Čas probuzení

Robert De Niro předvádí neuvěřitelný výkon a stejně tak i RObin Williams, jehož vážné role mmám mnohem radši než ty komediální. Navíc oba excelují ve výborném filmu po všech stránkách. Vzpomněla jsem si při jeho sledování tak trochu na mojí nejoblíbenější knihu "Růže pro Algernon" a přestože její sílu podle mě nemůže nikdy žádný film překonat, tenhle se tomu alespoň přiblížil. (07.03.2008)

Mřížovaná okna, „šachová“ podlaha. Leonard již řadu let trpí spavou nemocí, což v reálu znamená, že je živou mrtvolou a vegetuje bez kontaktu s okolím. Novou nadějí je příchod nového doktora, jehož léčebné metody slaví úspěch. Jsou přelomové, ovšem jak vidno s krátkodobým účinkem. Kameraman Miroslav Ondříček za svojí bohatou kariéru nespolupracoval pouze s Milošem Formanem nebo Lindsay Andersonem, ale i s talentovanou Penny Marshall, jejíž melodrama má v ústředním hereckém duu sice dva výrazné klenoty, pacient a lékař (DeNiro a Williams), místy ale schází silnější, zapamatovatelné scény a upadá do sentimentálních klišé!! Přesto disponuje netriviálním scénářem, skvostnými klavírními melodiemi a poutavou atmosférou!! (11.12.2006)

Před projekcí jsem se zařekl, že prostě neuroním ani slzu. Hodinu a padesát čtyři minut se mi to dařilo celkem slušně, pouze husí kůže a trocha špatného pocitu, ale v posledních pár scénách to nešlo, spustilo se slzavé údolí, odpálil emocionální granát a já jsem stále plný šrapnelů. Awakenings je neuvěřitelně lidský film, který pomalu plyne, silně působí na člověka od první minuty a dává mu zabrat, střídají se pocity radostí (skupina ožívá) a smutku (Leoparda odvádí do vězeňské místnosti), nadšení (procházka městem při Time Of The Season) a zklamní (epilog v psané podobě). Pocitů zažijete spoustu, ale všechno umocňují herecké výkony, De Niro byl fantastický, tenhle herecký koncert, avšak smutný se zapíše do dějin. Williams zahrát svojí postavu civilně a lidsky. Celkové osazenstvo v ústavu dosahuje obrovských výkonů, perfektně zobrazují změny po lécích a následných neúspěších. Krásný film, a možná bych ho srovnal i Formanovým Kukaččím hnízdem. Někde mezi čtyřmi až pěti. (08.06.2008)

V 90. letech se razil tématický koncept humanity. Filmy z této doby disponují: 1, Doslovností, jelikož vypravěč říká vše, co ví, a nemusí poskytovat vodítka k tomu, co neříká (protože vše říká). Vypravěč je vševědoucí a není ničím omezen. Není zobrazen jako lidská bytost s lidskými omezeními, protože vnímá vše, včetně schopnosti vnímat, co se děje v hlavách druhých. 2, Spousta částečně nadbytečných informací poskytovaných filmem rozvíjí postavy, nikoliv příběh, v němž jsou zasazeni. Tudíž vyprávění má podobu představení. I v tomto filmu se nic nikam neposouvá, ani se nic nevypráví. Pouze kamera mění své postavení dle propozice technického scénáře a pohybuje se po nemocnici. 3, Postavy nemají daleko k trilobitům – viz klišé zabedněného vedení nemocnice, nebo vztah Williamse se sestřičkou. To je, přátelé, otřes a úkladná vražda diváckého vkusu. 4, Stejně jako v Rain Manovi (Williams = Cruis, De Niro = Hoffman), i zde doktor mění skrz pacienta svůj vlastní náhled na svět. Jak invenční. Ostatně co dělat s duševně narušenými, když se odbaziliškují (roztají)? Zaláskovat je, co jiného. Awakenings podobně jako Philadelphia, O myších a lidech nebo Shawshank oslavuje lidství v nejčistší podobě kalifornského sněhu – rozuměje koksu. (15.09.2008)

Awakenings bola jednou z vôbec prvých drám,ktoré som videl. Takže je pochopiteľné, že ma neuveriteľným spôsobom oslovila. V tom čase, teda niekedy v štrnástich bol jej zásadný obrat číslo jedna a zásadný obrat číslo dva pre mňa prejavom čistého filmového umenia. Dnes by som už bol kritickejší, jedná sa predsa o čistý didaktický hollywood, ktorý ale keď akceptujeme aj s jeho pravidlami, tak niet tomuto filmu čo vyčítať. (25.09.2012)