Červený drak

Nemám rád porovnávania, ale musím povedať, že tri hviezdy pre Manna a tri hviezdy pre rutinného Rattnera sú v tomto prípade veľký rozdiel. Mann ponúka niekoľko skvelých, mrazivých scén, svojskú atmosféru a vydarené uvedenie budúcej kultovej postavy Hannibala Lectera na scénu. Za tri je to ale preto, že mám z filmu dojem, že príliš rýchlo za štvrťstoročie zostarol a nie je teda náhoda, že sa nestal klasikou a málokto ho pozná. (19.06.2012)

Shrnuto v jedné větě: je na co se DÍVAT. Viděla jsem původní verzi s podělaným "happy end" závěrem (director's cut se liší v několika scénách včetně závěrečné a vyznění filmu je temnější). Hned na začátku mě dostala mrazivá úvodní scéna...slušně mě roztřásla. Vizuál, který je sám o sobě fascinující, už jen pro něj stojí film za vidění. Původně jsem měla pocit, že důraz kladený na vizuální stránku je v nepoměru s pozorností věnovanou obsahu - scénáři, po druhém zhlédnutí už si to nemyslím. Hlavní důraz je sice kladen na atmosféričnost, ale nevyváženost není natolik výrazná, aby měla tendenci pohřbít celý film. Mannův vytříbený styl mi nesedí vždy, podobně jako třeba u Terry Gilliama. Terryho filmy mám moc ráda, ale občas se jeho fantazie "utrhne ze řetězu" tak, až mi vadí přílišná nerealističnost. U Manhuntera jsem si uvědomila, jak Mann onu fantastičnost zvládá vybudovat z reálného základu (míst, lidí) a že je pro mě jednodušší naladit se na stejnou vlnu. První polovina je lepší, s nástupem Francise Dollarhydea osobně na scénu se napětí začne vytrácet. Největším překvapením byl pro mě Brian Cox. Mohl být skvělý Hannibal Lecktor, jen nedostal šanci to naplno ukázat. Využil omezeného prostoru a přinejmenším vypadá přesně tak, jak jsem si Lecktora představovala (srovnání s Hopkinsem postrádá smysl, tomu patřil celý film). Hudba: tak napůl - Rubiniho skladby jsou výborné (hutné syntezátorové zvuky, to je moje), zbytek soundtracku už dost vyčpěl. Nepřesvědčivý je ale jen při samostatném poslechu, ve filmu funguje docela dobře. (13.07.2013)

Prvé filmové spracovanie Hannibala Lectera. Tu ešte nedostáva táto postava dostatočný priestor, no vzbudzuje chuť dozvedieť sa o nej čo najviac. Našťastie k uspokojeniu tejto túžby po niekoľkých rokoch príde. Aby som sa však vrátil k Lovcovi lidí, tak Tom Noonan je dôvodom prečo skúsiť Červeného draka aj bez účasti Hopkinsa. Berte to jednoducho ako iný pohľad na vec. (28.03.2011)

Nepatřím sice mezi skálopevné příznivce Mannovy dosti specifické tvorby, přesto byla právě jeho vize Harrisovy série tou, v níž jsem po fenomenálním seriálu vkládal největší naděje. Proto mě docela zaskočilo zaměření na samotné procedurální vyšetřování na úkor prakticky jakékoliv psychologie. Toto překvapení nad dnes už více či méně nezajímavým pojetím kriminálky nicméně nakonec bledlo vedle pravidelných šoků ze soundtracku, který dokázal zkazit i jinak slušné scény se samotným Červeným drakem, jehož obsazení ani provedení sice nestačí na Richarda Armitage, ale když nic jiného, svou podivností se mu ve výsledném dojmu alespoň blíží. A protože zbytek dojmů, Coxe v roli Hannibala nevyjímaje, nijak výrazně nenadchnul ani nezaujal, na tváři mi kvůli té zprasené hudbě zůstal jen rozčarovaný výraz, Manhunter totiž až nepříjemně moc zestárnul. (12.09.2015)

Ačkoliv je jméno Hannibala Lectera spojováno s Anthony Hopkinsem a oskarovou klasikou "Mlčení jehňátek" málokdo ví, že tento známý vrah se ve filmové podobě ukázal o 5 let dříve ve snímku, který svým názvem (tím méně používaným) poukazuje na poslední díl známé Lecterovské trilogie a první knihu o tomto slavném "gurmánovi". Ve své době ne tolik známý Michael Mann obsadil ještě méně známého (po přidání několika kil jistě poznají fanoušci CSI svého oblíbeného hrdinu) Williama Petersona, který pátrá po psychopatickém vrahovi, který vyvražďuje rodiny. Na pomoc navštíví "starého známého" Hannibala Lectera, kterému propůjčil démonickou tvář Brian Cox. Až mě překvapilo jak moc je zřejmá podoba s novějším Ratnerovým filmem, který se tak stal remakem. Ratner film okopíroval obraz po obraze a slovo po slovu jen s malými kosmetickými změnami jako byl drsnější hlavní hrdina, menší prostor pro Lectera i samotného vraha a největší změnou prodělal jinak pojatý a méně napínavý konec. Celkově mi však více seděla novější verze, která má větší tempo, zajímavější obsazení a lepé natočené nejzásadnější scény. V mých očích se jedná o ojedinělý případ, kdy remake překonává originál. (15.04.2010)