The Haunting

Kdyby se tvůrci tohodle "nonsensu" rozhodli, že danou množinu postav a jejich vzájemných vztahů usadí do čistě dramatického formátu (klidně líznutého mysteriozním backgroundem), mohla by z toho být úžasná light verze Six feet under pro novou generaci. Problém je v tom, že THOHH se prezentuje primárně jako duchařský horror a v téhle rovině selhává na celé čáře. Je sice chválihodné, že se zde odvážně rezignovalo na prvoplánové lekačky (doprovázené ostrými zvuky hrnců padajícich na betonovou podlahu) ale jinak je to bohužel klišé vedle klišé. Dům vydesignovaný do nejstupidnějšího horrorového kýče může děsit snad fakt jen američany. Bubáci (když už se náhodou ukážou) se snaží být tak cool až jsou vlastně absurdní a směšní. Dvě základní časové linky vyprávěné paralelně vedle sebe se sice snaží mít v rámci celku smysl, ale automaticky tak odpadá polovina napětí, protože divák hned z kraje ví, komu všemu se nic nestane. Duchové vkládání do obrazů jsou spíš jen dodatečnou zábavou (a reklamním tahem) pro fandy než něčím co by skutečně jakkoliv podprahově působilo na diváka. atd atd.. Na druhou stranu je to z mého pohledu na solidní 3 rudé, protože vykreslení vztahů mezi dospělými sourozenci a jejich otcem, je tak vrstevnaté, citlivé a technicky, místy až onanisticky (v dobrém slova smyslu) vypiplané (jedním příkladem za všechny budiž těžká, snad 15minut dlouhá scéna rodinné hádky natočená na jeden záběr), že seriál prostě nelze jednoduše smést ze stolu jako sračku. Navíc to má krásné romantistické finále které na takové citlivky jako jsem já prostě funguje :) (19.11.2018)

Zpětně mi přijde, že The Haunting of Hill House byla mnohem větší sázka na jistotu, než The Haunting of Bly Manor. Přítom druhá sezóna je chytřejší a s mnohem zajímavějšími myšlenkami, než první technicky perfektní příspěvek. A teď co je víc? Pocit strachu prakticky s každým dílem a nebo poměrně chytrý romantický příběh s prvky gotického hororu? (14.10.2020)

Seriál roka a žánrový masterpiece. Takto bohato navrstviť klasický duchársky horor psychologicky premakanou rodinnou drámou, to sa len tak nevidí. Špičkové dialógy, výborní herci, tučná atmosféra a intenzívne napätie aj v scénach, ktoré neobsahujú žiadne mátohy. Suverénna réžia to krásne graduje k nezvyčajnému finále, ktoré sa zaobíde bez vrieskania a pobehovania, vystačí si s nahustenými osobnými strachmi, traumami a vinami. Pre hororových fanúšikov absolútna povinnosť. (08.11.2018)

Na Netflix seriálovú tvorbu je to až pod priemer. Nič prevratné, ku koncu epizód ma tie časové slučky dosť srali! Cakom prásk - za celých 10 častí nejaké 2 vydarené scary Bu-Bu scény. Strata času pre fandov horroru... alebo 10 hodín pozerajte na sociálne problémy a obkecávačky jednej pošahanej rodiny. (23.10.2018)

Hm. Trochu škoda, že seriál vrcholil v půlce. Úvod lenivý, budující jen atmosféru a prozrazující až příliš málo. Konec rezignující na pořádné koule. /// spoiler spoiler /// Jo, hezky se poskládá pointa a vysvětlí se kdo je kdo a kdo za co může. Ale co je na tom vlastně zajímavého, když toho dosáhnete odepřením informací v průběhu a odtajněním až na konci? Horší je, že tvůrci naznačili, ale nevyužili možností poslat horror do silného kalibru, např. důslednější prací s tezí dokola opakovanou, že je vše jen sen. Nakonec je tahle místy výborně rozjetá linie znehodnocená - není to jen sen, jsou to střípky času. Naopak se střípky času (poprvé skvěle použito v 5. epizodě a na konci také dobré) se pracuje také nešikovně a nakonec nehrají v příběhu moc roli. Bez nich by fungoval úplně stejně. Úplně mě ale otrávilo, že motiv spisovatele, který ohýbá děj, byl také opuštěn. /// Moc nechápu, co je v horrorech na duších (duch, ne duše) tak děsivého. Zjeví se a dělají hů, hů? Je to nepochopitelné zlo? (hlavně u japonců). Je to snad svědomí a nevědomí, kterým ubližujeme sami sobě? To tady bylo vcelku rozehráno, ale s tak nějak podivnou logikou... /// Inu, to je vždycky škoda, když je dokončený projekt, který v řadě ohledů zaslouží opravdový aplaus, ale v pár ohledech lacině zklame. (01.10.2019)