mými oblíbenými hrdiny. Neurazí, ale ani nenadchne. Přesto jsem rád za cokoliv, co z tohoto seriálu vyjde. ()
Galerie (80)
Zajímavosti (2)
- Při přehlídce yorkshirského pluku za účasti krále Jiřího V. hraje skladba Julia Fučíka „Florentinský pochod (Op. 214)“ z roku 1907. Její autor, český skladatel vojenských pochodů c. a k. armády, byl strýc nacisty popraveného komunistického novináře Julia Fučíka, autora Reportáže psané na oprátce. Rodinné vztahy jejího autora tak odkazují i na části děje filmu, kde krom rozporů mezi monarchisty a republikány v rámci rodiny Crawleyů zazní i přesvědčení o komunistickém smýšlení jedné služebné. Spíš než o záměr tvůrců jde patrně o náhodu, ovšem zajímavou. (Korsak)
Reklama