Přes prsty

Budu se tvářit, že mě tu nikdo neviděl a dam tři hvězdy, jelikož jsem několikrát vyprskl smíchy (několik skvěle afektovaných absurdních sitcom situací - jako fakt!) a ústřední trojka je roztomile bizarní skupinkou tragédů s potenciálem. Kolečko se sice bez dozoru Prušinovského už několikrát zazdil, ovšem proti jiným přiblblostem z tuzemského rybníčku má tenhle film... prostě o kolečko víc. 5/10 (05.12.2021)

Dívat se na komedii, u které musím podat skoro nadlidský výkon, abych se zasmála, není asi úplně ideálně strávený čas. Když už se totiž ve filmu „Přes prsty” objeví nějaký ten vtip, tak většinou atakuje hranici trapnosti. Děj se neuvěřitelně táhne. Navíc je příběh absolutně předvídatelný a bez špetky invence, což mě v případě Petra Kolečka docela zaráží. Snad jen kvůli Jiřímu Langmajerovi s Petrou Hřebíčkovou jsem to dokoukala až do konce, přestože i v jejich hereckých kreacích se to hemžilo trapnými výstupy. Zejména pak Petra Hřebíčková občas působila jako by měla o kolečko víc. Tipla bych si, že jí ho přihrál sám režisér. (35%) (29.11.2020)

Petr Kolečko je Zdeňkem Svěrákem pro mileniály. Fakt. Dokonale umí odkoukat povrchní, šovinistické a sexistické prvky současný společnosti, a lepit je do zábavných scénářů. Které si ale nesmí nechat točit povrchními režiséry, jako třeba sám sebou. Zápletka o (ne)sloučení bechvolejbalového dua je vystavěná tak komplikovaně a složitě, že i Nolan závistivě kouká. Fakt mi bylo stydno, že na to vůbec koukám, protože je to přesně o krůček před vstupem do softpornového žánru, přičemž vnadilo je vždy ženský zadek v plavkách, který má končit v posteli Jiřího Langmajera, jehož penis je hard macguffinem českého filmu. Je to taková ta lidová sranda, která plní kina, a Prima s ní v dalších letech ještě prodá hodně reklamního času v primetimeu, ale v jádru je to přesně taková ta laciná šmíra, která má to naleštěný pozlátko rychle prokouknutelný, ani na to člověk nemusí mít titul gendermana. Tohle by mi přišlo trapný nejpozději ve dvaceti. Natož tak teď, kdy je mi o 3 roky míň, jak Kolečkovi. PS: Ten geniální závěrečný proslov Vojty Dyka o hořícím dřevu je na míle daleko za zbytkem filmu, vlastně stejně jako celá postava Hynka, který je jeden velký running joke. (02.11.2020)

Naštěstí jsem nevěděla o co kráčí, kdo co napsal či režíroval ani neviděla zdejší hodnocení. Podpořena vodkou s colou jsem se parádně pobavila u tohoto tucťáku. Jirka sekal jeden fórek za druhým s medvědím ksichtíkem a Petra mu skvěle sekundovala. Prostě mi to sedlo. Takže 4 zdejší filmový vyznavači ,,opravdového umění "- dejte si vodku s colou. :) (20.11.2020)

Poté, co jsem viděl Román o pokročilé, si už dám velkej pozor, než o nějakým filmu prohlásím, že je sexistickej. Jinak by to totiž rozhodně platilo i o Přes prsty, kde je Langmajer naprosto ukázkovej šovinistickej macho. A s takovou vizáží bezdomovce se prostě nechce věřit, že by tak snadno sbalil holky typu Hřebíčkové nebo Nesvačilové. Ale to se dostáváme k hlavnímu problému: a tím je scénář. Budu jen papouškovat, co už tu bylo řečeno, ale právě na tomto filmu bylo strašně vidět, jak Kolečkovi chybí Prušinovský (nebo jiná autorita ještě nad Kolečkem, která by jeho sepsané vlhké sny kočírovala). Scénář je tak moc plný klišé, že mě po zhlédnutí filmu bolelo za krkem, jak jsem nevěřícně kroutil hlavou. A stejná klišé obsahují i režijní prvky: Kolečko prostě něco viděl v televizi, takže nabyl dojmu, že určité scény "tak točit má". No, nemá, co zafunguje jednou dvakrát, už napodesáté nebo posté prostě nefunguje. A taky - a to mě zrovna u Kolečka překvapilo nejvíc - nefunguje humor. Aspoň to jsem myslel, že tenhle úchyláček má zmáknutý, a až teď se ukazuje, že za humor můžou spíš další tvůrci než samotný Kolečko. Takže pokusy o hlášky, které hercům ani herečkám prostě nejdou přes pusu, nejsou vtipný - jo, natočit komedii se správným timingem vůbec není lehký, naopak. Když se v kině Lngmajerovým sexistickým vtípkům chichotá jen herečka na plátně, zatímco publikum je zticha, něco je blbě. Naštěstí se film pomalu, ale jistě rozjíždí. První polovina je fakt špatná a nic se v ní neděje, což se v druhé půli přece jenom zlepší, jakkoli je rozuzlení jasné na míle dopředu. A taky - a to už na sexistickou vlnu najedu taky - se na Hřebíčkovou i Nesvačilovou hrozně pěkně kouká. Takže abych to zkrátil jedním slovem: zklamání. (19.09.2019)