Nebojsa

Jedna z nejlepších československých pohádek, která byla natočena před revolucí a jedna z posledních, která patří do zlatého fondu. Po ní už to totiž šlo s pohádkami jenom z kopce. Nebojsa rozhodně patří do červených hodnot, jelikož má úžasnou a také temnou, až strašidelnou atmosféru, klasický příběh o cestě do světa a hlavního hrdinu v podání Jána Kronera. Ondřej Vetchý v roli Ferka rovněž perlí a pobaví a maska Václava Knopa je lepší než u Freddyho Kruegera :-). Nemyslím si, že by se děti měly nějak moc bát, já se tedy jako malý bál u něčeho jiného. K dokonalosti už stačí zmínit jen výtečnou hudbu a krásné exteriéry i zbudované interiéry. Za mě 100 %. (21.11.2012)

Pred rokmi som spolu s kamarátom Braňom Šmídom (dnes slovutným slovenským jaskyniarom, skúmajúcim napr. obrovské jaskyne v stolových horách venezuelskej Roraimy), objavil jaskyňu. Kvôli spôsobu jej objavenia, kedy bolo potrebné prekonať bez lana veľmi strmý stvrdnutý kamenný svah s minimom záchytných kríkov alebo stromov, sme ju nazvali "Trochu strachu". Predseda speleologickej oblastnej skupiny však názov neschválil, lebo vraj jaskyňu nemožno nazvať podľa pocitov. Myslím však, že prístup k jaskyni Trochu strachu by mohol pomôcť hrdinovi filmu, drevorubačovi Ondrovi v nájdení vytúženého cieľa: naučiť sa báť. Určite by to teda pre mňa bolo zaujímavejšie, než sledovať málo emočný, plochý príbeh o mierne natvrdlom hrdinovi, jeho zbabelom a zradnom "pomocníkovi", neveľmi pôvabnej princezke a celkom podarenom čarodejovi. (04.04.2021)

Přestože jde již o pěkně starou pohádku, když jsem k ní dnes usedl - byla to v mém případě dnes má premiéra. A byl jsem velmi příjemně překvapený. Július Matula dokázal vytvořit velmi příjemnou a místy až pěkně ponurou atmosféru, která sebou přinesla kromě jasného happyendu i dávku napětí, humoru a samozřejmě i ponaučení. Ondra měl pro strach uděláno – však to byl taky kus chlapa – no a Ferko (alias Ondřej Vetchý) rovněž splnil svůj účel – většinu času bavil, občas to jeho fňukání bylo otravné – ale to k tomu patří. No a princezna byla pěkná – slušná pohádka, kterou si za rok zase „zopáknu“… (29.12.2018)

Jako hlavní přínos této pohádky vnímám, že ukázala dětem, k čemu hasiči potřebují sekery: no přece aby umlátili plameny! K lepšímu zážitku mi však chyběly dvě věci: Ondra Vetchý se své ufňukané postavy Vychcana chopil s takovou vervou, až jsem jeho přítomností vyloženě fyzicky trpěla, brala mě z něj migréna a toužila jsem umět prostrčit ruce obrazovkou, abych ho mohla zaškrtit. Měl se proměnit v solný sloup nebo patník pro psí chcaní hned v úvodu. A v hlavní roli jsem citelně postrádala chlapa, na kterého by se dalo dívat když ne se zalíbením, tak alespoň se sympatiemi. Kroner neměl charisma k utažení takové role, po ksichtu vypadal jak hýždě sovětského burana. Jinak docela obstojná pochmurná pohádka, pro fakáňata až hororová, trochu pokulhávající za "Statečným kovářem" (kde mimochodem Kronerovi sedla role hamižného hajzla podstatně lépe). 65% (13.11.2012)

V dětství to byl jeden z nejděsivějších zážitků, určité vize mě pronásledovaly opravdu dlouho. Princezna přijížídí v černém kočáře, vyleze z rakve a dává hrdinovi užitečné rady. Zřejmě nejvíc what-the-fuckózní moment v čekých pohádkách. No a ta prokletá hospoda? Tu jsem nevydejchal v podstatě až do dneška. 75% (S osobní poznámkou, že Ondra Vetchý je tu roztomile frenetickej) (30.12.2011)