Ženy v běhu

Můj mozek se snaží pochopit ty obrovský kontrasty mezi fakt povedenýma fórkama a ultra trapnýma dialogama, šustícíma scénářem, ale nejde to. Nejde to, protože ten film je místama vážně super, a v další chvíli zase totální odpad, a já z toho mám hlavu v pejru. Stejnou měrou jsem trpěl jako se bavil, a jdu si teď v pomatení vypláchnout oči nějakým akčním béčkem. [Netflix] (06.05.2022)

Ženy v běhu mám v oblibě už od dob Pobřežní hlídky, Martin Horský to jen povýšil na úroveň, že vlastně ani nemusí běhat v plavkách, aby se mi líbily. Sedl mi humor, výměny zdejších dialogů by se neztratily ani na Wimbledonu. Martin Horský je alespoň za mě fakt dobrej, co se humoru týče. Hlášky z tohohle filmu používáme všichni každý den, ale koukám, že když se seřadí za sebe do hodiny a půl, spoustě lidem se to najednou nelíbí; pohled do zrcadla je sviňa, že? Já jsem viděl sám sebe tak v polovičce postav a vůbec mi nedělá problém přiznat si, že jsem občas úplně stejnej vůl. Supr film na príma večer s holkou, a možná ještě lepší film jako doporučenka, pokud chcete vytočit hnidopicha. (25.01.2021)

Čo sa týka uniformnej nekonfliktnosti, od českého mainstreamu by sa mohol učiť aj stredný prúd v Hollywoode. Našťastie v tomto prípade ide o tak feel good záležitosť, že absolútnu uniformnosť a zameniteľnosť mu nakoniec asi odpustíte. Lenže... tvorcovia mali super nápad, ktorý by mal byť v centre pozornosti, lenže onen beh a tréning je tu len ako pozadie pre milostné vzťahy. Ak by to bolo naopak, film by šľapal určite lepšie a pôsobil by v našich vodách originálnejším dojmom. Českým komerčným tvorcom však o nič iné, ako striktné dodržovanie scenáristických mustier nejde. Dočkáme sa niekedy českého filmu, kde sa postavy dávajú dokopy z dôvodu, že sú psychicky vyrovnané a šťastné sami o sebe, ako že nájdu to vytúžené šťastie iba vďaka vzťahu? (10.01.2021)

Přeju tomu filmu úspěch a je super, že na český film přijde přes 1,5 milionů diváků. Ale zároveň mám s tím filmem morální problém, a vlastně mi po doukání bylo dost smutno. Asi to ve mně zase probudilo nějaký feministický tendence, ale doháje, tohle fakt mohl napsat jen chlap? Ale abych nekřivdila, stejně jednorozměrně jsou napsaný jak ženský, tak mužský postavy a není to tak šovinistický, jako zbytek tuzemský tvorby (mrk mrk, Kolečko). Ale sakra, to nemůže alespoň jedna z těch ženských hrdinek (vždyť tam jsou 4!) aktivně udělat něco pro to, aby se měla líp? Nejlíp z toho vlastně vychází postava té matky, ale to bude asi tím, že už je vdova, a že její jediný životní cíl už není jenom se vdát nebo otěhotnět. Ale to už bych asi chtěla moc. P.S.: Polívka s tim psem asi příběhl přímo z Dánska, ne? (06.09.2020)

Takhle nějak by asi vypadala "filmová" verze seriálu Ulice. Konvenční a podbízivé snad na všech úrovních (filmařsky, hudebně, ideologicky), snažící se skrze oblíbené a sympatické herecké tváře a řešení čistě vztahových peripetií v tom nejodlehčenějším možném duchu navodit v divácích za každou cenu pocit pohody. Samozřejmě to chápu, protože na divácké masy (nejen ty české) tohle logicky spolehlivě funguje. A nejspíš by to fungovalo i na mě, kdyby to bylo skutečně vtipné (a ne jen rádoby vtipné) - zasmál jsem se stěží pětkrát, většina "fórů" mě svou zoufalou obyčejností nechala zcela chladným. Ale nejvíc mě na Ženách v běhu (které samozřejmě skoro vůbec nejsou o běhu) štve ta zjevná snaha nenaštvat ani jednoho průměrného Čecháčka (v tomhle filmu na žádnou minoritu, natož trochu drsnější či jakkoliv nekorektní vtip, opravdu nenarazíte). Jenovéfa (jedna z mých platonických lásek) s Polívkou jsou ale hezký pár, to zase jo. 50 % (07.09.2020)