Režie:
Roberto BenigniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Giorgio Cantarini, Giustino Durano, Marisa Paredes, Horst Buchholz, Verena Buratti, Gina Rovere, Andrea Tidona (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (1 035)
Když se vás film z koncentračního tábora snaží už svým názvem přesvědčit, že život je krásný, pohybuje se na hodně tenkém ledě. To pocítil i italský komik Roberto Benigni, který se pustil do hodně ožehavého úkolu. Rozhodl se totiž využít vzpomínek svého otce, jenž na dvouletou zkušenost z koncentračního tábora vzpomínal s humorem, aby nevyděsil své děti, a skloubit je s autobiografickou knihou Rubina Romea Salmoniho, rovněž přeživšího holocaust. S respektem k dějinným událostem i vědomím, že sám není židovského původu, natočil Benigni nejlepší dílo své kariéry a jeden z vrcholů filmového humanismu. Více zde. ()
Tak, tak, člověk si musí udělat život krásným a držet si co nejvíc na distanc ty, co se mu jej pokoušejí zkazit a to i když jsou podmínky pro výše uvedené prakticky nemyslitelné.. Některé vzdechy o naprosté nereálnosti spojuji s nedostatkem elementární fantazie, neboť příběh vyprávěný z pohledu malého Giosuého ji evidentně vyžadoval. Stejně jako vzpomínka v podobě nádoby plné lásky i zla, která se roztříštila v paměti na tisíc kousku, aby byla následně lepidlem dětské naivity, nezkaženosti a pohádkových příběhů znovu slepena dohromady. Benigni jako režisér nezištně srdcervoucí, lidský a místy i ohromně vtipný a i když si jako herec nálepku "Mlčenlivej Bob" asi nikdy nevyslouží, tady mi jeho pavlačová kadence mluvy zapadla do rámce vyprávění. Scéna "překladu" táborových pravidel nezapomenutelná - jako z Černé zmije.. ()
A jaké máte vlastně politické názory?-(na děti:)Benito,Adolfe,nechte toho!.. Co jste říkal?-No ale nic. Velice nápaditý a originální, přestože naprosto nereálný a naivní pohled na hrůzy druhé světové války. Italský humor mi není příliš blízký, i když tady se alespoň na začátku našly opravdu výborné a vtipné scény. Hlavní postava mi však svým přehnaným optimismem a energií byla prostě nesympatická a celkově mi Guido připadal křečovitý. S příchodem do tábora film začal mít sice zajímavější příběh, ale celkově to bylo takové málo uvěřitelné, i když sympatické.. Jde z toho sice taková pozitivní nálada, ale raději dávám přednost dramatičtějším filmům. ()
Život v koncentračním táboře sice není krásný, ale pro malého chlapce je to hra o tank za 1000 bodů aneb Benigniho vysněný projekt, do kterého dal vše a výrazně tím ovlivnil svou kariéru. Itálie byla vždy místem ztřeštěných komedií a vynikajících gagů. To si po 45 minutách budete myslet také. Řada scének je velice dobře promyšlených, nenajdete tu snad jediné hluché místo, které by v kontextu filmu nemělo valnějšího významu nebo odkazu. První půlka filmu je ryze komediální, druhá dramatická. Celým filmem se nese romantická atmosféra za notného přispění Piovaniho hudby. Vzniká tak zlatá střední cesta mezi parodujícím Diktátorem a filosofickým Schindlerem. Benigni přesně trefil melancholickou notu a brnká na ni tak šetrně a rafinovaně, že vás druhá polovina totálně do sebe vtáhne. Je ovšem potřeba se přenést přes hutně idealizovaný, patetický děj a ti, jež nemají Benigniho rádi, překousnout jeho občasné přehrávání. A moje nejoblíbenější scéna? Krom silného posledního záběru kraluje filmu Benigniho předříkávání pravidel od německého důstojníka. Z marmelády hold asi fakt břicho bolí. [Přesná stopáž: 111 min] ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Tak drsný a krásný snímek už nechci asi vidět, moje city by to asi nezvládly. Film, který mnou otřásl nejvíce ze všech, co jsem viděl. Trailer: http://www.csfd.cz/film/642-zivot-je-krasny-vita-and-232-bella-la/videa/ ()
Galerie (38)
Photo © 1998 Miramax Films
Zajímavosti (17)
- Podruhé v historii získal Ital Oscara za nejlepší výkon v hlavní roli. Poprvé to byla Sophia Loren v Horalce (1960). (Kulmon)
- Při scéně, kdy je Guido (Roberto Benigni) v divadle a dívá se na balkón, kde je Dora (Nicoletta Braschi), hraje opera „Hoffmannovy povídky“ od Jacquese Offenbacha a zní píseň „Barcarolle“ z 3. dějství. (kuky)
- Natáčení probíhalo ve městě Arezzo v Toskánsku. (M.B)
Reklama