Noční můry z temnot

Štýlovka, tento film brnká hlavne na strunu dieťaťa v nás, roztomilú naivitu bizarných "poviedok"(aj keď sa rafinovane nejedná o poviedkový film), aké sme radi čítali, a hlavne aj písali, pokukuje po komiksoch, jesennej Halloweenskej atmosfére a popritom si udržiava fantastický vizuál. Miestami síce vidno tlaky na komerčnosť populárnych duchárskych kúskov, no za srdce na pravom mieste tú piatu hviezdu dám. (09.08.2019)

André Øvredal patří mezi tvůrce, jejichž tvorbu na rozdíl od ostatních považuji spíše za průměrnou a nějak zvlášť oslňující, takže jsem ani od tohoto kousku neměl žádná velká očekávání. Což se taky následně potvrdilo, takže zklamání jsem určitě nezažil. Navíc omezení PG-13 vysílalo již jasné signály dávno předtím, než se objevily úvodní titulky. Tvůrčí nápad dát dohromady několik strašidelných povídek přitom nebyl vůbec špatný, jen celkové provedení prostě pokulhávalo. Ono je hezké, že nám zde doslova ožívají noční můry jednotlivých postav, z nichž každá bude postavena svému strachu, ale co na tom, když všechno bylo uděláno jen tak napůl. Pěkné masky některých stvoření beru jako plus, občas se dostaví i slušná atmosféra – ale setkal jsem se (viděl jsem už jinde) mnohem lepší setkání s oživlým strašákem, stejně tak i líhnutí pavouků z těla (beďaru) nebo pronásledování oživlou mrtvolou – snad jen ten The Jangly Man z vězení snese přísnější měřítka. Bylo z toho vážně cítit to, že to bylo dělané spíš pro mladší publikum. To však neznamená, že bych se u toho vyloženě nudil. To vůbec ne. Pokud probíhaly ony „můry“ ještě to ušlo, horší už byla ta omáčka okolo a propojení mezi jednotlivými hrůzami. Tady bylo cítit, že je to jen doslova „sešité horkou jehlou“, moc mě to nebavilo, některé situaci mi přišly chabé, u jiných (lovení hoven ze záchodu) jsem se alespoň trochu zasmál. Jako celek to však vidím na obyčejný průměr, který sice neurazí, ale ani nějak zvlášť nenadchne. 50% (21.03.2020)

Len tak, tak, s odretými ušami a s jazykom po topánky, dobehol tento teen horor aspoň do mierne nadpriemerného hodnotenia. A to hlavne vďaka maskám ( trikom ) a slušnému, strašidelnému záveru. Spielbergoviny a ani carpenteroviny z rokov 80. keď žáner v podobnom štýle eskaloval, sa v tomto prípade nekonajú. Ale mohli. Možno keby Guillermo chytil sám režijné oprate. (28.12.2019)

Kdyby studio nesvázalo Øvredalovi ruce ratingem PG-13 a zejména prioritním zacílením na teen diváky, tak bychom nyní bezesporu pěli ódy na jeden z nejlepších hororů roku. Jakožto zdejší žánrový expert si tedy musím položit otázku, proč Øvredal dobrovolně zamezuje rozletu svého ducha, toužícího po hororových výšinách, a upřednostňuje finanční stránku věci před tvůrčí nezávislostí? Je mi z toho smutno. Zadání bylo nicméně splněno téměř na jedničku a hororová omladina tak odejde z projekce spokojena. Já osobně jsem však chtěl odejít již po půlhodině, jelikož míra verbální pohotovosti přerůstá únosnou míru a znemožňuje efektivně budovat atmosféru. I proto se s dětskými postavami nikterak neztotožníme a naopak jim popřejeme brzkou smrt. Postupem času naštěstí snímek opouští komediální rovinu a ke slovu konečně přichází i limitované strašení, které dosahuje největší intenzity za červeného světla. Ve výsledku mi však nezbyde nic jiného, než horor Scary Stories to Tell in the Dark označit za zklamání sezony a udělit mu tři slabší hvězdy. (11.08.2019)

Je vidět, že se Scary Stories to Tell in the Dark snaží o vytvoření moderní amblinovky, a místy tak dokonce i vypadají, jenže jim prostě chybí ta jiskra. Chápu, proč se Øvredal s del Torem nevydali cestou povídkové antologie, ale ve výsledku se to paradoxně ukázalo jako ta největší slabina filmu. Ono to hrozně hezky vypadá, taky Gammellovy ilustrace se podařilo oživit až nebývale věrně (jak ty mi v dětství naháněly hrůzu) a kdykoli dojde na výjevy ze Schwartzových příběhů, dostaví se i příjemné mrazení, nicméně všechno ostatní mezi tím je strašně prázdné. Jednotlivé povídky jsou na sebe totiž jen lacině naroubované ohranými učebnicovými triky. Dětské postavy navíc nejsou dostatečně sympatické, dobový kontext je smutně nevyužitý, dialogy šustí papírem, ale hlavně chybí nějaká ta atmosféra. Přijde mi, že Øvredal s každým svým dalším filmem hrozně upadá. Ale abych jenom nekritizoval. Má to přímo boží intro za doprovodu Donovanova Season of the Witch a skvělý cover téhož songu od Lany Del Rey. Což je ovšem na adaptaci Schwartze s Gammellem setsakramentsky málo. (08.08.2019)