25 km/h

Nečekal jsem, že cesta ze Schwarzwaldu až k Baltskýmu moři bude tak strašně stereotypní. Celou dobu koukáme na stále stejný opuštěný silnice a v podstatě celý Německo až do Berlína vypadá, že je tam hustota zalidnění asi jako někde na severu Kanady, protože během cesty potká hlavní dvojka všeho všudy jedno auto u pumpy, dvojici stopařů a jednou policajty. Skoro to vypadá, že Němci vylejzaj z úkrytů až po západu Slunce. Pár vtipnejch okamžiků se tam našlo, ale celkově to je tak nějak o ničem. Nejvíc mě tak asi zaujalo, že Franka Potente, o který jsem si někdy před 20 lety myslel, že z ní bude kdovíjaká filmová hvězda, se nakonec vytratila a skončila ve vedlejších rolích v nicotnejch komediích. 50% (23.07.2024)

Hrozně příjemná komedie, která ale není čistou komedií. Střídají se zde epizody hlubokých promluv obou bratrů, které krize středního věku dohnala až sem, na očistnou cestu, kde jsou ne vždycky na jedné vlně. Film je poskládaný z kratších epizod, kde se melancholické balancování nad prožitým životem střídá se zábavnými scénami. Ty nakonec naštěstí převáží, stejně jako dobrý, pozitivní pocit s nádechem nových začátků. pozn. Výborná byla postava Činkaře a pařba na festivalu. (11.08.2024)

Boskovicky kino naslepo je fakticky bomba. Na začátku když na mě vybafli německý titulky a já usoudil, že nám v kině budou promítat německý film trochu jsem se leknul, každopádně netrvalo to ani 5 minut a já viděl, že se dívám na něco vyjímečného. Film si na nic nehraje, dělá si srandu, jak z lidí a jejich zaslepenosti tak i ze své vlastní země a jejich zvyklostech. Vše je zde trochu umocněné, ale celkový dojem je více než pozitivní a já se sám viděl jak se proháním prériemi novodobého německého venkova a splňuji si svůj dětský den. Vím, jistojistě, že na tento smělý unikát budu mile rád vzpomínat. (06.06.2020)

Zatímco současné francouzské komedie pracují se zápletkami o tom, jak nelehko se staří Francouzi asimilují do současné podoby společnosti a v Česku se točí o problémech uvíznutí ve vztazích, v Německu se dle komedií poslední doby zdá, že v největším bahně tam dlí zajištěný čtyřicátník, který kvůli neustálé práci zapomíná na život. Zatímco ale komedie profesionálů přepracovanosti, tedy Japonců, obvykle zahrnují alespoň jedno zábavné znásilnění, mušle místo bradavek a galon krve na chobotnici, v Germánii se s kanbanem vyrovnávají tím, že se v létě projedou na motorkách a je to. 25 km/h ani neusiluje o to vytvořit vtip, je to jenom kolekce hřejivých situací, které díky podkresové hudbě vždy bezpečně poznáme tím jak připomínají reklamy na letní pivo s ovocnou příchutí. Jako zábavu si alespoň v průběhu filmu můžete vypočítávat camea herců jako Alexandra Maria Lara, Sandra Hüller, Jella Haase, Mateusz Kosciukiewicz či Franka Milfente, nicméně mě asi nejvíc zaujalo nezáměrné vykreslení německého venkova jako jakési rozjařené postapokalyptické krajiny, kde na silnicích téměř nikoho nepotkáte a po maloměstech tu zůstávají zanechané ženy a příbuzní těch, kteří kdesi daleko v Asii vydělávají v nadnárodních korporacích obří prachy. Celkové vyznění snímku "zkusit všechno a nadále nebýt ničím" je mi ale veskrze odporné. (08.04.2020)

Feel good komédia nakrútená s vkusom, ako to len ide. Dozvedáme sa, čo trápi súčasných štyridsiatnikov, pričom my (čerství) štyridsiatnici to dobre vieme. Našťastie väčšina z vás neukrýva také tajomstvo, ako ten bohatší z bratov, ale chápeme, o čo ide. A chápeme aj toho druhého brata, ktorý sa ani po tridsiatich rokoch nie je schopný vykoktať jednej žene zo svojich citov. No a oblúkom sa dozvedáme, čo trápi aj dnešné ženy v trochu nižšom veku, respektíve aj v tom istom a tiež to nie je asi sranda tráviť manželstvo s niekým, s kým asi ani byť nechcete. Chcelo by sa povedať, že niektoré chyby sú nenapraviteľné a nedajú sa po dlhých rokoch napraviť, ale posledný záber tento autenticizmus doslova z filmu vytrhol a trochu ma tak zamrzela snaha zavďačiť sa väčšine publika. (03.02.2020)