The Haunting

Na poli hororových seriálů jsem byl řekl bych skoro nováček a nevím to určitě, ale tohle je možná vůbec úplně první. Přes trošku horší první díl jsem ale dál tomuhle strašidelnému domu šanci a na konci nevím, co bych vychválil víc. Jestli scénář, herce, zpracování, protože tohle vše tvoří naprosto deset sourodých dílů, které jsou vyprávěny velmi originálním způsobem, který nenudí, je hodně napínavý a hlavně, když skončí jeden díl, máte co největší chuť si pustit další. Prostě těžce návyková věc, na kterou se podobně, jako v Silent Hillu přes den celkem pěkně kouká a po setmění nahání husí kůži. Jedno z nejpříjemnějších překvapení za tenhle rok. A navíc od režiséra, od kterého bych to teda vůbec nečekal. Klobouk dolů. (01.11.2018)

seriálová událost roku...Flanagan od samého začátku velmi dobře veděl co chce a na seriálu je to hodně znát.Ta úroveň detailů,kterých si ani nelze na první dobrou všimnout je skoro až ohromující,stejně jako práce s kamerou,světlem,hereci (to co zde předvádí hlavně děti je silné kafe).Vše je navíc umocněno tím,že Haunting of Hill house není primárně o strašení nebo lekání.To vše je tu záležitostí spíše druhého sledu.Prim tu hraje místy hodně silné psychologické drama jedné rodiny,která je natolik sympatická,že seriál dokáže i ve slabších mometech ždímat emoce.Celou sérii jsem spolu se ženou zblajznul jedním dechem a těch 10 dílů se nakonec zdálo málo...100% (10.11.2018)

"I've lived with ghosts since i was a kid. Since before I knew they were even there. Ghosts are guilt, ghosts are secrets, ghosts are regrets and failings. But most times....most times ghost is a wish." Když jsem jako malý capart viděl Blair Witch a Kruh, řekl jsem si, že ta traumata za to prostě nestojí a nebudu se dívat na duchařiny. Míjel jsem za ta léta spoustu údajně hustejch filmů a hodně mě to jako filmovýho maniaka mrzelo. Pak přišly Dušičky '14 a já se hrdě postavil jednom ze svých největších strachů - strachu z duchů - a pustil jsem si po sobě několik tvrdých duchařin. Té noci jsem málem umřel, ale teď tu hrdě píšu komentář jako jediný přeživší Dušiček '14 #goodtimes. Přesně jak se říkalo v tomhle seriálu - "Svému strachu se můžete buď poddat anebo s ním bojovat". Já bojoval a vyhrál. To nás dostává k dnešku. K Dušičkám '18. V prvé řadě posílám thoughts and prayers všem, kteří už tu s námi nekráčí. V druhé řadě bych chtěl říct, že tohle dílko od Netflixu je jako celek kurva strašně krásný. Je to život. Strach. Bolest. Nenaplněné sny. Minulost. Démoni v nás. To není o strašidlech. To je o nás. Tohle musíš milovat. Tohle musíš vidět. Místy až nebeská hudba, zrovna poslouchám soundtrack a kolabuji (Beginning of the End Movement I je TOP shit pro všechny uplakánky jako já). A ta závěrečná skladba? Tož to drbu ty vole. Dneska jsem brečel. A jdu pokračovat. A tuším, že dnes uvidím ducha. Ještě však nevím v jaké podobě. Budu vás informovat. Love y'all. Sincerely, Jakub! <3 (02.11.2018)

Na Netflix seriálovú tvorbu je to až pod priemer. Nič prevratné, ku koncu epizód ma tie časové slučky dosť srali! Cakom prásk - za celých 10 častí nejaké 2 vydarené scary Bu-Bu scény. Strata času pre fandov horroru... alebo 10 hodín pozerajte na sociálne problémy a obkecávačky jednej pošahanej rodiny. (23.10.2018)

Po druhé sérii má spokojenost poněkud upadla a poblíž se zrovna nevyskytoval Gerard Butler, aby ji zvedl, jak to dělá s jinými upadlostmi. S Domem Hillových se to mělo tak- ve chvílích, kdy se mě nesnažil ohororovat, přišli scénáristé s výborně napsaným dramatem o jedné dysfunkční rodině; v Sídle Bly mi dost často chybělo jak strašení tak i kvalitní drama. Přesto není má výsledná známka vůbec špatná, protože na první sérii odvedli filmaři sakra dobrou práci. Jen bych rád věděl, čím tvůrce tak strašně naštvala Victoria Pedretti, to jak se chovali k jí ztvárněným postavám, zavánělo až šikanou. (28.01.2021)