Monsieur Chocolat

Omar Sy se začíná profilovat v jednoho z nejzajímavějších mladých francouzských charakterních herců. Sedlo mu i tohle historické a životopisné drama o prvním černém francouzském klaunovi. Samotný film, je ale spíše jen klasickým životopisným snímkem, kdy dostáváte momenty, které prostě očekáváte - drama s příměsí komedie se skvělým představitelem v hlavní roli. (08.06.2016)

Na dnešní poměry to skoro vypadá, jak kdyby Francouzi rasisticky natočili příběh pana Čokolády - prvního černého klauna na území Francie. V dialozích je to samej negr a už ten název Pan Čokoláda hraničí s tím, zdali by se film měl promítat v tak rasistické zemi, jak je, dle Skotů, právě Česká Republika. Za sebe ale můžu říct, že Omar Sy je výborný herec a svým charismatem si podmanil celý příběh. Dokonce si myslím, že je i jeden z nejlepších, kteří ve Francii aktuálně vládnou. Některé scény byly opravdu ukázkové a emocionálně nádherné. Vypravěčsky je to pak taková správná klasika, kterou potřebujete, když si chcete odpočinout a zároveň se podivit nad nějakým příběhem podle pravdy. (27.04.2021)

Ja som akosi klaunom nikdy neprišiel na chuť a ich vystúpenia mi vždy prišli skôr trápne ako zábavné, a to odjakživa, aj keď som bol ešte malé decko. Ale po námetovej stránke ma tento film celkom zaujal, rovnako aj Omar Sy, ktorý ma bavil ako v Intouchables tak aj v roli Sambu. Tak som sa na to pozrel, no celkovo mám z toho viacmenej priemerné dojmy. To cirkusové blbnutie ma teda vôbec nebavilo, ale to pozadie celého Chocalatovho vývoja bolo určite pozoruhodné. Od dna sa spolu s Footitom katapultoval do sveta slávy a noblesy, no ako to už býva, sláva opäť zaúradovala a skromného umelca zviedla na zle chodníčky priamo do náručia hazardu a dlhov. Do toho ešte prichádza nárast ega a sebaúcty, a razom je recept na morálny aj profesionálny pád dokonaný. (27.12.2016)

Cirkus je hořký, bohudík. Mně se sice nechce věřit, že život pod šapitó býval kdysi doopravdy takhle smutně veselý, ale z pohledu filmového diváka jen dobře, protože příběh pak vyplavuje emoce. Smích zahání smutek, smutek probouzí touhu se smát, a tak pořád dokola, až je vám z toho na konci úzko i hezky zároveň. Říkáte si "k cirkusu nikdy", ale pak vylezete z kina do podzimního psího počasí a nejradši byste zalezli do vyhřáté maringotky. (18.11.2016)

Roschdy podle svých slov nechal Omara a Jamese, aby ve většině komických záběrech improvizovali podle sebe, což byl podle mne geniální tah, díky které vše působí bezprostředně a nenuceně a tedy i jako opravdový cirkus. Moje nadšení pokleslo s přechodem k vážnějším tématům. Samozřejmě do filmu patří, když se jedná o skutečný příběh Rafaela, ale postrádá právě tu bezprostřednost, se kterou se nicméně dají vyprávět i těžké, depresivní příběhy. Po Sambě mě to tak utvrzuje v tom, že Omar Sy je výborný komediální herec, ale ty vážné role mu moc nejdou. (01.05.2017)