Bílý palác

"Napovím ti Frede Astairee, nejsem žádná Ginger Rogersová."____BÍLÝ PALÁC je drama s romantickými prvky a sólo pro dva herce. Mladičký James Spader i Susan Sarandon (nominace Zlatý glóbus) se pro své role výborně hodí a jejich společné výstupy mají náboj. Za pochvalu stojí výborně napsané dialogy, které mnohdy pobaví. "Moc se mi líbíš, máš krásné oči. Už ti někdy někdo řekl, že vypadáš jako Tony Curtis?" Nakonec nechybí ani dramatické momenty ("díkůvzdání u Horowitzů", "vysavač darem", atd.), originální happy end a příjemná atmosféra (hudba George Fenton).____Maďarský kameraman Lajos Koltai je dnes známý, také jako režisér - drama SORSTALANSÁG (2005). (24.05.2007)

Spoilerů řada jako obvykle. Doufal jsem v Jamese Sadera v jeho úchylné (přirozené?) poloze. Romantické tóny saxíku mě nejdřív trochu postrašily, ale scéna s blowjobem od Susan Sarandon utvrdily... tedy utvrdily v přesvědčení, že mne instinkt neklamal. Solidní drama muže, který se zabouchl do někoho, s kým nemůže mezi "přátele" (a ženy, jež to až příliš dobře chápe) kazí nepřirozené notlivých scén (Spaderovy poblázněné návraty do postele, závěrečný výbuch vášně na prostřeném stole) to, čím film v zásadě není - totiž romantickou sračku. Když budete shovívaví, anebo budete ve správný čas na záchodě, film si lze užít, protože téma snobského studu je podáno vkusně (vezmete-li v úvahu datum vzniku, je to téměř zázrak) a hlavní představitelé zaslouží za jedna. (18.10.2011)

Film se mi líbil. Na Jamese Spadera se dobře kouká a na starší Susan Sarandon taky. I chemie mezi nimi fungovala, tak to hodnotím jako lepší průměr. Film má dobré dialogy. Ten film můžu viděti i několikrát za sebou a vždy mi něco nového dá. Spader a Sarandon jsou mí oblíbení herci, tak mi nedělá problém vidět to znovu. Susan Sarandon je tu nesympaticky trhlá, ale právě proto, že je úplně jiná než její milý, proto má film své kouzlo. Ne nadarmo se říká, že protiklady se přitahují. (22.11.2015)

Já nevím, strašně ráda bych kvůli oběma hlavním představitelům dala víc, ale asi nejsem životem ještě tak semletá, abych tomuto příběhu uvěřila. Susan Sarandon vykreslila postarší číšnici Noru velmi reálně, ovšem postava Maxe... Jen příklad: nejdříve je nám představen coby prototyp odpovědnosti a pak si klidně sedne totálně zlitej za volant. Dosadit za ústřední dvojici méně schopné herce, asi bych Bílý palác po půl hodině vzdala a byla bych tak ušetřena poněkud směšného závěru. (01.11.2012)

Vzťah medzi staršou ženou a mladým mužom z odlišných spoločenských tried naráža na obavy mladíka z prijatia ženy jeho rodinou (ako sa neskôr ukáže oprávnené). Jediné, čo môže udržať ich pomer je sila vzťahu. Námet o skôr narodenej partnerke nie je nový. Zaujímavé je napr. porovnanie s Fassbinderovým filmom Strach jesť duše. Mandoki konflikty s okolím, vyplývajúce z neprimeraného vekového rozdielu nestavia do popredia, zameriava sa spoločne prežité chvíle udržiavané vášňou, konfliktami, vyznaniami. Oproti nemeckému predchodcovi ale len kĺže po efektnom povrchu prvotného očarenia partnerom. Koniec je v znamení morálneho poučenia o úprimnej láske, ktorá prekoná všetky prekážky (hrdinovia sa pri jej verejnom prejavení dočkajú potlesku). Napriek tejto uhladenosti ide o pôsobivý príbeh, ukazujúci ako sa nielen spoločnosť, ale aj samotní aktéri vzťahu vzpierajú životu odlišnému od daných spoločensko - vzťahových vzorov a pravidiel. 70% (02.02.2006)