Narcos: Mexiko

Nová destinace, úplně nové herecké tváře, nový podtitul. Na nejnovější přírůstek do rodiny Narcos se sosutředila veliká pozornost, zaznamenal jsem, že mnoho kritiků zprvu usuzovalo, že to na své starší úspěšné bratříčky (tím myslím samozřejmě první tři série) mít nebude a ta špetka dokonalosti tomu jednoduše bude chybět. Malinko možná chápu, co tím mysleli, ale suma sumárum, Narcos Mexico je prvotřídní počin s jen málo kosmetickými nedostatky. Tím nejdůležitějším atributem jednoznačně bylo sehnat charismatického herce, jenž by dokázal unést celý seriál a diváci by si jeho počínání na obrazovce užívali plnými doušky. Zpočátku jsem sice choval k Diegu Lunovi a jeho postavě menší pochyby a k spekticismu tudíž chyběl doopravdy malý kousek, ale jak čas plynul, tak jsem pochopil jeho osobnost. Na Pabla sice nemá, ale kdo z ostatních taky, že ? Trochu mě zarazilo, že příběh se rozjížděl docela pomalým tempem, ale ke konci to nabralo slušné otáčky, kde o přestřelky a příběhové zvraty nebylo nuze. Skvělý soundtrack, výborné vygradování, natěšenost na druhou sérii zde tudíž panuje. Teď si asi říkáte:,, Tak proč tomu ten ignorant napálil jen čtyři hvězdy?" Chyběla mi zde lepší a propracovanější postava na druhé strany barikády, postava agenta Peňy totiž "Kikiho" převálcovala na plné čáře. Za mě dávám 84 % (28.12.2018)

Felix Gallardo se možná v Kolumbii cítí u jezírka s hrochy jako chudý příbuzný a školák skutečných narko-šíbrů, ale tahle paralelní lekce z dějin (nebo most mezi 3. a 4. sérií?) se dosavadním třem sezónám může podívat zpříma do očí. Kvalitativně totiž neztrácí. Ano, dobové Mexiko a Felix jako narkobaron jsou v něčem tuctovější než Pablo a gentlemani z Cali, ale v tom je právě síla seriálu. Pomalu, nenápadně plyne, někdy jen variuje známé situace, ale dává jim zajímavé měřítko, zneklidňující podtext, který vynikne o to víc, když znáte současné výpovědi o stavu věcí. Třeba Heli Amata Escalanteho, který se režijně podepsal pod vrcholný pátý díl a podtrhl odvahu Netflixu angažovat artové režiséry s hodně radikálním CV. Druhý příklad - výtečné retro krasojízdy sedmého a osmého dílu, pod kterými je podepsaný rozevlátý mexický formalista Alfonso Ruizpalacios. Cit pro detail a atmosféru těchto dílů je stejně výjimečný jako cit tvůrců pro typový casting. Proměny hlavních postav i neustálý příval zajímavých vedlejších figur povyšuje Narcos mezi elitu. Mexikánci se tu mohou cítit, jako doma, i když vrchol seriálu spojený s dalším výtečně zvoleným protagonistou Kimim přichází na pomezí devítky a desítky. Nemůžu si pomoct, ale opět nadšení nad narkobaladami. Hlavně ta, kde kyne dobrácký vrahoun Don Neto, rve srdce. (21.11.2018)

Než vypukla Válka o drogy, jak ji známe dnes (kdy už ani nelze poznat, kdo je proti komu a kdo se čeho dopouští), než přerostla v nefalšovaný otevřený konflikt plný válečných zvěrstev a zločinů proti lidskosti, kdy proudí miliardy narko dolarů od lidských trosek v Americe do honosných haciend v Mexiku, tak na samém počátku bylo několik "outsiderů", kteří se rozhodli z do té doby nekoncepčního pašování trávy udělat "seriózní" byznys skrze první kartel. Což se jim dařilo tak dobře, až chytli slinu, uvědomili si, že se nemusí vystavovat přímé hrozbě pěstování, protože mají ohromnou "konkurenční výhodu" v podobě ohromných a obchodu otevřených hranic s USA. Rozhodli se tedy zaštítit distribuci "bílého zlata"; a od toho momentu šlo všechno do háje. Je paradoxní, že pokud něco první sérii "spin-offu" Narcos vyčítat, tak právě určitou "selankovitost", protože oproti předchozím kolumbijským řadám, to nesporně je mnohem poklidnější, méně emoční i násilné a více byznysové. Ano, je to o období, kdy DEA hledala svou tvář, kdy si narkotrafikanti teprve začínali uvědomovat, co že to vlastně mají v rukou, kdy to bylo stále spíše o gentlemanských dohodách než o uřezaných hlavách na zápraží. O časech, kdy ještě netušili, že nemusí být otroci v soukolí politiků a policejních složek, ale naopak že oni jsou ti, kdo politiky dosazují a rozhodují na koho policie zaklekne. Čili ano, ještě to není to Mexiko, kde vztahy a intrikaření mezi jednotlivými kartely zostuzují i kutí piklů ve Hře o trůny. Nic z toho neznamená, že by to nebylo výtečné a zajímavé. Je, jen si to musíte párovat vůči stavu o jednu dvě dekády později. Obsazené je to perfektně, málokterý seriál má takové štěstí na šťavnaté vedlejší postavy; speciálně Don "mexický Krobot" Neto a Pablo "mexický Zedníček" Acosta tomu dodávají srdéčko a duši. Na rozpočtu se nešetřilo, (nejen) dobová výprava je ohromující. Mnohým bude vadit Luna jako hlavní kápo, protože "není tak charismatický ani šílený jako Escobar a El Chapo je tu (zatím) jen jako podržtaška větších šíbrů". To je nesporně pravda, ale Luna to hraje výtečně a právě ta jeho nenápadnost, to že to celé "řídí jako kravaťák firmu", je jeho předností, která ho odlišuje a činí zajímavým. Navíc tvůrci výrazně pracují s jeho párováním oproti Peñově charakteru; oba jsou outsideři z vidlákova, které nikdo nebere vážně a i když už úspěch mají, tak jenom protože se zrovna hodí jejich šéfům. Více než solidní rozjezd, který plně obstojí sám o sobě a nejen jako doplněk ke kolumbijské trilogii. A oproti ní má značnou výhodu v nezměrném potenciálu do budoucna, protože až se to dostane do bodu, kdy padne El Padrino, tak se uvolní místo pro již zmíněného podržtašku. A pak to terpve započne. | S1: 4/5 | (05.12.2018)

Bohužiaľ, Diego Luna, nemá toľko charizmy, ako herec stvárňujúci Pabla v predchádzajúcich sériach a zároveň príbeh zrodu mexického kartelu, nakoľko to znie akokoľvek pútavo, neponúka toľko rozmanitých a zaujímavých scén ako práve vyčíňanie "Escobar a spol." v Kolumbii. Ak by som to však neporovnával s predošlými sériami, tak je to takmer stopercentný - bezchybný zážitok, ktorému by som vytkol skutočne len maličkosti, keďže je to po scenáristickej, režisérskej, audiovizuálnej a hereckej stránke nadštandardný prírastok v rámci seriálovej, respektíve televíznej tvorby. No v prípade ak porovnávam, tak je to asi najslabšia séria, ktorej chýba väčší "drajv" a ťah na bránu na aký sme pri Narcos boli zvyknutí. (26.11.2018)

Všude se vždycky říká, že už žádná série bez Pabla nebude nikdy taková, jaká byla. A je to sakra pravda. Jenomže tahle je taky výborná, rozhodně lepší než série třetí. Je to parádně natočený, ještě líp vyprávěný a bezchybně zahraný. Hnedka první díl vás určitě zaujme nekonečným marihuanovým polem, který dostane snad každého. Hudba taky není špatná, v některých chvílích dokonce o dost lepší. Určitě taky každý musí pochválit detailnost seriálu, což je naštěstí u Narcos zvykem. Postavy jsou opravdu zajímavé, ale vůbec jsem nevěděl, jakou si mám oblíbit. Rafa je rozmazlený feťák, Don Neto spíš jenom ožralý strejda, Camarena takový špuntík, no a Félix začal být výborným záporákem až tak v posledních čtyřech dílech. Ovšem herci zahráli dokonale, mluvím pouze o sympatii. Akorát to přece jenom není tak dobré, jak jsem se na pravou mexickou jízdu těšil. Jde o to, že na Mexiko jsem čekal mnohem víc brutality. Mohlo být víc křičení, víc mučení, víc bolestných umírání, víc krve. Vždyť je to v tomhle státě docela podstatné. Některé přestřelky taky mohly být o něco lepší a delší. Docela dost scének je v tom i zbytečných. U této série bych spíš uvítal délku dílu maximálně 45 minut než přes hodinu. Každopádně poslední tři díly to zachránily natolik, že se mám chuť ihned znovu podívat od samého začátku. Což je hustý. „Musíme tenhle zasranej svět řídit, jinak bude řídit on nás“ (31.01.2019)