Bílý palác

Docela milé překvapení mi uchystal tento americký film, který vypráví o lásce mladšího muže ke starší ženě. Sám jsem něco podobného, ovšemže v jiných kulisách, zažil či poznal na vlastní kůži. Tady se tvůrcům podařilo ještě přidat další moment, on pochází ze zámožnější vrstvy a navíc je Žid a ona je chudá, obyčejná žena, prodavačka, která má problémy s placením nejen za elektřinu, kterou jí i jednou vypnou. Snad taky někdo natočí film o lásce a soužití citlivého muže s superhysterickou ženou, a to alespoň tak, jako se podařilo postihnout vztah dvou lidí, muže a starší ženy v tomto filmu. (15.01.2012)

"Napovím ti Frede Astairee, nejsem žádná Ginger Rogersová."____BÍLÝ PALÁC je drama s romantickými prvky a sólo pro dva herce. Mladičký James Spader i Susan Sarandon (nominace Zlatý glóbus) se pro své role výborně hodí a jejich společné výstupy mají náboj. Za pochvalu stojí výborně napsané dialogy, které mnohdy pobaví. "Moc se mi líbíš, máš krásné oči. Už ti někdy někdo řekl, že vypadáš jako Tony Curtis?" Nakonec nechybí ani dramatické momenty ("díkůvzdání u Horowitzů", "vysavač darem", atd.), originální happy end a příjemná atmosféra (hudba George Fenton).____Maďarský kameraman Lajos Koltai je dnes známý, také jako režisér - drama SORSTALANSÁG (2005). (24.05.2007)

Bílý palác nejde úplně stranou žánrových klišé romantických melodramat / komedií, přičemž je znát, že výchozí text / scénář (byť knižní předlohu jsem nečetl) nepatří mezi ty nejsilnější pilíře, nedá se zbavit ani pocitu jistého rutinérství či řemeslnictví (i co se režie týče), valná většina scén i pochodů hlavních postav je v podstatě očekávaná, chybí mnou tak oblíbená (a u jiných nenáviděná) jistá forma nedořečenosti (americký závěr je "dořečený" až běda)... nicméně nedá se říct, že by tu nic nefungovalo. Velmi pomáhá pozdně osmdesátková (či snad časně devadesátková) atmosféra opírající se o sice ne úplně objevnou, ale z valné části vhodně zakomponovanou hudbu George Fentona (pár přešlapů promíjím). A to zásadní, tedy ne úplně konformní vztah dvou lidí odlišného věku i společenského postavení jistou hloubku (min. emoční) v žánru hollywoodské (neokázalé) pop romance nabízí. Pouto mezi hlavními postavami, tedy starší Norou (Susan Sarandon) a mladším Maxem (James Spader) nepůsobí tak ploše a neuchopitelně, jak jsem si poslední dobou v podobně tématicky laděných filmech (komerční i nekomerční produkce) bohužel zvykl vídat, naopak. Nakolik je to dáno solidními a především sympatickými herci, kteří svůj part rozehrávají velmi vkusně je pak otázkou... "I´m 43... and be 44 in December." - "I´m 27." │60% (29.02.2016)

Román White Palace z roku 1987 byl první ze dvou knih Glenna Savana. Filmová verze přišla velmi brzy, reagovala na aktuální téma a na fakt, že jako debut to byl bestseller. Co se filmu týká, jeho atraktivita stojí a padá na chemii mezi Susan Sarandon a Jamesem Spaderem a to samo o sobě bohatě stačí na dobrý zážitek. Navíc jsou tu zajímavé reference na operetu Die Fledermaus (opereta a opera je znak lépe situovaného) nebo na reálie ze života Monroe (zájem o její životopis je znak dělnické třídy). Další podobná romance je Frankie & Johnny. (20.03.2023)

Spoilerů řada jako obvykle. Doufal jsem v Jamese Sadera v jeho úchylné (přirozené?) poloze. Romantické tóny saxíku mě nejdřív trochu postrašily, ale scéna s blowjobem od Susan Sarandon utvrdily... tedy utvrdily v přesvědčení, že mne instinkt neklamal. Solidní drama muže, který se zabouchl do někoho, s kým nemůže mezi "přátele" (a ženy, jež to až příliš dobře chápe) kazí nepřirozené notlivých scén (Spaderovy poblázněné návraty do postele, závěrečný výbuch vášně na prostřeném stole) to, čím film v zásadě není - totiž romantickou sračku. Když budete shovívaví, anebo budete ve správný čas na záchodě, film si lze užít, protože téma snobského studu je podáno vkusně (vezmete-li v úvahu datum vzniku, je to téměř zázrak) a hlavní představitelé zaslouží za jedna. (18.10.2011)