Kleopatra

Pro mnoho lidí zůstane napořád Kleopatrou jedině Elizabeth Taylor, já jsem ale díky tomuto snímku navždy získal Gaia Julia Caesara. Hlavní podíl na tom má Rex Harrison, který dokázal tohoto velkého muže ztvárnit lidsky, a přesto mu vtiskl vůdčí charakter, silnou osobnost i neopakovatelné charizma. A momenty jako Kleopatra poprvé u Caesara, průvod Římem či závěrečná lodní bitva mě dokázaly ohromit přes svou letitost i dnes... (27.09.2015)

Úžasný a ohromující velkofilm, při kterém jsem se nenudila ani minutku. Na to, že byl film natáčet v šedesátých letech opravdu povedené efekty, kostýmy herců a hlavně mistrovské herecké výkony Elizabeth Taylor a Richarda Burtona. K tomuto velkofilmu mám jen jednu jedinou výtku a to, že v roli Kleopatry si už nedokážu představit nikoho jiného, něž jedinečnou Elizabeth! (11.06.2012)

Na svou dobu naprosto fantasticky zpracovaný snímek, ta výprava, kulisy, kostýmy, hudba, herecké výkony, vše naprosto parádní. I v dnešní době jde znát ta velkolepost filmu. Ale samozřejmě film trochu kazí ta stopáž, protože 4 hodiny a několik přetažených scén prostě ten film trochu kazí. I tak ale jde o skvělé dílo. (16.03.2024)

Uvažovala jsem sice o pěti hvězdičkách, ale vzhledem např. ke Quo vadis (1951), které se mi více vrylo do srdce (a do paměti), jsem to nakonec neudělala. K výpravě netřeba dalších slov, snad jen, že možná i díky ní a penězům určených pro film, tady dostala historie pěkně za uši, takže po historické stránce byla ta televizní Kleopatra s Zanem, Daltonem a Leonor Varela, mnohem lepší. Elizabeth Talor sice už není tak krásná jako v Ivanhoe (1952), ale je pořád kočka a její herecký výkon je zde lepší, než byl v něm (z ozdoby se stal hlavní tahák). Richardu Burtonovi (což je sice s podivem, vzhledem k jeho způsobu života, ale je to tak) těch 10 let od filmu Roucho (1953) prospělo, jelikož tam mě nezaujal vůbec ale vůbec ničím, (a vzhledem už vůbec ne), tady se dá říci, že zestárl do krásy... :-)) a jejich vzájemný vztah, který se promítal i na plátno, jsem opravdu sledovala se zájmem. Co se týče Rexe Harrisona v roli Caesara, líbil se mi mnohem více než třeba Timothy Dalton a chci se zeptat, jakou že angličtinou, by podle toho, kdo to kritizoval (jo, Oskar), měl Caesar vlastně mluvit? O své latině (pravděpodobně té v Zápiscích z války galské – mimochodem velmi nudné, ale z hlediska místopisu, místních zvyků, etc. velmi poučné) se vyjadřoval sám, že je kritizována jako „vulgární“ (tj nespisovná, podle mě byl ale celkem slušný stylizátor :-)) ), takže i když byl aristokrat, asi by nějaký přízvuk nevadil (rozhodně ne jeho legiím). Kdysi jsem z filmu byla nadšená, dnes mi nejvíc v paměti utkvěly jen vztahy mezi výše jmenovanými a ten triumfální vjezd Kleopatry do Říma, který mi ale připadal příliš dlouhý a pompézní, snad proto, že ve skutečnosti měl být oslavován spíše Caesarův triumf nad Egyptem (Arsinoe a Ptolemaios), Pontem (Farnax II.) a Numidií (Iuba I.). Z druhého dílu potom (krom milostného vztahu Kleopatry a Marca Antonia) Kleopatřina zlatá loď u Tarsu, zpackaná bitva u Actia (vést námořní bitvu jako pozemní chm, chm, chm, mrkev v zimě... aneb jak je důležité míti Agrippu, či spíše - můj milý Marcu, moudrý člověk se může zamilovat jako blázen, ale ne jako hňup), nehynoucí láska až za hrob a věčný chlad Gaia Iulia Caesara Octaviana. (12.03.2012)

Čtyřhodinový historický velkofilm, nesoucí se v podobném duchu, jako například Wylerův Ben Hur (1959) či Kubrickův Spartakus (1960). Pro tyhle staré snímky s monumentální výpravou, kostýmy a s obřím komparsem, mám odjakživa slabost a čas od času se na ně, někdy nadvakrát, rád podívám. KLEOPATRA je klasika s úžasným hereckým obsazením (E. Taylor, R. Burton, R. McDowall, M. Landau). (08.04.2023)