Čas probuzení

Což o to, Čas probuzení má zajímavý příběh a určitě také kvalitní herecké výkony, ale film se vyznačuje přesně tím typem hollywoodské podbízivosti, která se mi ekluje. Obecně mám blok, když hollywoodské hvězdy hrají psychicky nebo nějak zvláštně fyzicky postižené, chodí je pozorovat, povídat si s nimi atp. Moc to zavání žadoněním o ceny. Mám raději klasické dramatické role. Scénář tohoto filmu se zase snaží být tak moc „hezký“, že si s realitou moc hlavu neláme. Zkrátka neumím uvěřit tomu, že by někdo do jednoho dne od probuzení ze 30-letého kómatu, začal plně fungovat. Pro jedno shlédnutí se ale určitě jedná o kvalitní zábavu, film ve kterém toho lze hodně ocenit. Už se na něj ale znovu určitě nikdy nepodívám. (26.11.2013)

Znáte Růže pro Algernon nebo My Fair Lady? Možná se vám to srovnání může zdát směšné, zvlášť v tom druhém případě, ale jestli se tu nabízí nějaká podobnost, a já tvrdím, že ano, tak právě v tom momentě, kdy člověk dostane příležitost nadechnout se k životu, ať už je to pacient nebo holka žijící na dně společnosti. I v tomto filmu vyvstávají otázky, zdá má někdo druhý právo vás "probudit", ukázat vám pestrost a nádheru, když v momentě, kdy se k té kráse upnete, neví, co s vámi? Nebo je to povinnost, když ta možnost existuje? A stojí to za to, poznat a ochutnat, o co můžeme vzápětí přijít? Penny Marshall natočila film, který mě přiměl velmi velmi přemýšlet a pokud jde o Roberta De Niro, pro mě je jeho výkon v tomto filmu nejlepší ze všech. (13.02.2005)

Před projekcí jsem se zařekl, že prostě neuroním ani slzu. Hodinu a padesát čtyři minut se mi to dařilo celkem slušně, pouze husí kůže a trocha špatného pocitu, ale v posledních pár scénách to nešlo, spustilo se slzavé údolí, odpálil emocionální granát a já jsem stále plný šrapnelů. Awakenings je neuvěřitelně lidský film, který pomalu plyne, silně působí na člověka od první minuty a dává mu zabrat, střídají se pocity radostí (skupina ožívá) a smutku (Leoparda odvádí do vězeňské místnosti), nadšení (procházka městem při Time Of The Season) a zklamní (epilog v psané podobě). Pocitů zažijete spoustu, ale všechno umocňují herecké výkony, De Niro byl fantastický, tenhle herecký koncert, avšak smutný se zapíše do dějin. Williams zahrát svojí postavu civilně a lidsky. Celkové osazenstvo v ústavu dosahuje obrovských výkonů, perfektně zobrazují změny po lécích a následných neúspěších. Krásný film, a možná bych ho srovnal i Formanovým Kukaččím hnízdem. Někde mezi čtyřmi až pěti. (08.06.2008)

Každý máme slabá místa, která nás dokáží emotivně vyburcovat k neuvěřitelným věcem. Ať už k pláči a nebo k činu, který bychom za normálních okolností neudělali. A právě to své emotivní místo NENÁVIDÍM. Už při prvním pohledu na Roberta De Nira, který sedí na kolečkovém křesle je pro mě utrpením. A i když zatím neřekl jediné slovo, vím, že trpí a život mu do hry zrovna nepřidával dobré karty. Právě od té chvíle jsem věděl, že tenhle film bude pro mě hodně těžké sledovat. Abych vše uvedl na pravou míru není to proto, že se mi podobné filmy příčí sledovat, nýbrž proto, že jsem na něco takového hrozně citlivý. Zvlášť když jde o věci skutečné, které se doopravdy událi. Říkam si, že život takový prostě je a nic s tím nenadělám. Jenže proč to vždycky odskáčou lidé, kteří nikomu nic neprovedli a nikoho nezradili, tak SAKRA PROČ? Film Čas probouzení je film hodně emotivně nabušený. Smích se mísí s pláčem, který i když se tomu příčíte stejně přijde a vy to i podvědomě cítíte. De Niro zde potvrdil herecký talent a s velkým klidem můžu říct, že předvedl zatím nejlepší mužský herecký výkon, který jsem od dob sledování filmu viděl (počítám i Toma Hankse ve Forrestu Gumpovi). Když se Awakenings blíží k závěru po celém těle mi běhá mráz po zádech a vím, že něco takového člověk vidí párkrát za život. Nedoporučuji tento film lidem, kteří mají momentálně dobrou náladu. Já ji měl a až do konce dne jsem byl jako opařený a strašně smutný. Na podobné věci mám však takovou pomůcku, která se mi s tím pomáhá vypořádat. Když si najdete nějaký polštář pořádně do něho zařvěte. Ano, budete se cítit trochu trapně, ale mě to pomáhá zahnat chmury. To je ovšem tak na okraj. Pokud někam patří tato číslovka tak právě sem: 100% (18.08.2007)

Velmi citlivě natočený film o člověku, kterého lékaři ,,vzbudili" po třiceti letech díky droze L-DOPA. Herecké koncerty Robina Williamse a hlavně Roberta De Nira, který geniálně ztvárnil hlavního pacienta a jen mě utvrdil v tom, že zvládne spolehlivě zahrát kohokoliv. Vrchol v tvorbě Pennyho Marshalla, který už asi nikdy nepřekoná. (01.12.2007)