Tvůrci:
Mike FlanaganRežie:
Mike FlanaganKamera:
Michael FimognariHudba:
The Newton BrothersHrají:
Paxton Singleton, Carla Gugino, Michiel Huisman, Jeremy Ambler, May Badr, Keith Arthur Bolden, Saidah Arrika Ekulona, Annabeth Gish, Mckenna Grace (více)VOD (1)
Epizody(10)
-
Jak Steven viděl ducha (S01E01)
-
Otevřená rakev (S01E02)
-
Na dotek (S01E03)
-
Jenom dvojčata (S01E04)
-
Paní s ohnutým krkem (S01E05)
-
Dvě bouřky (S01E06)
-
Chvalozpěvy (S01E07)
-
Znamení času (S01E08)
-
Hrůzostrašné sny (S01E09)
-
Skličující ticho (S01E10)
Obsahy(1)
Roztříštěná rodina bojuje se strašlivými vzpomínkami na svůj bývalý domov a děsivé události, které je z něj nakonec vyhnaly. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (175)
Silná duchařina postavená podobně jako Walking Dead - ani v jednom případě se neklade důraz na nadpřirozeno, ale na to, jak se jeho dlouhodobé působení psychicky podepisuje na postavách. Na svoje si ale přijdou i ti, co se prostě chtějí bát duchů. Solidně napsané, natočené i zahrané, přesto to nebyl úplně můj šálek kávy a musel jsem se do dokoukání trochu dokopávat. ()
Na Haunting of Hill House jsem už narazil před dvěma roky v době premiéry, ale po pilotu se mi nějak nechtělo pokračovat. Teď jsem legální cestou Netflixu dal jednomu z mála hodnotných hororových televizních projektů znovu šanci a najednou mě dost pohltil. Nejspíše na tom bude mít svůj podíl můj vzrůstající zájem o děsivý žánr, kterému jsem v onom roce 2018 ještě zdaleka tolik neholdoval. Každopádně jsem po nynějších zkušenostech s Hill House zvědav na podzimní “pokračování” Bly Manor, kde se v nových rolích mihne polovina zdejšího osazenstva. [viděno na Netflixu] ()
Áno, je to lepšie ako už trochu obstarožná prvá adaptácia, ktorá má síce hustú atmosféru, ale vystraší už málokoho. Druhá potešila skôr tým, že sme sledovali krásnu Catherine a výbornú Lili, inak ako horor aj ako dráma to nestálo skoro za nič. Čiže tu máme skutočne plnokrvný The Haunting, ktorý pôsobí moderne najmä vďaka snahe tvorcov zostaviť príbeh ako puzzle, kde skáčeme medzi rôznymi časovými rovinami, ďalšie diely sa navraciame späť k už raz videným sekvenciám, ktoré tak dostávajú nový zmysel. Sú tu lepšie aj trochu slabšie časti, ako aj tie vynikajúce. Napriek tomu ako celok celý Hill House funguje takmer dokonale súdržne, bez hluchých miest a s jednoliatou creepy atmosférou. ()
I přes trošku kýčovité finále mě Hill House poměrně silně zasáhl. Mike Flanagan se totiž přesně trefil do věcí, které mám upřímně rád. // (a) Velice chytře vypráví! Systematicky pracuje se spoustou elips, které později zaplňuje využitím perspektivy jiné postavy. Každá z prvních čtyř epizod tak zvládá vyprávět chytrý příběh, ale zároveň vypouštět klíčové informace a neustále divákům odepírat všechny souvislosti. Pátý díl potom vyplní mezery týkající se současnosti a ten šestý definitivně – ve fenomenálně inscenovaných dlouhých záběrech – dovysvětlí minulost. Na těchto základech se pak vystaví zbylé čtyři epizody. Brilantní narativní mozaika! // (b) Soudržnost stylu! Flanigan nekompromisně lpí na spoustě promyšlených návazností – kompozice, pohledu, akce, zvukových můstků –, jejichž zapojením plynule přechází mezi několika časovými rovinami. Do toho patří i zmiňované dlouhé záběry, v nichž se také přechází časem (ačkoliv zde už rafinovaně skrytými střihy). I strašení pak probíhá především v delších záběrech s promyšlenou inscenací v několika plánech. Nejde tak o tradiční jump scare, ale o zdůraznění přítomnosti nepřátelských prvků uvnitř prostoru, do kterého nepatří. Podobně jako ty nejlepší duchařiny: Oculus, Annabelle nebo Insidious. // (c) Přístup k žánru! Obrací totiž tradiční dynamiku mezi dramatem a hororem, v tom se spojují oba předešlé body. Značná část současných duchařin si na rodinném dramatu sice zakládá, ale využívá jej pouze jako základní motivaci ke strašení. To není nutně špatně, první Insidious s tím pracuje výborně! Ale desetidílný seriál by takový přístup asi neunesl, případně by se brzo omrzel. Zde totiž hororové zápletky slouží pouze k rozvíjení rodinných traumat z dětství a neschopnosti se s nimi později konfrontovat. // Spolu s nemotivovanými absurdními násilnostmi je tohle přístup, který mám u hororu nejraději. Mike Flanagan pro mě představuje asi nejzajímavějšího žánrového režiséra současnosti – ať už s limitovanými prostředky natáčí home invasion (Hush) nebo variuje podobná duchařská schémata v různém rozsahu (Oculus x Hill House). ()
Skvele rozprávaný duchársko-hororový príbeh v ktorom sa prelína niekoľko časových a dejových línií. 9 skvelých častí z trochu uplakaným filozofickým koncom, ktorý neuspokojil hororového fanúšika, čo neznamená, že som tam potreboval vidieť tony krvi a vyvraždenie všetkých prítomných. Jednoducho ma to úplne nenaplnilo. Zato príbeh úžasný a aj preto bez váhania odporúčam a dávam 95% ()
Galerie (47)
Photo © Netflix
Zajímavosti (13)
- Písnička, která hraje v 13. minutě, je „Cold Hearted“ od Paula Abdul. (Duoscop)
- Epizoda je složena z pěti kamerových záběrů beze střihu. Nejdelší, třetí záběr, má délku o více než 17 minutách. (PozorGranat)
- Písnička, která hraje na konci epizody, je „If I Go, I'm Going“ od Gregory Alana Isakova. (Duoscop)
Reklama