The Haunting

Hodně povedené série. Hauting mi doporučovalo tolik lidí. A já jejich rady poslechl až teď. Tenhle seriál má luxusní atmosféru a velmi dobře využívá svoje herce. Každý díl končí dalším kliknutí na pokračovat. Navíc v první sérii vás nutí zjistit, co se stalo v červeném pokoji a v druhé co se to safra děje... Bere si na paškál hodně divoké a smutné osudy lidí v rodině. K tomu všemu je to horor, jak se sluší a patří. Nechybí tedy mrazivých scén, děsivých úkazů a taky trošku toho "Wanova" hororu. Mistr se sic na díle nepodílel, ale drobná inspirace tam asi bude. Cením, že druhá série je totálně odlišná od té první a stále stejně kvalitní. Atmosférou, hudbou, herci i samotnou zápletkou. Navíc obě série mají setsakra emotivní konec. A to jako fakt! (80 %) (19.06.2023)

Nejkomplexnější seriálové drama o slastech i strastech (těch hlavně!) rodinného života, které se kdy prohnalo televizními obrazovkami. Výchova dětí není horor! P.S. Od komorněji sevřené - až melancholické - knihy se to liší fakt hodně! Základní psychologický sub-teror ale naštěstí zůstává zachován, přičemž v otázce atmosféry strachu jde dokonce hraná adaptace díky neustálé potřebě hledání duchů v obraze ještě mnohem dál. (12.11.2018)

Nešířit se kolem takovej buzz, možná nepřekoušu víc, než první dvě epizody. Těch hororových klišé je na prvních hodinách stopáže trochu moc a přes Stevův charakter "sbírám cizí strašidla a pak píšu knihy" jsem skoro nepřelezl. Kolikrát ještě? Nicméně časová investice a trpělivost se vyplatí. Hill House má, co nabídnout a stupňuje, jak zvědavost z jedný strany obrazovky, tak kvalitu a především tahá nové, zajímavější postavy za současného dokreslování starých. Málokterá série stojící na odhalování tajemství nakonec ustojí samotné odhalení. Ač za to většinou můžu já, co se natěším tak, že mě vlastně žádný závěrečný rozmotání nemůže naplnit. Hill House tenhle úkol zmáknul. Rozmotává průběžně, současně pořád zvládá překvapovat a jako celek drží pohromadě. Žádný z členů rodiny tam nakonec není v pozici panáka, co tupě posouvá příběh nebo se jen veze. Soustředění na hloubku postav funguje, ač teda zrovna ten Steve z toho stejně vyleze dost nejpodivnějš a všechno to zvládne ke konci přišerně vykoupat v kýči. Svlíkněte z toho nálepky o "nejlepším seriálu roku" a je to výbornej zážitek. (06.01.2019)

Hmmm... Tak první řada by se fakt měla hodnotit spíš podle dílu, protože ze začátku mě to teda moc neoslovilo - první díly byly imho celkem průměrně, postupně se to ale pořád zvedalo a zvedalo a zhruba ve druhé třetině to najednou nabídne TOP díly na 5 hvězd. Ovšem pak zase úroveň začala klesat a finále mě vyloženě zklamalo. Celkově mi to nakonec vychází na slabé 4 hvězdy, v rámci žánru je to rozhodně nadprůměr a po většinu stopáže si to zajímavě buduje atmosféru a pracuje s postavami. Příběh vás teda stále zajímá a zajímá, nicméně jsem čekal mnohem lepší pointu. Možná i méně zamotanou, protože jsem si docela jistej, že ne všechno jsem pochopil tak, jak jsem asi měl. Nicméně velká škoda, že gradace se zastavila někde u šestého, sedmého dílu a pak to ztrácelo dech. Každopádně druhé řadě dám rád šanci. 70 % (14.04.2019)

Hm. Trochu škoda, že seriál vrcholil v půlce. Úvod lenivý, budující jen atmosféru a prozrazující až příliš málo. Konec rezignující na pořádné koule. /// spoiler spoiler /// Jo, hezky se poskládá pointa a vysvětlí se kdo je kdo a kdo za co může. Ale co je na tom vlastně zajímavého, když toho dosáhnete odepřením informací v průběhu a odtajněním až na konci? Horší je, že tvůrci naznačili, ale nevyužili možností poslat horror do silného kalibru, např. důslednější prací s tezí dokola opakovanou, že je vše jen sen. Nakonec je tahle místy výborně rozjetá linie znehodnocená - není to jen sen, jsou to střípky času. Naopak se střípky času (poprvé skvěle použito v 5. epizodě a na konci také dobré) se pracuje také nešikovně a nakonec nehrají v příběhu moc roli. Bez nich by fungoval úplně stejně. Úplně mě ale otrávilo, že motiv spisovatele, který ohýbá děj, byl také opuštěn. /// Moc nechápu, co je v horrorech na duších (duch, ne duše) tak děsivého. Zjeví se a dělají hů, hů? Je to nepochopitelné zlo? (hlavně u japonců). Je to snad svědomí a nevědomí, kterým ubližujeme sami sobě? To tady bylo vcelku rozehráno, ale s tak nějak podivnou logikou... /// Inu, to je vždycky škoda, když je dokončený projekt, který v řadě ohledů zaslouží opravdový aplaus, ale v pár ohledech lacině zklame. (01.10.2019)