Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (2 166)

plakát

Panoptikon (2024) 

Panoptikon v sobě sice zkoumá hodně zajímavých témat, ať už identity, sexuality, víry, dospívání, politické situace v Gruzii nebo rodinných vztahů, nikam ale úplně ve svém vyprávění nedospěje a ani nenabídne napínavější konflikt či climax. Postava Sandra si mě navíc za celou dobu nezískala a svým chováním mě spíš odpuzovala, takže jsem měla fakt problém brát si jeho strasti k srdci. Tím, že ve mně film zanechal jen takovou rozjetou linku bez konce a hlubší message mu musím dát průměrné tři, protože se podle mě dalo říct mnohem víc. KVIFF 2024

plakát

Santoš (2024) 

Průměrná kriminálka z velmi specifického prostředí indické kriminalistické činnosti, která mi ale kvůli své poměrně přepálené stopáži, kdy se tam zas moc akce neděje a je to spíše konverzační, působila těžkou spací krizi. Věřím, že jinak bych si ji užila líp, ale hlavní body i to očekávané, byť předvídatelné finále jsem postřehla. Třeba si to někdy zopakuju ve větší bdělosti. KVIFF 2024

plakát

Když se světlo zlomí (2024) 

Tohle bylo fakt vyprázdněné ždímání emoci, které člověk vlastně ani nemá šanci získat, jelikož nemá důvod si jakkoliv vytvořit empatii k postavám. Příběh to má nulový, je to spíše takové poeticky tragické snímání emocí bez jakýchkoliv hlubších promluv. Pro mě to nemělo ničím absolutní přínos a věřte, že nejsem necita. Někoho to asi zasáhne, na mě tenhle scénář vůbec nezapůsobil. Truchlení si navíc představuju docela jinak. Zdejší kámoši zesnulého to brali ve finále dobře, když mají chuť do zpěvu a tance. KVIFF 2024

plakát

Němá trilogie (2024) 

Malá vtipná, pestrá jednohubka, která v sobě skrývá pár pěkných nápadů, jak vyvolat v divákovi různé emoce. Především je to ale úsměvné a mírumilovné. Postavy jsou tu fakt atypické, ale ohromně lidské. Pro české publikum vděčná záležitost. KVIFF 2024

plakát

Po zavírací době (1985) 

Hodně zábavná absurdní jízda, která je opravdu kafkovského rázu, takže tu nic nedává smysl. Hlavní ale je, že se u toho královsky pobavíte a jen budete celou dobu kroutit hlavou. Zaujalo mě, že původně měl tento scénář v ruce Tim Burton a moc by mě zajímalo, jak by to vypadalo i v jeho podání. KVIFF 2024

plakát

Substance (2024) 

Film, který otřásl celým festivalem, protože jeho název se od první projekce skloňoval ve velkém. Absolutní vrchol ženské hororové režie a Coralie Fargeat ukazuje, že feministická témata v hororu pod ženskou taktovkou zažívají golden age a nehodlají se utlumovat, ba naopak. Mistrovsky zvládnuté střihy a záběry, které vás prostě donutí ani nemrkat. Designové interiéry, styl, cool hudební podkres, krásná móda, ale i pošušňání pro fandy gore. Čekala jsem něco trochu jiného, ale dostala jsem něco mnohem lepšího. Poskytovatelé substance tu nejsou ani na chvíli a seznámení s nimi je nulové, což dělá tento film ještě mnohem zajímavějším sci-fi hororovým komorním snímkem, kdy se hlavní hrdinka vyrovnává se svými špatnými rozhodnutími úplně sama. Projekce trvala až do jedné do rána, ale Substance mi svým videoklipovým barevným a estetickým vizuálem držela oči široka dokořán, přilepené na plátně a celé publikum Velkého sálu při závěrečné scéně nadšeně tleskalo a atmosféra byla úžasná. Takových filmů už je opravdu málo, ale ani na moment neváhám s pětihvězdou. Tohle chci vidět znovu v kině. KVIFF 2024

plakát

Svatostánky (2024) 

Milá neškodná indie komedie, do jejíž tématiky asi český divák nebude příliš zasvěcen, jelikož se zabývá judaismem a židovskou new yorskou komunitou. Humor to má ale příjemný, herci jsou sympatičtí a chemie mezi postavami je taky moc fajn. Kouká se na to hezky, ale někomu nemusí sednout forma nebo ta obrazová stylizace. Asi to rychle vyšumí, ale ničím mě to neurazilo a naopak hezky zahřálo u srdce. KVIFF 2024

plakát

Julie mlčí (2024) 

Ono se to snaží být strašně depresivní a dramatické, tragické a plíživé. Ale ve skutečnosti je to totální nuda skládající se z toho, jak se Julie snaží být špičková tenistka, dobrá studentka a normální holka, která je obklopená milující rodinou, super přáteli a důveryhodnými zaměstnanci školy, ALE skrývá nějaké tajemství. Téma, které mě už začíná silně nudit, hlavně pokud je zpracováno takhle nic neříkající formou rádoby artové sondy do duše teenage dívky. K Julii jsem nepřirostla ani co by se za nehet vešlo a ve svém mlčení je celou dobu opravdu otravná a máte chuť jí dát facku, aby se probrala. Tohle by fungovalo na metráži max 30ti minut a ne jako celovečerák. Kromě toho těžkého jádra je to 90 minutová nuda, která nepřináší zhola nic nového. KVIFF 2024

plakát

Jiný člověk (2024) 

Úžasná filmařina, která má (doslova) ksicht a umí pracovat s režijní taktovkou precizně, silně a originálně. Budu se opakovat po jiných, ale jména jako Lynch, Cronenberg, Gilliam, Polanski i Burton se vám při sledování tohoto snímku budou vzadu v hlavě objevovat. Smíchejte styly a formy těchto režisérských velikánů a dostanete blend v podobě A Different Man, který si bere z jejich filmů to nejlepší, ale nabízí celistvý, koherentní a atypický zážitek s notnou dávkou mystéria, absurdního humoru, existencialismu, ale i hledání sebe sama v absurdnosti všedního new yorského života a nacházení vlastního hlasu. Neuvěřitelný Sebastian Stan a jeho velmi silný herecký projev. Režii Aarona Schimberga budu do budoucna sledovat. Škoda jen slabší poslední třetiny. KVIFF 2024

plakát

Kneecap (2024) 

Neskutečně vtipná irská drzá jízda o vzniku hip hopové kapely, jejíž člěnové si ve filmu zahráli sami sebe a dali českému divákovi povědomí nejen o existenci této osobité, problematické, politicky svérazné kapely, ale i o tom, že jsou fantastickými herci. Je to taková variace na Trainspotting tak trochu pro mladší generace, která rozumí hip hopu a veškerým drogovým zkratkám, ale i pro laické střízlivé publikum, které se chce královsky pobavit a poslechnout si autentickou irskou gaelštinu. Několikrát jsem si u Kneecapu vzpomněla na komediální irský seriál Derry Girls, odehrávající se kolem doby dění irských Troubles, který byl taky hodně funny. Tento film prostě napsal život sám a díky korunovaci skvělými songy, zábavnou kamerou, střihem i barevností vás tenhle film prostě nenechá chladnými. Se mnou to hýbalo ještě na odchodu ze sálu a kdyby letos ve Varech Kneecap koncertovali, určitě tam jdu řádně zapařit. Jo a navíc ještě potěšila přítomnost mého miláčka Fassbendera, který si tam zahrál překvapivě trochu víc, než jsem očekávala. Letos jeden z nejlepších varských zářezů. KVIFF 2024