Konec strašidel

Nádherná ukázka toho, jak dokázal komunismus manipulovat s nebohou mládeží a vymývat jí mozky. Neříkám, že pionýr byl špatný - je určitě fajn se naučit něco do života, pomáhat se sběrem papíru a vážit si přírody. Je ale špatné velebit komunisty jako bohy - šíleně mě nas*raly ty kecy o svoloči ze Západu, jak jsme tady všichni nejlepší a vše americké je nejhorší. I to však bohužel k té době patřilo. Film na jedno podívání - musím pochválit alespoň tehdejší venkovský život a držení lidí při sobě. Ačkoliv ono to tak určitě nechodilo všude... (20.08.2017)

Československý státní film chtěl tímto filmem splatit velký dluh, který má vůči našim dětem a mládeži, a vytvořit film o mládeži pro mládež. Úmysl byl chvályhodný. I námět není špatný: přerod chlapce, zkaženého rozmazlováním babičky, v pionýra v pravém slova smyslu a v pozadí rozvinutý boj proti záškodníkovi. Ale nakonec vznikl film špatný. Kde je příčina? Je jich mnoho. Hlavní je ta, že autorům filmu, zvláště autorům scénáře, se nepodařilo prokreslit pravdivě charaktery jednajících postav. Místo živých lidí vidíme ve filmu papírová schemata, kterými trpěl náš film před čtyřmi lety, posunovaná autory libovolně. Z toho vyplynuly i slabé herecké výkony, protože herci si nevěděli s těmito černobílými charaktery rady. Klasickým příkladem toho je výkon Vejražkův v roli záškodníka Lorenze. Režie nezvládla také hru dětí a děti proto papouškují pouze texty. Je to chyba zvlášť citelná proto, že jde o film pro mládež, které musíme dávat to nejlepší. Bylo by však chybou, aby tento nezdařený pokus odradil naše filmové pracovníky od další práče v tomto žánru. Naopak, tento film právě pro své chyby přináší cenná poučení pro další, úspěšnější práci. Filmový přehled 32/1953 (08.11.2008)

Pravděpodobně jediný film všech dob, jehož hlavní postavy mají moje příjmení a v němž anonymní pionýrku hraje moje bývalá tchýně. V rolích dalších pionýrů např. Vl. Pucholt a Vác. Postránecký. V rolích agentů a špiónů Vítězslav Vejražka, Josef Chvalina, Josef Beyvl. V roli Theodora Pištěka Theodor Pištěk. (24.08.2018)

"Tati, Petr říkal, že se u nich v noci zase střílelo" "To víš, Toníku, jsme na hranicích, kousek od Američanů'" . Ten film není vyloženě nudný, i když věty jsou deklamovány často jako na divadlě, pečlivě a amatérsky. Ale je to prostě film (pozor spolier...předpokládám, že tady děj každý beztak ohodne), ve kterém školák nepionýr skočí na záškodníky, načež jeden z pionýrů zahraje na trubku.a druhý zvolá:"Ukázal nám, jaký je, Patří k nám!'. A pak již následuje deklamování pionýrského slibu..Prostě jedna velká agitace, prodchnutá moralistními řečmi k nesnesení, do toho se zpívá o krásné zemi pionýrů (jejich hlavním zájmem je sběr papíru). Nevím, jestli se u tohohle děti tenkrát pobavili a nějam je to nasměrovalo. Když rodiče chtěli, asi ano. K dívání jen jakožto studijní materiál. (14.01.2013)

Konec strašidel, aneb jak se kalilo ocelové sklo... Pár hororů jsem už viděl, ač nejsem jejich fanoušek, ale kam se vypíchané oči, uřezané prsty a co já vím ještě hrabou na pečlivě učesaného desetiletého chlapečka, který s pionýrským šátkem na krku sedí na palouku a první den prázdnin hodnotí robotickou dikcí uplynulý rok, že jako ty školní výsledky nebyly takové, jaké si všichni představovali, že dva adepty mezi pionýry nevezmou, protože ještě mají některé vady, a že to je taky tak trochu vina všech ostatních, že jim ve školním roce nepomáhali, a že se to musí změnit... Nebo takový Vejražka coby bejvalý nacista, který podle vlastních slov "přijímá rozkazy od Američanů", to je taky móc hezký exemplář. Vysloveně mi bylo líto Pištěka, ten si na rozloučení s filmovou kariérou zasloužil daleko lepší role než byl šéf pobočky prestižního podniku Sběrné suroviny. Celou dobu jsem se bál, že Stevensův Ostrov pokladů bude zcela popleněn a zatlučen do oceánu tvrdými dělnickými pěstmi členů Timurovy party, ale překvapivě toho byl až do konce ušetřen. Tím pádem hvězdička navíc. To by mě zajímalo, čím si tahle buržoazní kniha vysloužila takovou shovívavost? (02.03.2013)