Život je krásný

Život v koncentračním táboře sice není krásný, ale pro malého chlapce je to hra o tank za 1000 bodů aneb Benigniho vysněný projekt, do kterého dal vše a výrazně tím ovlivnil svou kariéru. Itálie byla vždy místem ztřeštěných komedií a vynikajících gagů. To si po 45 minutách budete myslet také. Řada scének je velice dobře promyšlených, nenajdete tu snad jediné hluché místo, které by v kontextu filmu nemělo valnějšího významu nebo odkazu. První půlka filmu je ryze komediální, druhá dramatická. Celým filmem se nese romantická atmosféra za notného přispění Piovaniho hudby. Vzniká tak zlatá střední cesta mezi parodujícím Diktátorem a filosofickým Schindlerem. Benigni přesně trefil melancholickou notu a brnká na ni tak šetrně a rafinovaně, že vás druhá polovina totálně do sebe vtáhne. Je ovšem potřeba se přenést přes hutně idealizovaný, patetický děj a ti, jež nemají Benigniho rádi, překousnout jeho občasné přehrávání. A moje nejoblíbenější scéna? Krom silného posledního záběru kraluje filmu Benigniho předříkávání pravidel od německého důstojníka. Z marmelády hold asi fakt břicho bolí. [Přesná stopáž: 111 min] (12.07.2008)

Myslela jsem, že úvodní rozverně trapně-humornou půlhodinu nerozdýchám - Roberto Benigni mi bytostně lezl na nervy a v duchu jsem nadávala, za jaké pípoviny se rozdávají oscary. A pak konečně začala válka:-). Zbývající hodinu a čtvrt jsem u filmu seděla naprosto bez dechu, napjatá, dojatá, místy i s úsměvem. Odpouštím tedy Benignimu úvodní otravné nadbíhání, které zřejmě mělo působit jako milý předobraz láskyplného ráje - kontrast k následujícím hrůzám. Plným počtem však bohužel hodnotit nemůžu. 85% (12.02.2009)

Umíte si představit takový Schindlerův seznam, podbarvený humorem?Že ne?Roberto Benigni vám ho v plné kráse předvede.I když se musím přiznat že první část mi moc dobrá nepřišla ale jak se děj přesune do koncentračního tábora to je jiná.Nápad ukázat světu hrůznou 2. sv. válku z jiného pohledu než z brutální nebo smutné stránky se mi líbí.Ale je to především film o lásce otce ke svému dítěti a že život je doopravdy krásný i v těch nekrušnějších chvílích co kdy lidstvo zažilo. (26.01.2010)

Roberto Bengini jakožto scenárista, režisér a herec v hlavní roli stvořil vskutku zajímavý, emocionálně silný a do jisté míry i originální snímek, představující holocaust trochu jinak, než bychom čekali - humorně. V první polovině navodí příjemnou atmosféru pomocí roztomilého dvoření, vtipných situací a promyšleného scénáře, ale v druhé části už mají všechny vtípky dosti smutný, až srdceryvný podtext, neboť víme, že celá "hra" o tank je jen na oko pro dítě a ve skutečnosti jsou tam všichni proto, aby zemřeli. Díky tomuto kontrastu se tak trochu jedná o film, u kterého se nejspíš nebudete smát, třebaže vám přijde hodně vtipný a jindy zase nebudete brečet, i když vám přijde neskutečně smutný... Ačkoliv zrovna na mě nezapůsobil úplně na 100%, oscary považuji za zasloužené a mohu každému vřele doporučit. 9/10 (25.03.2008)

Navýsost nerealistický, ale příjemně sentimentální, hluboce lidský snímek o dětství prožívaném v nelidsky kruté době. Scénář je chytře postaven na vzpomínkách malého chlapce. Jak známo, má lidský mozek jedinečnou léčebnou schopnost odfiltrovat z naší paměti to nepříjemné, takže i takto zidealizovaná podoba minulosti je přijatelná a má své opodstatnění.Díky tomu je možné i živoření Židů v koncentráku podat jako hrabalovsky pábitelskou hru a snít spolu s hlavním hrdinou. Celkový dojem 85 %. Benigni se překonal jako herec, scénárista i režisér. (14.07.2008)