Jackie

Při vší úctě k vedení ČSFD doufám, že tahle databáze nikdy neprorazí na americkou půdu, protože budu madam Jackie kritizovat a budu ji kritizovat hodně. Tempo připomínající Sáblíkovou, která si zapomene sundat chrániče bruslí, by mně nevadilo, už vůbec nemám nic proti obličeji Natálky, kterou při detailních záběrech muselo být vidět i ve vedlejším sále, ale mohl by mi někdo prosím vás odpovědět na otázku proč? Proč tenhle film vůbec vzniknul a proč se v něm přes hodinu a půl řeší jenom to, jestli bude anebo nebude smuteční průvod? Jestli to takhle půjde dál, za chvíli tu máme film o líném psu poručíka Columba, upatlané masce Fantomase nebo o tupém cepínu Radka Jaroše. Kdyby se zhmotnilo všechno to nic, které na mě z plátna dýchalo, sál by prasknul a kino bouchlo. Film chladnější než horský bivak, a to by chtěl dostávat filmové ceny, když nedostane ani tři Pepincovy hvězdy...? (10.02.2017)

|45%| Trailer mě docela zaujal. Tudíž jsem očekával zajímavý snímek se zajímavou skutečnou událostí. Ve výsledku až tak zklamaný nejsem. Moc jsem toho neočekával, tak tu nebudu dlouze rozepisovat kritiku. Tu třetí hvězdu jsem ale dát nemohl. Nevím, jestli by to mohlo dopadnout lépe, kdyby to bylo natočeno jiným stylem, možná o chlup jo. Vyprávěčský styl se mi moc nelíbil. Navíc, v půlce filmu mě to už téměř vůbec nebavilo. Dokonce by z toho mohl být jen tak cca 50 minutový dokument. Natalie Portman určitě sehrála solidní herecký výkon, jenže její postava mě už zhruba v té půli snímku začala tak trochu rozčilovat – těžko to konkrétně popsat slovy. Jsou zde scény, které se mi líbily, včetně té jak je prezident zastřelen a jeho hlava spočívá v klíně jeho ženy. Jakmile se snímek blížil ke konci, už mě to vůbec nebavilo a nudilo. Takže to není vyloženě blbost, přesto si myslím, že se z toho film dělat neměl, i když to spíše pojednává o první dámě. (13.02.2017)

Dokonale smutný film, opravdu se mu na mě podařilo přenést všechny ty pocity a nálady - šok, zármutek, odhodlání... Mám rád tyhle životopisné snímky, které se nesnaží vyprávět opravdu všechno, ale soustředí se na několik dní, na jednu událost, díky které hlavní hrdiny poznáme stejně dobře, ne-li lépe. V klasickém filmu bychom čekali na scény "teď se poznali, teď se vzali, teď mají svatbu, teď má milenku, teď mají krizi..." a mohli si je v duchu odškrtávat, tady si do minulosti jen tu a tam odskočíme, když to má smysl a je potřeba vyvážit tu hroznou přítomnost nějakým světlým okamžikem. Natalia Portman je v těžké roli skvělá, z profilu je Jackie dokonce velmi podobná, a pokud hraje afektovaně, jsem si jistý, že je to proto, že se v těch situacích afektovaně chovala i Jackie. V knize, podle které tenhle film vznikl, ona sama hovoří o dvou tvářích pro soukromí a pro veřejnost a Natalia Portman to přesně zachytila - srdcervoucí pláč po atentátu versus kamenná tvář při Johnsonově přísaze. Perfektně vybraní jsou i ostatní herci, v každém poznáte skutečnou postavu (JFK je dokonalý dvojník a není to maskou), a zážitek umocňuje intimní režie a působivá melancholická hudba._____P.S. Knihu Jackie - Čtyři dny, které jí změnily život můžu doporučit opravdu všem. Vychází ze dvou rozhovorů s Jackie (o jednom z nich je tento film) a Jackie v nich je až nebývale otevřená. Když jí nahlédnete do hlavy a pochopíte její pocity, uvidíte, jak moc se tenhle film povedl. (03.03.2021)

Darmo predstierať, faktom zostáva, že film vznikol ako odrazový mostík pre akúkoľvek herečku, aby naplno ukázala, svoje herecké kreácie. Je to film pre herca a na oscaroch viete tieto konkrétne filmy veľmi ľahko rozlíšiť. Minulý rok to bol napríklad Kráľ Richard, ktorý staval na banálnom príbehu, ale zaujímavý bol práve pre herecké kreácie Willa Smitha. Jackie je síce starší film, ale na hereckom perfekcionizme mu to neuberá. Larraín je aj napriek pomerne jednoduchej téme hravý a nejednoznačný. Časové roviny sa menia jedna cez druhú a až na konci klikne, aká bola vlastne chronológia všetkých scén. Paradoxne to film ozvláštňuje ale nie natoľko, aby ho to spravilo pamätným. Syžet je síce hravý, ale všetko to stojí a padá na formálnej čistote. Či už je to Fontainova kamera a špinavosť obrazu, ktorá je uhrančivá alebo hudba Mica Levi, kde stačí jeden jediný klavírny tón a máme na obraze emóciu. Natalie je potom už len čerešničkou na torte. Film, ktorý je doplňujúci v rámci spomínaných udalostí, a neprinesie historicky nič nové, len nám osvieti problematiku z iného uhla. Na to, o aký film sa jedná ide o formálne aj emočne veľmi dobre spravené dielo. Stavajúce na dialógoch a tichu, ktoré dokonale využíva svoje prostredie, v ktorom sa postavy nachádzajú. A je jedno či je to upršaný hmlistý cintorín, alebo štyri steny prázdneho Bieleho domu. (17.11.2022)

Jak nemám Natalii Portman rád, tak lze říct, že tuto roli zahrála docela působivě. Podivuhodná je především modulace hlasového projevu, která kolem filmu možná časem vytvoří kultovní status, kdoví...každopádně jako komplexní herečka mě zajímat nezačala a ani nezačne, tyhle typy jako ona, Rooney Mara, Marine Vacth a podobné mě nudí herecky i esteticky. Pakliže je ale Larraínův film myšlen jako tryzna, tak se mě nedotkl a vlastně je mi obecně nesympatické vytvářet kolem "hlav" jakési polobožské aury jenom proto, že byly/staly se "hlavami" nebo manželkami "hlav" a proto strašně trpěly. Takže tři hvězdy spíše jenom za poměrně svěží formu - kamerové, střihové a hudební nápady to hodně táhnou. Larraín mi ale stále připadá jako poněkud přeceňovaný filmař. (škoda, že ten film není radši o jazzmanovi Jackie McLeanovi, mnohem důležitější osobnost) (15.05.2017)