Kleopatra

Byla krátce vdaná za Richarda Burtona, když jednoho dne zazvonil telefon a režisér ZANUCK nabídl roli Kleopatry Liz TAYLOROVÉ. "Ne,ne ani za nic to nevezmu. Leda, že by mi dal milión." řekla Liz. Krátké zaváhání v telefonu, porada, a režisér řekl: "Když to vezmeš, máš ho mít". Tak se stalo, že Taylorová byla první hvězdou Hollywoodu, která dostala za svůj herecký výkon 1 milión dollarů. Dnes říkám - a právem ! Byla tak nádherná, hrála tak přesvědčivě, ta úžasně nákladná výprava, jako její doplněk obrovské světové hvězdy Richard BURTON, Rex HARRISON,Martin LANDAU, Roddy Mc DOWALL, Margaret LEE atd. Další snímky, které následovaly, chtěly něco udělat jinak, ale je to jen slabá náhražka. Tvář a chování Kleopatry v podání Liz TAYLOROVÉ zůstane navždy (asi určitě) nezastupitelné. Poznámka: mé zbožné přání - kéž by to vyšlo na DVD !!!!! (20.09.2007)

Jak ostudné, že mně, starého nesnášeče všeho bombastického a typicky hollywoodského (Intolerancí to začalo a od té doby jsou všechny ty filmy takové, nebo takové chtějí být, ach jo.), na tomto filmu nejvíce vadila hlavní postava a herečka, která ji představuje. Nejsem si totiž vůbec jistá, že jsem byla svědky nějakého hereckého výkonu. Celou dobu jsem přemýšlela, jak toho dosáhli, že její prsa drží tvar v každých šatech, nikoli nad tím, jak vdechla panovnici život a duši. Další věc je ta, že Harrison si svým výkonem vydobyl víc mojí přízně než Burton, a to nikdy není dobré, když závěrečnou část okupuje méně oblíbená postava. A když už jsem u toho reptání, tak je to právě díky takovým filmům, že získávám dojem, že panovníci vlastně ve skutečnosti nepanují, jenom vysedávají na zlatých křeslech a jedí po jednom hroznové kuličky.-"Polévka je horká. Polévka je studená. Marcus Antonius zemřel." (13.01.2011)

Sú tam obrovské dekorácie, politické pletky, až z toho hlava zabolí, krásne kostýmy, slávni herci a skáče sa v čase. Takže všetko, čo treba očakávať od historického filmu. Nie je tam veľa bojových scén, tá jedna poriadna príde až v štvrtej hodine (!!) a dovtedy sme svedkami najma konfrontácie Kleopatry s mužmi jej života. Je obdivuhodné, koľko úsilia museli tvorcovia vynaložiť na výrobu tohoto filmu, ja by som upozornil na scenár, ktorý sa tvári, že je historicky presný a ja, ako neznalec, som mu to uveril. Jediné, čo tak môžem Kleopatre vyčítať, je pomalšie tempo, ale ani podobné eposy z 50tych rokov ním zrovna nevynikali. No a určitý problém je možno aj v tom, že to síce medzi postavami vrie a herci sú výborní, ale na diváka sa emócie neprenášajú. Dôležitejšie sú dekorácie, výprava a politika. Nečudujem sa, že sa z filmu nestal superhit, ale ak si uvedomíme, že v dnešnej dobe neuspeli v kinách Kingdom of heaven alebo Alexander, ktoré sa tiež viac sústredili na dialógy a vnútorné pohnútky hrdinov, tak sa obecenstvo príliš od dôb Kleopatry nezmenilo a lekcie histórie sú a budú menej zaujímavé, ako historická bojová vrava. (09.09.2013)

Na svou dobu naprosto fantasticky zpracovaný snímek, ta výprava, kulisy, kostýmy, hudba, herecké výkony, vše naprosto parádní. I v dnešní době jde znát ta velkolepost filmu. Ale samozřejmě film trochu kazí ta stopáž, protože 4 hodiny a několik přetažených scén prostě ten film trochu kazí. I tak ale jde o skvělé dílo. (16.03.2024)

Ten film nezemřel s Kleopatrou, ale s Juliem Caesarem! Harrisonova nenucená grácie a majestátnost nejenže ostře kontrastují s Burtonovým sebelítostivým a výbušným neurotikem (s úzkými rameny a pažemi jako hůlkami), ale hlavně představují jedinou autentickou emoci filmu. Další emoce dusí v zárodku Mankiewiczova ordinérní senzitivita a styl, a dále sama Taylorová v titulní roli. Její až absurdní marnivost [co výstup, byť pár sekund dlouhý, to jiný kostým… extravagantní líčení, účesy a dokonce klouboučky… tucet variací na hluboký dekolt, leč bez pointy:] jenom korunuje velmi sebestředný výkon, který skutečně zabíjí Kleopatru: ta je jednou pateticky milující ženou, jindy ambiciózní a destruktivní běhnou (aniž by se obě polohy někde střetly). Ve výsledku velmi ledabyle (co do profilace dekórů, postav, jejich motivací atd.) a bez inspirace natočený velkofilm, který je spíš spektáklem přehnaných gest a chlupatých údů, než čehokoliv jiného. Než nulové emoci, to už dám přednost třeba křesťanské hysterii QUO VADIS? od Le Roye... (05.01.2007)