Muzikál aneb Cesty ke štěstí

Ukázkový příklad skvělého námětu, který byl nemilosrdně zprzněn ledabylým zpracováním. Z možné české Pomády, Glee, nebo aspoň Muzikálu ze střední je nudnější Kameňák. Je zbytečné vyjmenovávat, co všechno tam bylo špatně a už vůbec ne vyzdvyhovat ty dva pěkné muzikálové momenty. Pusťte si radši Starce na chmelu. (14.01.2016)

KINO/// Obsazení 4/10 Děj 4/10 Hudba 3/10 Choreografie 3/10/// PLUS: odkazování na film Starci na chmelu, krásné prostředí, které může někoho "zahřát" MÍNUS: přesto nasazení do kin v Lednu chápu jako snahu vydělat, protože při větší konkurenci v jiných měsících by snímek neměl šanci, v opačném případě to můžu brát jako provokaci, když je teď venku takové počasí, utnutý závěr před samotným vystoupením, místo skvělé tanečního čísla titulky, to snad nemyslí vážně/// Shrnutí: Poměrně zbytečný a hlavně prázdný film ve kterém toho správně funguje pomálu. I Muzikál ze střední měl chytlavější melodie, lepší taneční čísla a zajímavější a rozpoznatelnější charaktery postav. Z českých muzikálů může někdo srovnávat s Rebely, jenže o kvalitách Renčových Rebelů si může tento snímek nechat jen zdát. Už jen drobným nedostatkem je samotný název kde místo slova aneb, mělo být nebo. Protože právě jedna z postav se rozhoduje pro muzikál, NEBO pro svou cestu za štěstím./// Celkem 36%/// (17.01.2016)

Jako muzikálová pocta Starcům na chmelu nebo jako film o nacvičování divadelní hry snímek selhává na celé čáře a akceptovat se dá jedině jako česká variace na současné taneční filmy typu Let´s Dance, s nimiž sdílí jednak slabý děj a také množství hudebně-tanečních scén, na české poměry celkem vydařených. S kultovními Starci ale vyjma písniček není provázaný téměř vůbec - kdyby studenti nacvičovali něco jiného, bylo by to jedno, a na příběhu by se nemuselo nic měnit. Kromě toho, a to je horší, film z onoho nacvičování ukazuje strašlivě málo a ze závěrečného představení před publikem pro jistotu vůbec nic. Dobré filmy tohoto typu jsou přitom založené právě na podrobném ukazování tréninku, kdy sledujeme hrdiny, jak se lopotí a dělají chyby, a v závěru trneme, jestli se jim podaří naostro vystoupit už bez chyb, a jsme dojatí, když se tak stane. Tohle tím pádem zcela odpadává. Delší recenze ZDE. (16.01.2016)

Ono prvotná myšlienka a nápad bol asi fajn, pretože tento tip filmu zaujať diváka dokáže, lenže to by musel mať zmysluplný respektívne aspoň nejaký scenár. Scenárom sa zabila akákoľvek snaha o čokoľvek. Vlastne mne snímok pripadal ako totálne nič, s náznakom niečoho príjemného, ale tak bezduchého až sa mi zahmlieva pred očami. Dej prakticky neexistuje, sú tam dáke základné linky, dokonca aj vedľajšie ( tie sú ale len naznačené, neposúvajú sa nikde, nerozvíjajú sa a sú ukončené do stratena). (19.10.2016)

Dana Morávková, ultrasuperman Roman a fujtajblzáporák Polívka. Jo a Mišík, jehož Život je bílý dům je opravdu hodně slabý. A to jsem nezpěvák. Ženy málo přitažlivé (Ivana Pavlová ční vysoko nad všemi), Vica má hrát raději děvečky u splavy, dokud to ještě jde, než učitelnice co pomalu rekapitulují život. Kde tam hrál proboha Kotvald? A proč tam hráli proboha Laufer s Kornem? I když se v polovině filmů zpívá a tančí a Radudanka tak neměla tolik času, zařádila si hodně. Scénář je vyloženě bolestivý, ale proč Mišák chrápe na zemi, když mají na chatce dvě patrový postele a spěj po dvou, to asi nevysvětlí nikdo. (05.06.2016)