Trabantem tam a zase zpátky

Působivá cesta napříč zeměmi, které mě popravdě tolik nelákají. Snad víc než když před tím ale divákovi dojde, že s trabanty to není jenom krásné a zábavné dobrodružství, ale i spousta problémů, poruch, policie, hraničních kontrol a všudypřítomných zvědavců, co se chtěj věčně fotit. Je pak skoro neuvěřitelné, že Přibáň a spol. zvládají všechny překážky s dobrou náladou a touhou jet dál. ,,Na pěti kontinentech jsme hledali místo, o kterém budeme moci s čistým svědomím říci, že se nám tam líbilo nejvíc... Konečně jsme si tím úplně jistí. Je to doma!" (14.03.2021)

Stojím si za tím, že nejlepší film byla Afrika a to bez debat, ať už dramaturgicky, zpracováním, přehledností a zábavností. Pak mě bavil seriál k Jižní Americe. V téhle poslední výpravě spousta věcí zaniká. Spíše jsme svědky série různých momentů, někdy vtipných, někdy napínavých, ale taky často nudných. Chybí mi tam prvek vzdělávání - základní popis třeba Gangy, Váránasí, hinduismu, buddhismu, Uzbekistánu atd. Vlastně se o jednotlivých krajinách nedozvíme vůbec nic, kromě toho, že indové jsou selfíčkáři a číňani jsou sledováni na každém rohu. Škoda no... věřím, že seriál bude lepší, ale jednoznačně vrcholem byla Afrika. 65% (18.04.2019)

Nemyslím si, že to kdy bylo prioritně o nějakém vzdělávání a podobně. Trabanti byli vždy především o cestě. lidech které na ní potkají, zemích tak jak je vidí "normální" turista a samozřejmě autech a s tím spojených často netradičních opravách (kterých se i v tomto díle dočkáme, jedna dokonce přímo geniální). Také o partě kamarádů, humoru, ale i vážných chvilkách a tohle vše je i v tomto (skutečně posledním?) dobrodružství. Možná se to už někomu může zdát ohrané, mně nikoliv, právě ti lidé a země dělají každý díl jiným. Zde třeba svým způsobem geniální Indie, opět bez příkras a velmi svérázně. Jednoznačně nejlepší část, která dle toho také získává většinový prostor, fantastické záběry Himálají (samozřejmě, Banská Bystrica je Banská Bystrica a tak to má být), ale také celého žlutého cirkusu z dronu. Tady není možné nenavázat na velký technicky posun od posledního dílu, kamera sází jeden úchvatný záběr za druhým, dron v tomto velmi pomáhá, ale tím nejsilnějším, přímo dechberoucím, je noční obloha! Několik pochopitelných mínusů samozřejmě je, pochopitelných z toho důvodu, že nacpat tolik materiálu do dvouhodinového dokumentu, je opravdu nemožné. Tedy, rychlý návrat domů je díky prvnímu filmu vlastně zase pochopitelný, přesto úplně nepotěšil. Dále pak, že někteří členové cirkusu, nedostali téměř žádný prostor, což je trochu škoda, mohlo to být celé ještě zajímavější. Celkově ovšem nic, co by nevyřešil seriál, pokud bude. 80% (20.04.2019)

Trošku postrádá smysl vidět film, pokud jste měli co do činění se skvělým seriálem, ale na zpříjemnění večera při sedmičce vína... proč ne. Moc chválím nápad přijít se seriálem, protože do dvouhodinové stopáže celovečerního filmu, se toho opravdu moc nevejde, jak se ukázalo. Zajímavá destinace, nádherné záběry (zejména dron), vše skvěle ohudebněné, velmi sympatická posádka. Snad jen střih mohl být o něco lepší, ale upřímně bych to moc nechtěl dělat. Probírat se v časovém presu takovou hromadou záběrů a snažit se z nich vycucat to nejlepší, to byl velmi těžký úkol. A velkou Achillovou patou celé této expedice byl časový press. Ať už vinnou antikoncepčního selhání, končících víz, či snahou o rychlý průjezd "drahých" zemí. Indie byla luxusní, ale zbytek divák viděl tak nějak pouze z rychle jedoucího vlaku, což byla velká škoda. Každopádně jsem moc rád, že celý projekt vznikl, protože je to zkrátka vždy takové milé pohlazení na duši a nedám na žlutý cirkus dopustit. Bude-li další výprava, tak se rozhodně s velkou chutí opět podívám. (23.12.2019)

Nejodvážnější žlutá odysea se zase posunula nejen zeměpisně, ale i technicky a mnohem odlehčenějším stylem, než tomu bylo v dílech předchozích, nám prostřednictvím jejich posledního trabantího výletu servíruje téměř dvouhodinový pohled na nejkrásnější scenérie Himalájí, stejně jako na neohrabanost indického národa a tamní ignoraci jakéhokoli systému. Vytknout musím jen oněch 114 minut, sáhodlouhé scény o problematice na cestě jsou jistě zajímavé, ale na konci se začne strašně chvátat. Ano, cestu skrze Hedvábnou stezku jsme již viděli před deseti lety, ale v tomto dokumentu to působí jako kdyby filmařům došlo, že už to přepískli a zalomili to v tom nejlepším. Pocit, že jsme se z hranic Pákistánu najednou ocitli v Bánské Bystrici, na mě nepůsobil nikterak dobře. [viděno v Cinestar Plzeň 15.4.2019] (16.04.2019)