Pět mužů a jedno srdce

Nesmírně citlivě natočený, byť poněkud nevyvážený film. Bodré postřehy zřízence Cajthamla se s celkovým vyzněním filmu poněkud míjí, stejně jako stylizované "události ze života lékařů", byť jsou samy o sobě vcelku zajímavě aranžované. Trochu méně by v tomhle případě bylo asi více. Nesmírně civilní a přesvědčivé podání operace, včetně toho, že to není žádný "akční trhák" á-la ER, je snad nejvěrohodnějším zachycením medicínského prostředí v českém filmu vůbec, a to včetně přípravy nebo následné pooperační péče. Ocenit je nutné i to, že se dozvídáme něco o "lidech kolem", ale přitom to není žádné uslzené melodrama. Škoda, že Matějovský neudržel v téhle civilní rovině celý film a nechal se zlákat zbytečnými efektními vsuvkami... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Karlos80, Mackin, Master19, Brejlil, FireTight PS: Film je dnes mj. i zajímavým dokumentem, ukazujícím stav měšického zámku a zámeckého parku na počátku sedmdesátých let. (24.02.2012)

"Zase o jedno sdrátovaný srdce víc. A svatýmu Péťovi jsme udělali bordel v příchodech." 😃 V případě tohoto filmu jde za mě o fakt velký objev. Do dneška jsem totiž vůbec netušil, že takový nápaditý film existuje. On to přitom ani úplně není jeden jednolitý film, ale spíše dva (možná i tři) filmy v jednom. U toho prvního, který lze chápat jako jakousi poctu lékařskému umění, se (při vědomí že jde o film, na němž se scénáristicky podílel Jaroslav Dietl), možná neubráníte jisté reminiscenci na seriál Nemocnice na kraji města (viz precizně pojaté scény z operačního sálu). Tento dojem ve Vás ještě posílí spolehlivý/vtipný glosátor všeho dění Josef Hlinomaz v roli nemocničního zřízence. Neříkám, že je Hlinomaz vysloveně nějak moc podobný Miloši Kopeckému v legendární roli doktora Štrosmajera, ale ten jeho místy až šibeniční humor, ten je fakt výborný. Ale abych přešel k tomu "druhému" filmu. Ten má podobu několika "fantaskních" scén odehrávajících se ve světě fantazie našeho nemocničního zřízence. Ty fantazie se týkají skoro všech členů nemocničního personálu a Josef Hlinomaz se v nich převtěluje do celé řady postav (včetně postavy pána boha). Ze všech těch fantazií mě asi nejvíce zaujala ta s notnou dávkou černého humoru (o autohavárii Vlastimila Brodského a jeho následném pohřbu-Hlinomaz se tu baví jako by se nechumelilo s nebožtíkem a Brodský při tom mj. vysloví přání, aby zatáčka, v níž se zabil, nesla do budoucna jméno o něm). Celkově mě tyhle fantazie přišly velmi osvěžující a velmi jsem si je užíval. Stejně tak osvěžující byla ve scénách, kdy Brodský řídil auto (ve fantazii i v reálu), hudba Jana Klusáka. Někomu to možná při té scéně s havárií může přijít až poněkud nemístné, mě (s ohledem na to, že šlo jen o fantazii) se to naopak moc líbilo. Jako se mi líbil vlastně celý tento film. Na plný počet hvězdiček to rozhodně nebylo (zvláště kvůli pár hluchým scénám tzv. ze života nemocničního personálu-třetí dějová linka), ale jinak velmi příjemný zážitek (01.12.2023)

"A je po ptákách. Zase o jedno sdrátovaný srdce víc. A svatýmu Péťovi jsme udělali bordel v příchodech." Tenhle film, o němž jsem dodnes neslyšel, mě velice překvapil. Jednak vynikajícím civilním výkonem Josefa Hlinomaze, dále hvězdně zahranou lékařskou partou, fascinujícími reálnými záběry operace i Dietlovým "mozaikovitým" scénářem, který kromě tradičně precizně vykreslených charakterů hercům nadělil i řadu vtipných hlášek ne nepodobných těm z M*A*S*H*e. Je pravda, že bych se obešel bez některých snových scén a že veselý hudební motiv Jana Klusáka, který zněl hlavně při scénách s Vlastimilem Brodským a automobilem, sem taky tak docela nepasoval, ale ve výsledku jsem byl nadprůměrně spokojený a ani jedna z postav a ani jeden z jejich příběhů mi nebyl ukradený. Tři a půl hvězdy. (24.02.2012)

Tak tohle mi setsakra sedlo! Herecká elita, skvělý scénář a do toho ty poetické vize nemocničního zřízence Josefa Hlinomaze. Navíc Menšík jako kardiochirurg byl naprosto boží a neskutečně uvěřitelnej! Prostě PAN herec. K němu Cupák, Růžek, Kostelka v roli anesteziologa! Fantazie! Prostě tohle bylo skvělé a přes vážnost tématu výborně okořeněno černým humorem. Ty představy zřízence v ostrém kontrastu s chirurgickou rutinou, při níž chtě nechtě u operací srdce mnohdy lékaři bojují se smrtí o život pacienta byly v zajímavém protipólu. Zprvu to rušilo, ale pak jsem si na to zvykl na jako takové osobní karty jednotlivých doktorů a nakonec se těšil i na to jaké budou další. Do toho to bylo natáčeno buď někdy brzy na jaře, nebo pozdě na podzim na zámečku ze kterého se udělala nemocnice... Vše to mělo takovou tu správnou pachuť sedmdesátek, melancholie, toho nemocničního strachu za dveřmi s nápisem operační sál  i naděje. Ač už je dnes lékařská věda mnohem dále, přesto a nebo právě proto smekám před neskutečným umem doktorů, kteří umí Sv. Petrovi udělat binec v papírech... Film je jim poctivou poctou  a svým způsobem ukazuje i určitou osamnělost všech těch, kteří se rozhodli svůj um a mnohdy i volný čas věnovat našim životům. Za to jim budiž dán obrovský dík.  Rešisér Matějovský (až na dříve viděné Podezření)  mi do dnešního dne nic neříkal, ale po tomhle vynikajícím kousku se na něj více zaměřím! Dávám za 5 MG adrenalinu! * * * * * (03.06.2023)

Docela zajímavá pologroteska o "srdečních" chirurzích. Spíš než reálný příběh je to slepenice menších historek a profilů jednotlivých doktorů, sestřiček a zřízence Cajthamla. Do toho se občas začnou dít divné scény s ještě divnější hudbou (část s Brodským v kradeném autě mi vybavila Bédu Hudečka, co opravoval auta v Jáchyme, hoď ho do stroje). Celkově to na dopolední vysílání na TV Barrandov nebylo špatné. (26.01.2011)