The Haunting - Záhadné sídlo Bly

Mike Flanagan se vrací s pokračováním úspěšné hororové série Tha Haunting. Vrací se nám i část hereckého osazenstva. Ovšem v naprosto jiných rolích. V jiném čase a do jiného příbehu. V mých očích sympatické. Snažit se vystavit nový příběh bez vazeb na předchozí veleúspěšné dílo. The Haunting of Bly Manor zaujme na první pohled perfektním řemeslným zpracováním a mrazivou atmosférou, jako vystřiženou z prvné série. První epizody jsou ve znamení jemného mysteriózního oťukávání a hororových prvků zde tolik není. Ve čtvrtém díle se, ale vše otočí vzhůru nohami a série se začně ubírat nečekaným směrem k takové lehce mysteriózní romantice. Hodně zajímavé a odvážné. Nekvituji tuto změnu, protože jsem čekal a chtěl něco trošku jiného a nově nabitá dynamika mě tolik neuspokojila. Také finální cukrkandl bych tam mít nemusel. Přes všechny výtky, které jsem k tomu měl, se jedná o výborný seriálový počin. Chci další řadu! (29.10.2020)

Bly Manor bylo jako na houpačce. Každý díl mě bavil úplně jinak, takže celá tato série byla oproti Hill House dost nekonzistentní, což mě štvalo asi nejvíc. Vždycky mě nějaký díl hrozně bavil a z dalšího jsem měla zase rozpaky, ba dokonce jsem se nudila. Herecky to bylo ale super. Victoria Pedretti se mi vryla pod kůži a bylo skvělý hádat, co se s ní bude dál dít. To je další věc na téhle sérii, je strašně těžké jí předpovídat. Někdy jsem nevěděla pořádně, jestli jsem v obraze. Na druhou stranu je tam dost věcí, které si tak nějak zasloužily dovysvětlení, nebo aby se jim věnovalo více pozornosti. Přišlo mi, že se každou chvíli otevřela nějaká nová kapitolka, aniž by se dokončila ta předešlá. Tím se dostávám k tomu, že některé ty linie byly zdlouhavé a nezáživné. Hill House měl prostě asi větší spád a držel se tak nějak pořád na jedné koleji, za to Bly Manor neustále odbíhalo do různorodých koutů. Netvrdím, že to bylo špatně a byla jsem na to tak nějak nachystaná, protože Flanaganův rukopis už mám nastudovaný poměrně slušně a ne vždy ho dokážu řádně zkonzumovat. Režijně je to ale skvělý, exteriéry a interiéry byly radost, ale po hororové stránce bych asi ještě řádně přitlačila. (03.02.2021)

Pro duchařiny mám velkou slabost. Obvzlášť stará sídla plná stínů, temných zákoutí, kleteb, duchů a podivných lidí, které je obývají. A to sídlo Bly rozhodně splňuje. Ač nedosahuje kvalit Domu na kopci, stále je to velmi koukatelná záležitost s opulentní výpravou a atmosférou, to Netflix umí na jedničku. Herecké obsazení výborné i když nedisponuje extra velkými jmény. O to je to lepší, neokoukané tváře jsou velkým plusem a Olivera Jacksona Cohena není nikdy dost. Samozřejmě nesmí chybět děsiví spratci s psychotickýma výrazama v ksichtech, od kterých nevíte co máte čekat. Ti tomu dodávají ty správný grády, když se nečekaně zjeví za zády stejně ujetých dospěláků a vypadají, že je v příští chvíli nějakým sadistickým způsobem zlikvidují. Ideální pokoukání v sychravém podzimním počasí. (12.09.2021)

Nebudu říkat, že jsem se nudil. Hodnocení na 3* sestřelil díl číslo sedm, kde jsem nemohl dát nic jiného než odpad. Jinak tu máme zábavnou, atmosférickou duchařinu, do které se snadno zamotáte. Štěstí je, že závěrem z té motanice vyklouzne. Vše se dostatečně vyjasní a to je důležité. Herecké obsazení musím pochválit, protože nikdo za celou dobu nevadil. Škoda jen Flanagana ústřelů, chtěl do seriálu vložit něco originální, ale ne vždycky mu to vyšlo. (17.11.2020)

Flanagan je regulérně skvělej autor, žádný instantní udělátko na lekačky. Strašně oceňuju, jak tence vypráví, jak jde po emocích a jak narozdíl od většiny duchařskejch hororů odpovídá, namísto kladení dalších a dalších otázek. Nebýt kapku uondaný první půlky, vyšíval bych i pětihvězdu. Černobílá Romance s róbami je totiž ta nejlepší hororová hodinka, jakou jsem za poslední léta viděl. (26.10.2020)