The Fall of the Roman Empire
Pád rímskej ríše
Režie:
Anthony MannKamera:
Robert KraskerHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Sophia Loren, Stephen Boyd, Alec Guinness, James Mason, Christopher Plummer, Anthony Quayle, John Ireland, Omar Sharif, Mel Ferrer, Finlay Currie, Andrew Keir (více)Obsahy(1)
Osud říše se naplní ve chvíli, kdy v ní lidé přestanou věřit. Příběh touhy po moci, která vedla k zániku mocného impéria... Jedna z nejvýznamnějších historických otázek zní, jak mohlo dojít k pádu římské říše. Nebyla to však jediná událost, která vedla k zániku mocného impéria. Byl to proces pozvolného rozpadu trvající déle než tři sta let. Téměř tříhodinový velkolepý snímek Pád říše římské zachycuje impérium na pokraji rozpadu. Scenáristé volně čerpali z klasického díla "Úpadek a pád říše římské" z pera anglického spisovatele Edwarda Gibbona. Děj začíná za vlády císaře Marca Aurelia, kdy se začínají projevovat první závažné problémy. Na hranicích říše čelí nájezdu divokých kmenů a vedle vnějších ohrožení se objevují také první známky rozkladu uvnitř státu. Diplomat Marcus Aurelius zamýšlí, že svým nástupcem učiní oddaného válečníka Livia na úkor vlastního syna Commoda. Spravedlivý Livius pro něj představuje příslib, že nad celou říší zavládne mír. Zákulisní intriky ale vyvrcholí ve velezradu a vraždu Marca Aurelia. Novým římským císařem se stává Commodus, který nastolí brutální tyranii a nejmocnější říše světa se začne hroutit. Rozpor v pojetí vlády mírotvorného otce a tyranského syna představuje hlavní dějovou linii, ve vedlejší pak můžeme sledovat milostný příběh Livia a krásné Lucilly... Pád říše římské představuje jeden z posledních epických velkofilmů, jejichž hollywoodská éra vyvrcholila na přelomu 50. a 60. let. Tehdejší konkurenční projekt představovala například Kleopatra (1963). Produkční náklady na tyto historické eposy ale byly tak vysoké, že se nemohly vrátit z distribuce v kinech a uvrhla hollywoodská studia do finanční krize. Přesto dodnes uchvátí velkolepou výpravou, kostýmy a hvězdným hereckým obsazením. V hlavních rolích zazářili Stephen Boyd jako Livius, Christopher Plummer jako Commudus, Alec Guinness jako Marcus Aurelius a Sophia Lorenová jako Lucilla. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (93)
Přehnaně ambiciózní, úmorně rozvleklé, historicky nesmyslné a ukázkově prodělečné je jedno z posledních epických historických dramat, příznačně pojednávající o pádu Římské říše. Stejně jako se mocné impérium zhroutilo vlastní vahou, i velkofilm Anthonyho Manna přecenil své síly a fatálně zklamal především ty, na nichž ve výsledku záleželo nejvíc. Diváci se nedali zlákat sliby jenž studio nedokázalo splnit, a svou důvěru vložili do jiných filmů. Režisér tak nechtěně dosáhl stejného efektu, jakého dosáhli neschopní císařové pozdního iméria. Tenkrát ve čtvrtém století padla antická civilizace, ve století dvacátém se zhroutila jen menší produkční společnost. ()
Tri hodiny umierania! Asi hodinu a pol umiera cisár, dvadsať minút umierajú vojaci a umierajúci diváci počas celej projekcie si želajú, aby umrela neznesiteľne otravná Lorenka. Dokonca i v názve je zakomponované umieranie ríše. Pustiť toto nejakému dôchodcovi s vedomím, čo bude nasledovať, sa dá kľudne klasifikovať ako pokus o vraždu! ()
"Velka civilizace nebyva zevne premozena driv, nez se sama znici zevnitr." Pravdiva myslenka a jedna z mala chvil (ktere bych spocital na prstech jedne ruky), kdy mi tenhle film neprisel jako ztrata casu. Jinak je to v 95% utrpeni az na pudu. Od filmu, ktery je defacto predlohou "Gladiatora" (2000) jsem cekal zatracene vic. Ale ten rozdil neni propastny. Ty dva filmy jsou jak z uplne jinych galaxii! A nezachranil to ani Alec, ani Sophie. Dokonala ukazka toho, jak je moderni filmozrout (tim myslim i sebe) odlisny od divaka poloviny 20. stol. Dneska se BOHUDIK toci velkofilmy jinak. Tohle je velkofim jen co do poctu komparsistu a koni, jinak jsem absolutne necekal, ze snimek ze zlateho veku Hollywoodu bude tak priserny. Charakterizuje ho jedno slovo. TEZ-KO-PAD-NY. Tak jak ho pisu. Misty jsem si az trhal vlasy (a musel si dat 2x pauzu), jak neskutecne natahovane (nekolik minut) byly sceny ruznych pruvodu, pochodu, pohledu nebo i bitek. A do toho zadny dialog, zadne drama, zadna velka akce. I bitvy vypadaji jak kdyby se kluci mlatili klackama. Sophie celou dobu jen pouli oci a dela dojemny plac, az jsem si rikal, proboha tohle ma byt ta slavna Lorenova? I Alec nestoji za nic, jeho myslenkovy rozhovor pred smrti absolutne nedaval smysl. Podobne scena s povozy, kdy se Commodus a Livius bicikuji (doslova). A bylo toho spousta, kdy jsem si rikal "WTF! proc to tam vlastne je". V deji jsou navic zretelne casove skoky, ale nikde neni hlaska typu "Po xx letech". Takze behem peti minut posle cisar Livia kamsi k severni hranici, kde probehne opet nesmyslny monolog k barbarum, aby byl opet Livius povolan do Rima. V jinych scenach zase neni patrne, kde se dej odehrava. Rise rimska se rozprostirala na trech kontinentech, ale reziser divakovi neda jediny napis "tady onde v tuhletu dobu" jako v jinych filmech a navic to casto vypada, jako kdyby vsichni byli od sebe co by kamenem dohodil - hlaska typu "jedu do Rima, pokud se nevratim do vecera, posli armadu" vyzniva trapne v dobe, kdy kun denne zdolal max par desitek kilometru. Pritom se dej odehrava v Rime a pak na samotnych hranicich, cili presuny musely trvat tydny. No proste traparna. Cely dej pusobi jak rozplizle bahno, ale casove zlomy a transporty jsou v radu sekund. Zadne emoce ve mne nevzbudil ani ustredni vztah Livia a Lucilly. Hudba je take uz hodne retro (zlaty Zimmer!) a tak jedinou hvezdu (kterou silou vule davam, abych to nezatratil do odpadu) je napr. za ten proslov v senatu (kde jsou ty myslenky celeho filmu vlastne hezky v jedne scene) a za dobre kulisy (dunajske opevneni, Forum Romanum...) - kde je ale proboha Koloseum?? - to mi nikdo uz nepovi. Kdyz jeste vzpomenu zaverecny souboj s Commodem, jehoz choreografii byl asi poveren nejaky hodne letity chory kmet, a kdy jsem nechapal, proc se nebiji alespon meci, ale temi nemotornymi kopimi, tak proste na tomhle Mannove filmu neshledavam absolutne nic, co by mohl divakovi v 21. stoleti nabidnout. At zije Ridley Scott!! ze nas remakem zachranil od smrti nudou! () (méně) (více)
Několik historických faktů, v porovnání s tímto jinak ve skrze docela solidním velkofilmem. Samozřejmě jistá srovnání a návaznost na oskarového Bena Hura, tu samozřejmě inspiračně nejspíš byla, a to tedy přímo v té aréně, kde by to bez Commoda snad ani nešlo. V roli Commodovy (Christopher Plummer) sestry Lucilly se blýskla krásná Sofia Lorenová. Dokud se bojuje s Germány, je vše v pořádku. Pak už následovali jen nepřesnosti a výmysly. Těžce nemocný císař Marcus Aurelius (Alec Guinness) chce do čela říše dát místo svého nezdárného syna Commoda vojevůdce Livia (nejspíše smyšlená postava-Stephen Boyd), do kterého je mimochodem zamilovaná Marcova dcera Lucilla. Ve skutečnosti právě proto, aby zajistil převzetí trůnu bez otřesů v říši, rozhodl se Marcus pro dynastický princip, byť si byl určitě vědom nedostatků svého syna. Commodova reakce je rychlá, a tak Marcus umírá kdesi v pohraničí prostřednictvím otráveného jablka, podaného slepým sluhou. Dnes se zdá nejpravděpodobnější a alespoň se to i uvádí že Marcus zemřel na rakovinu či mor (na vojenském tažení poblíž Vindobony-dnešní Vídeň) arozhodně tedy ne rukama stoupenců Commodových. Livius rozumně ustoupí Commodovi a umožní tak jeho krutovládu, která se mu ale časem přestane líbit a stane se císařovým nepřítelem. Vše vyvrcholí závěrečným soubojem Commoda s Liviem, což je samozřejmě nesmysl. Commodus byl napřed otráven ale když to nemělo účinek tak nakonec odpraven profesionálním zápasníkem Narcisusem, kterého najala jeho milenka Marcia, o které tu není také žádná zmínka. Zde bohužel byla historická fakta podřízena fabulaci, což je u tohoto jinak pěkně zpracovaného filmu škoda. Addition: Sám Commodus-megaloman, byl jeden z nejhorších tyranů jaký Řím poznal, podobně jako třeba Caligula jehož snad dokonce i předčil, i za jeho dvanáctileté především despotické a utlačovatelské policejní vlády docházelo k podobným excesům jako např. k zabírání majetku vlivných, znepřátelení senátu a aristokracie, přejmenování Říma na svou osobní kolonii, kult zbožštění za živa, hromadu nesmyslných rozsudků smrti, konfiskací, perzekucí, udávání, korupce ap. Mínusy: Nepřesná historie faktu, pomalé a nudné počáteční tempo, některé vedené a řekl bych že i smyšlené dialogy, herci až na Stephana Boyda a Ch. Plummera a dlouhá stopáž. Plusy: Jak už to tak u těchto druhu filmů bývá tak především bych zde vyzdvihl jeho rozmanité exteriéry a interiéry, pestře barevnou barvu, slušnou výpravu, kostýmy, hudbu a kameru. ()
Imperium Romanum je uz dlhodobo moja laska, a o danej problematike uz nieco viem. Takze najprv zopar fucktov z adoptivnej dynastie rimskych cisarov : Marcus Aurelius vladol v rokoch 166 az 180 po Kristovi, viedol za svojho zivota narkomanske vojny proti narkomanom. Teda pardon, som sa pomylil, a chcel som napisat Markomanske vojny proti kmenu Markomanov. Rimsky Cisar Commodus- 180 - 192 po Kristovi - sa niekde uvadza ako uplne posledny adoptivny Cisar, ako spomina Karel Chrocht - nerad s nim suhlasim, ale tuto vetu mu uznam - Aurelius sa skutocne rozhodol pre dynasticky princip a chcel Commoda /180 - 192 po Kristovi/ adoptovat. Ci ho Commodus zabil alebo nie, je myslim s odstupom vyse 1830 rokov uplne jedno. Nikto uz nezije z toho obdobia. Film sa teda nedrzi historickych fucktov, akasi "vzbura vychodnych provincii" - teda o tej neviem nic, a to je Imperium Romanum moja celozivotna laska. Dialogy smrdia umelostou, herci sa ani poriadne do problematiky nevyznali, hoci reziserovi sa podarilo zohnat dostatok kvalitnych hercov, konkretne Sophia Loren, Christopher Plummer, Alec Guiness, Omar Sharif atd atd atd. Miestny konspiratorsky picus a nazi retard Karel Chrocht si pomylil vladu Commoda s vladou rimskeho cisara Domitiana /81 - 96 po kristovi/. To, co opisal Karel Chrocht rozhodne neplati pre cisara Commoda. Uz len preto, ze to bola Domitianova napln prace. Kulisy plane, dialogy su len sproste ovatovane a rezisersky je to odbite, natocene rutinersky bez kuska originality . 66 % ()
Galerie (72)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (26)
- Anthony Mann o vývoji scenára: "Písanie scenára nám trvalo viac ako jeden rok. Keď sme písali, nemali sme na mysli umelcov, ale chceli sme vytvoriť postavy s nezabudnuteľnými scénami, ktoré mali prilákať umelcov kalibru Guinness, aby ich chceli hrať." (Arsenal83)
- V rámci velkolepé výpravy bylo nejprve vytvořeno 10 000 kostýmů. Film se točil ve Španělsku. Zimní scény ze severu říše byly podpořeny opravdovou zimou se spoustou sněhu, jaký zde padesát let před tím nebyl. V bitvě s Peršany se před kamerou pohybovalo 10 000 lidí. Kulisy Říma byly postaveny v centru Madridu a tvůrci se snažili dodržet autentičnost na základě nákresů vytvořených na ruinách původního Říma. (bearmeedek)
- Prológ k filmu napísal historik Will Durant. (Arsenal83)
Reklama