Jackie

Film pro me byl zklamanim. Byla jsem natesena jak mala, ze se dozvim neco o ni a jejim zivote...jak se vubec poznali, jaka byla svatba...jak prozivala urad sveho manzela. Cokoli o zivote ci o nejakem tajemstvi...ale bohuzel cely film byl jen o smrti. Coz mi prislo dost jednotvarne a i snimek ktery mel 95 minut mi diky tomuhle prisel nekonecny. Natalie Portman jako vzdy uzasna, ale bohuzel film nezvedla tam, kam bych chtela. Cekala jsem na okamzik kdy se neco stane kdy se vrati do minulosti a zacne to vse vypravet. O jejich vztahu nebylo vicemene receno nic a resil se jen pohreb...dost depresivne zamerene, hudba tomu pridavala... Ocenuju ze tam byly realne prostrihy a nejake vety co rekla Jackie by si clovek mel zapsat do denicku. Ale bohuzel na me byl film malo ,,americky" cekala jsem boom a tohle je takovy alternativni neco, kde je hodne krve a malo usmevu. (02.02.2017)

Čo sa výzoru týka, veľmi zlý výber herečky ... účes to skrátka nespraví. Portman v rozhovoroch s Crudupom bola fantastická, ale to ona vie byť. Domácu úlohu splnila tiež na výbornú, Jackie si totiž naštudovala do najmenšieho detailu a snažila sa čo to išlo ... ja som ale v tom filme videla iba dobre hrajúcu Portman a nie Jackie .. a to je, myslím si, problém. Atmosféru, hudbu a kameru chválim. (09.08.2017)

Demokracie chcípla. Kennedy natáhl svá ctěná brka ve zlatých bačkorách. Tak pozor, filmem probleskne informace, že to byl skrblík. Tak třeba tu domácí obuv pořídil levně ve vietnamské tržnici nebo mu ji upletla samotná manželka Jackie. Každopádně se o tak luxusní vdovu po něm strhla mela, takže Oswald při pohledu na ni páchal demonstrativní odchod ze scény, bratr po zesnulém si okamžitě pořídil odborné publikace o tom, jak správně liberálně masturbovat v oválné pracovně, nemocnice Parkland musela být evakuována z důvodu nahlášení bomby a investigativní Kevin Costner skončil s pojídáním hamburgerů, neboť trpěl panickými stavy, že v bulce je prezidentův mozek. Natalie Portman je hárající fena, která dokáže utáhnout celou diváckou obec na svůj sexuální pohled, takže muži v protilehlé pozici, tedy Billy Crudup, Peter Sarsgaard, režisér Pablo Larrain a spol. raději volí umírněné herecké a minimalistické režijní polohy. Dopadá to tak, že film ve výsledku osciluje mezi netradičním tv filmem, natočeným v téměř divadelním aranžmá, a příležitostně intenzivním kino filmem, který hodně spoléhá na to, že divák je dostatečně obeznámen s touto historickou událostí. Pokud ne, nemůže se pak divit, že film na něj vyplivne sled celkem kusých informací, kterým se nedaří dát kompaktní formu. Rozvleklých scén je kupodivu méně, než bych čekal, ale najdou se pasáže, které bych vystřihl, například všechny scény s Johnem Hurtem. Na časové popisky je film skoupý, takže jsou zde scény, v nichž se objevuje prezident Kennedy živ a zdráv, a není zřejmé, z jakého časového období jsou. Existuje hned několik filmových dramatizací, které pohlížejí na proslulý atentát z různých úhlů pohledu (Nemocnice Parkland, J.F.K...), ten z pohledu prezidentovy manželky právě doplnil tuhle mozaiku. Pravda, mnoho nového do věci nevnesl, ovšem kde jinde a kdy jindy se vám naskytne jedinečná možnost ošukat rozrušenou slavnou vdovu, která vyloudí pár kapek orgasmu navíc pro manželova ochotného náhradníka do svých kalhotek. V sexuální krizi nejvyšší - poznáš demokrata nejbližšího. 7/10 (02.08.2018)

Film bez děje, bez emocí, bez přirozenosti. Není se čeho chytnout. Vyprávění retrospektivně reaguje na probíhající rozhovor, přičemž samotné scény jakoby se kupily bez ladu a skladu za sebe. Portman je vůči divákovi nepříjemně vtíravá, zároveň natolik plochá, že s ní nejde nijak soucítit. Film má 100 min, ale jako by měl věčnost. Potenciálně zajímavý námět ztvárněný tím nejnudnějším způsobem. Larraín se celý film potácí mezi artovou pocitovkou a neskutečně popisnou nudou. 4/10 (08.03.2017)

Skrz naskrz nehollywoodský medailonek, ve kterém vládnou dušené emoce a kontaktní kamera. Natalie Portman hraje jinou ligu, ale mám pocit, že by si tenhle příběh čerstvé vdovy zasloužil silnější rámování, třeba do filmu, kde nebude hrát prim, ale výraznou vedlejší linii. Larraín to koncipuje extrémně umělecky, ale to škrcení divácké empatie začne být ve druhé polovině až otravné. (18.12.2017)