Život je krásný

Niečo tak úžasne citlivé som už naozaj dlho nevidel. Život je krásny názorne ukazuje, ako sa človek môže pobiť s neprajným osudom a že humorom sa dá prekonať naozaj mnohé. Na druhej strane je však snímok vo svojej podstate naozaj tragický a dokáže poriadne zatlačiť na city. Zasmial som sa z plných pľúc, no taktiež aj uronil nejakú tú malú slzičku. Děkuji..grazie..alebo danke? :) (30.05.2012)

Komediálne drámy mám nesmierne rád, pretože netlačia na city ako čistokrvné dramatické ciťáky s tragickými koncami, a ani nie sú čistým komediálnym úletom. Je to taký smiech cez slzy, ktorý je zaslúžený práve silným príbehom, dokonalým hereckým prejavom a umnou réžiou. Dať dokopy koncentračný tábor s humorom nie je práve najľahšia úloha a je to prechádzka po veľmi tenkom ľade, ktorý sa mohol pod Benignim kedykoľvek prepadnúť. Jeho cit pre dokonalú súhru komédie, fantázie a tragédie sa ukázal ako zlomový a ukážkový. Ale ak sa niekto snaží zhodiť film tým, že sa mu zdá zobrazenie koncentračného tábora málo podobné realite, tak si asi neuvedomuje zmysel filmu a jeho hlavnú pointu. Život je krásny práve s takýmto typom filmov. 95%. (07.12.2013)

Kdybych se býval nechal odradit nudným začátkem, který mě ani svým vtipem nebavil a neoslovoval, přišel bych o velice příjemný a silný zážitek z tohoto filmu. Od chvíle, kdy se Guido, Giosué a Dora ocitnou v koncentračním táboře, nabere snímek zcela jiný ráz a je napínavý, dramatický a zároveň vtipný, naivní a poutavý. Závěr podtrhuje výsledný dojem na krásné 4*. (13.07.2012)

Je zvláštní, že zrovna film s názvem Život je krásný nám po většinu času ukazuje pravý opak. Nikdy by mě nenapadlo, že bych se mohl smát, když se jedná o takové věci, jako jsou koncentrační tábory, ale Roberto Benigni mě vyvedl z omylu a ukázal mi, že i na tom nejvíce nelidském, nejhnusnějším a nejodpornějším místě lze najít útěchu v podobě smíchu a hravosti. Při konci jsem opravdu zadržoval slzy, což se mi už dlouho nestalo… Ne život, ale tenhle film je krásný. Gratuluji Robertovi k zasloužené výhře Oscara. (13.07.2010)

Myslela jsem, že úvodní rozverně trapně-humornou půlhodinu nerozdýchám - Roberto Benigni mi bytostně lezl na nervy a v duchu jsem nadávala, za jaké pípoviny se rozdávají oscary. A pak konečně začala válka:-). Zbývající hodinu a čtvrt jsem u filmu seděla naprosto bez dechu, napjatá, dojatá, místy i s úsměvem. Odpouštím tedy Benignimu úvodní otravné nadbíhání, které zřejmě mělo působit jako milý předobraz láskyplného ráje - kontrast k následujícím hrůzám. Plným počtem však bohužel hodnotit nemůžu. 85% (12.02.2009)