Kramerová vs. Kramer
Kramer vs. Kramer
Režie:
Robert BentonScénář:
Robert BentonKamera:
Néstor AlmendrosHrají:
Dustin Hoffman, Meryl Streep, Jane Alexander, Justin Henry, Howard Duff, George Coe, JoBeth Williams, Bill Moor, Jack Ramage, Howland Chamberlain (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Slavné filmové drama se hned po svém uvedení v amerických a následně i ve světových kinech zařadilo mezi komerčně nejúspěšnější tituly 70. let. Příběh úspěšného reklamního pracovníka Teda Kramera, který po nečekaném odchodu manželky zůstává sám se svým sedmiletým synem, vzniklo podle stejnojmenného románu Averyho Cormana (přeloženého i do češtiny) a svojí tematikou se přesně strefilo do ožehavých problémů neúplné rodiny a ženské emancipace, jež se v té době řešily snad ve všech médiích. Působivě realizovaný film je postaven na bezchybných hereckých výkonech protagonistů titulních úloh, tehdy už zavedené herecké hvězdy Dustina Hoffmana a pomalu ale jistě se prosazující Meryl Streepové. Jim velmi zdařile sekundují i herci v epizodních rolích (zejména Jane Alexanderová v roli rodinné přítelkyně Margaret a Howard Duff jako advokát Shaunessy). Zvláštní zmínku si zaslouží představitel sedmiletého Billyho Justin Henry. Jeho výkon je mimořádně přesvědčivý, k čemuž nepochybně přispělo i režisérovo moudré rozhodnutí natáčet celý film v chronologickém sledu. Za pozornost stojí i promyšlená výtvarná stránka filmu, na níž měl lví podíl francouzský kameraman kubánského původu Nestor Almendros, a využití klasických hudebních motivů z děl Henryho Purcella a Antonia Vivaldiho. Kromě diváckého úspěchu film Kramerová versus Kramer posbíral i desítky nejrůznějších ocenění, mezi nimiž vyniká pět Oscarů (nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, mužský herecký výkon v hlavní roli - D. Hoffman, ženský herecký výkon ve vedlejší roli - M. Streepová). Rozhodnutí hollywoodského studia Columbia klasifikovat kvůli lepším oscarovým šancím roli Joanny Kramerové jako vedlejší nakonec paradoxně zabránilo filmu v zisku všech pěti hlavních Oscarů, k čemuž do té doby došlo pouze dvakrát (Stalo se jedné noci - 1934, Přelet nad kukaččím hnízdem - 1975) a potom zatím jen jednou (Mlčení jehňátek - 1991). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (422)
Dustin Hoffman a Maryl Streep, oba to jsou geniální herci a tu to beze zbytku dokazují. Scény u soudu jsou opravdu emocionálně silné. Možná to je ten důvod proč je tento film zařazován do žánru soudních dramat. To je podle mě omyl. Ta soudní část je sice nesmírně důležitá, ale netočí se kolem ni celý film. To hlavní je otázka možnosti výchovy dítěte jenom otcem. Právě proto není Kramerová vs. Kramer soudní drama, ale drama rodinné. 80% ()
Souhlasím s Flegem. Tento film je skutečně oslavou otcovství a Dustin Hoffman se role zhostil báječně. Je přirozený a chová se jako jeden z tisíců. Nesměle a přitom statečně. Ačkoli nemám ráda dnešní vlnu agresivních otců, tátovi Dustinovi Hoffmanovi jsem moc fandila. ()
Děj je sice trochu jednoduchý, ale zinscenované to je skvěle. Poslední scéna mě zasáhla. Obzvlášť se film bude líbit těm, kteří mají nejradši filmy "jako ze života" - místy to skoro působí, jako by šlo o záběry ze skryté kamery. Hlavně scénář a herecké výkony zaslouží obdiv za věrohodnost. ()
prototyp rodinnýho komorního dramatu, bez efektů, civilně, spíš evropskýho střihu. ()
Dustin Hoffman v roli Teda Kramera působil (stejně jako zatím všude kde jsem ho viděla) přirozeně. Líbilo se mi, že i když udělal chybu - soustředil se hodně na kariéru, udělal z manželky doslova domácí puťku atd.. tak ji uznal. K ex-manželce byl u soudu milý, svému synovi nikdy neřekl nic zlého o jeho mámě (a to se nemá nikdy dělat házet na toho druhého špínu) a když se stal na rok jediným nejbližším člověkem v životě malého chlapce, tak udělal to nejlepší co mohl. Není mnoho takových mužů i když vlastně co já vím co se přehodí v mozku tak podivného tvora jako je muž, když se mu narodí dítě. Jenže i vyjímky potvrzují pravidlo a když se muž stane tátou na plný úvazek tak si myslím, že to zvládne s trochou sebezapření i lépe než žena - oni totiž nemyslí tak emocionálně a nejednají tak impulzivně. Malý Justin Henry byl jako klučina rozkošný a jako dětský herec asi nejlepší co jsem kdy viděla - procítěnost, emocionální stránka, výraz...všechno. Tento film si skutečně zaslouží být na seznamu 1001 filmů, které musíte vidět než zemřete. Pochvala patří všem hlavním postavám a nejen jim. ()
Bohužel mi tu asi něco podstatného uniklo, takže si to zrekapitulujeme: jedna hvězda za roli a její ztvárnění pro Dustina, jedna hvězda za roli a její ztvárnění pro Meryl, ... to jsou dvě hvězdy... a to je všechno. To je vážně všechno? Jo, to je prostě všechno. Všechno. ()
Ze synopse se to možná úplně nezdá, ale tohle je film o naději. A je to po všech ohledech skvělý film o naději, kde exceluje hlavně Hoffman, ale i ta Streepová, která má ale oproti druhému Kramerovi o poznání menší roli. ()
Téma boje za zadostiučinění je silné a zajímavé stejně jako se zabývání se otázkou, proč by měla být matka lepší rodič jen kvůli svému pohlaví. Jenom mi lehce vadí (a asi to souvísí s mými pocity v úvodu), že navzdory pár momentům (třeba právě krásný vysvětlující monolog Tima), kdy se na věc diváme i z druhé strany, film podle mě přesto ne zcela přesvědčivě tlumočí pohled matky. Ačkoli to možná nebyl záměr, spíše ho shazuje. Ano, rodič otec by měl mít stejné ambice jako rodič matka a Tim se jako skvělý otec bezesporu ukázal. Dovedu ale pochopit i pohled Joanny, která pod vlivem manželovy ignorace mohla ztratil jako samostatná osobnost sebevědomí. To se nám film snaží v pár momentech sice opravdu ukázat. Otázkami Timova advokatá je to ale zlehčeno. A bagatelizovat problémy v manželství jenom tím, že manžel ženu nikdy fyzicky neuhodil nebo syna nenapadl se mi zdá z dnešního pohledu trochu vyčichlé. Stejně tak se mi úplně nezamlouvala strategie pana právníka, vyčítat Joanně nestabilitu v životě, když sám Tim se o svého syna začal takto obrovsky zajímat až v posledních čtrnácti měsících. V tomto zobrazení sociálního postavení muže a ženy film podle mě z dnešního pohledu trochu zestárl a je lehce jednostrraný. Jinak je to ale i tak případ skvělého filmu své doby , kterému k tomu nestačilo nic speciálnějšího než lidský příběh ze života a fenomenální herec v hlavní roli. Když máte dobré ingredience, dobře se čaruje, a v jednoduchosti je hold krása. Nádherně ukázano, že se vše může změnit a na rodičovskou lásku nikdy není pozdě. Postupně jsem ale dojemně opětovně probuzeného vztahu mezi otcem a malým podlehl. Poprvé mě výrazněji dostal asi moment tiché snídáně servírované ve společné symbióze a spolupráci otce a syna - beze slov. Moc se mi taky líbily lidské otevřené rozhovory mezi bratrem a sestrou o jejich bývalech partnerech. Oba zjistí, že po odloučení se vlastně cítí stejně (My jsme teda párek.) Nádherný je taky moment, kdy Tim vysvětluje malému Billymu vysvětluje, proč máma odešla. Že neodešla kvůli němu, ale kvůli tátovi. Ve spoustě dojemných epizodkách (shánění nové práce za 24 hodin, první jízda na kole) už měli Tim s Billym a jejich chemie plně moje srdce. Takové poeticky momenty jako by vlastně byly reklamou na to aby vašim otcem byl Dustin Hoffman, který je ohromně sympatický. Jeho zdejší úsměv je až nakázlivý, zároveň předvádí výrazovými prostředky maximální herecký výkon, často i bez pouhých slov (pohledy u soudu.) V oblasti komorních rodinných amerických filmů 70. bych našel i silnější favority, přesto je Kramerova vs.Kramer jejich dalším působivým zástupcem, který jsem si s potěšením doplnil. ()
Skvěle fungující spojení tradiční hollywoodské rodinné podívané s jemnou, podpovrchovou psychologií, která v působivých soudních scénách získá prim. A nutno říci, že ji notně napomáhají herci, především minimalistický výkon v příběhu upozaďované Meryl Streepové, která i vtěch několika minutách dokáže zapochybovat nad její dosud jednostranně chápanou postavou. ()
Vždycky, když vidím takhle starej film, musím jen povzdechnout, proč se takový netočej i dneska. Drama bez efektů, s čistou jedničkou za herecký výkony i režii, působící na jednoho tak, jak se tomu dnešní bijáky sotva kdy přiblížej. Musí bejt hrozně těžký udržet před dítětem nestrannost a nekydat na druhýho rodiče špínu a scéna u soudu, kdy je všechno už jen v rukou právníků, kteří se nežinýrujou sáhnout pro dolar i do špinavýho bahna, je hrozně decimující. Ženská krása byla tehdy přirozená, ne přehnaně dokonalá, z Meryl sálá půvab, ale přesto v ní můžeme vidět paní od vedle. To platí vlastně i o Dustinovi...jojo, škoda... ()
Rodinne vztahove drama ala filmy od Woodyho Allena, jen bez vtipu, takze jeste vetsi nuda. Chapu, ze pro znudene maminky v pozdnich strednich letech tohle muze byt vrchol filmarstvi, ale pro me je to nocni mura. Tradicni oscarova parodie, aspon uz vim jak Meryl Streep sklizi vsechna ta oceneni, staci se parkrat objevit na scene a predvest ukazkove 70's soft emo. Extremne preceneny kousek. Jinak je zde ale skvele videt jak soudy, verejnost atd. jsou vzdycky na strane zeny, prestoze ona je ta, ktera vsechno znicila a nemelo by tedy byt vubec o cem se bavit. 3/10 ()
Jeden z mála případů, kdy se mi filmové zpracování líbilo víc než knižní předloha. A to přesto, že ve filmu toho oproti knize dost chybí, což je pochopitelné, ale většinou mi to vadí. Herecké výkony všech zúčastněných nepotřebují komentář, mojí osobní favoritkou je Jane Alexander v roli Margaret. ()
Opravdu se za sebe stydím, že jsem to kdy ohodnotila, aniž bych to kdy viděla. Dnes jsem celý film viděla konečně až do konce. Pro hodně pozorovatelů do vysněného konce. Takový herecký koncert zase dlouho od Američanů neuvidím. Ale víte co? To nevadí. Hlavně že je tento. A Dustin se od teď stává mým vysněným mužem. Meryl byla výborná a její synek úžasný. ()
Ty herecké výkony jsou naprosto parádní, a to i v roli dítě, od kterého možná v konkurenci velkých herců tolik nečekáte. Ale celá trojice funguje skutečně skvěle, i když postavu Meryl Streep je celkem snadné nesnášet. Kdyby to mělo trochu jiný konec, tak dám filmu 100 %. Takhle se musí spokojit z mé strany s trochu menším hodnocením. Ten konec pro mě prostě skřípe. ()
O tomhle filmu mi několikrát mamka s vášnivým zaujetím vyprávěla a se slzou v oku dodávala, že jde o velké rodinné drama, kde bývalí manželé svádí soudní bitvu o výchovu sedmiletého synka. Hned jak jsem film objevila v televizním programu, tak bylo o následujícím večeru rozhodnuto. Těšila jsem se, že konečně uvidím zase jednou pořádné drama, kde to bude emocemi přetékat, já je budu vnímat všemi částmi svého těla a že budu stát na straně manželky a nebo manžela. Bohužel jsem nebyla na straně ani jednoho. Nebyla jsem z filmu nadšená jako moje mamka nebo všichni ostatní. Pro mě je to bohužel obyčejný příběh, jeden z mnoha, který mě nenadchnul a ani mi nepříjde ničím výjímečný. Ani nevím, proč byl tolik oceňovaný. Vždyť Dustin Hoffman a Meryl Streep toho zase tolik nepředvedli. Oba dva herce už jsem viděla v lepších filmech. Takže, teď budu klidně za tupce, ale přes tři hvězdy se prostě přenést nedokážu. ()
Ťažisko príbehu bolo umne sústredené na malého chlapca, ktorý vytvoril spolu s Hoffmanom okúzlujúcu dvojicu otec-syn. Na podobné filmy je radosť pozerať, toto nie je len oslava herectva, ale aj kvalitnej filmárčiny. Kramerovci robili veľký rest na mojom triku a som rád, že som ich konečne videl. "A kam pôjdeš?" - "Ja neviem." ()
100% ()
Ani po 34 letech tento film nezešedl. Včera jsem si ho po letech pustila. Opět mě uchvátil herecký koncert Meryl a Dustina. Opět jsem dojatá a smutná z toho, jak může rozchod bolet. ()
Zajímavě natočený klasický příběh rozvádějících rodičů. Popravdě jsem čekala větší akci, ale i tak se mi příběh líbil a Dustin Hoffman byl tak úžasnej, že bych ho klidně brala za tatínka. ()
Ocenil bych skvělé herecké výkony, zatratil bych nesmyslně zvolenou klasicistní hudbu, naprosto mimo mísu. | Režie: ****, Scénář: ****, Herci: *****, Hudba: *, Výprava: ***, Kamera: **** ()
Reklama