Konec strašidel

Pravděpodobně jediný film všech dob, jehož hlavní postavy mají moje příjmení a v němž anonymní pionýrku hraje moje bývalá tchýně. V rolích dalších pionýrů např. Vl. Pucholt a Vác. Postránecký. V rolích agentů a špiónů Vítězslav Vejražka, Josef Chvalina, Josef Beyvl. V roli Theodora Pištěka Theodor Pištěk. (24.08.2018)

Takové krásné klukovské dobrodružství… to mohlo být. Škoda, že tu bolševik tlačil na pilu tak, až spálil list. Přesto se tomuto dílku nedá upřít určitá slušnost a vlídnost. Připadá mi ale, že české dětské filmy, vznikající za protektorátu, nenesou stigma propagandy tak, jako tento komunistický debakl. Je snad velkým snem Kluků na řece být v HJ? (ripo-filmový přehled 32/1953- asi to došlo i jim) (28.09.2020)

Ve čtvrté minutě asi po desáté zazní, že jsme země pionýrů. Ale holčička krásně zpívá: „nebe nad hlavami plyne…“ Gottwaldové se Staliny nejen ve třídách, ale i v každé kanceláři fabriky. U ředitele dokonce Stalinova busta. „V lese se střílelo.“ „To víš, jsme na hranicích kousek od Američanů.“ Sběrový teror. Kdo nedá tunu starého papíru, je vyvrhel. Timur a jeho parta s obrovským pentagramem. Soudruzi vymývači mozků nemohli zapomenout ani na globus, který tentokrát trochu nepatřičně umístili do výkladní skříně knihkupectví. Programování pokračuje chytlavou odrhovačkou: „nebe plné jasných hvězd od pólu k pólu“. Klukovi vymyli mozek. Jiroušek z nějakého důvodu do pionýra nechce, ba se mu brání zuby nehty. Pak mu spolužák nakuká, že Timur byl sovětský pionýr, který pomáhal lidem a Jiroušek by náhle dal všechno na světě, jen aby byl co nejdříve pionýrem. Ani babička, drsná odmítačka pionýrů – pohanů už nic nesvede. Pištěk v sympatické roli vedoucího sběrny surovin. Kvalitní výkon Beyvla v roli defraudanta. Pěknou hudbu složil Stalinův kamarád Jan Kapr. (08.05.2021)

,,Podívejte se na Rudu! Jak je to dlouho, co seděl v lavici a teď už jede jejich učňovská úderka u nás v továrně na 127 procent.“ Konec strašidel je těžce naivní agitka, ve které se vyskytují všechny důležité prvky pro politicky angažované filmy z počátku 50. let. Zde jsou to vzorní mladí pionýři, kteří si dávají kýčovitá předsevzetí, jsou uvědomělí a sbírají sběr. Dále progresívní továrna na sklo, jejíž tajemství nerozbitného skla chtějí ukrást zrádní kapitalisti ze západu pomocí domácích diverzantů a válečných zločinců. Dialogy jsou příšerné a toporné, postavy černobílé a neživotné, děj šablonovitý vedoucí neomylně k vítězství těch správných. Jediné, co stojí za zhlédnutí je krátká pasáž návštěvy sklárny, kde lze vidět alespoň částečně, jak se sklo vyrábělo v 50. letech. (24.09.2020)

Nádherná ukázka toho, jak dokázal komunismus manipulovat s nebohou mládeží a vymývat jí mozky. Neříkám, že pionýr byl špatný - je určitě fajn se naučit něco do života, pomáhat se sběrem papíru a vážit si přírody. Je ale špatné velebit komunisty jako bohy - šíleně mě nas*raly ty kecy o svoloči ze Západu, jak jsme tady všichni nejlepší a vše americké je nejhorší. I to však bohužel k té době patřilo. Film na jedno podívání - musím pochválit alespoň tehdejší venkovský život a držení lidí při sobě. Ačkoliv ono to tak určitě nechodilo všude... (20.08.2017)