Those Wonderful Men with a Crank
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (87)
Ten film je úžasné vnímat jako exkurzi do patologie mysli Jiřího Menzela, kde sám sebe obsadí do role kinematografického průkopníka, který přináší pokrok a hodnoty. Tradičně oslizlé je zpodobnění žen, o něž jeví Menzelův hrdina ostentativní nezájem (ale ony ho tak moc chtějí!), i když film samotný tráví procenty vyjádřitelnou porci stopáže jejich očumováním/ponižováním/lhaním jim. Je to zručně natočeno, má to hezky povalečskou a košilatou atmosféru a je to opravdu velmi chytře a vtíravě vyvedený egotrip starého (tehdy vlastně relativně mladého) prasáka s mesiášským komplexem. Je to čímsi fascinující. Velmi příjemný film, ve kterém může dojít jen tak mimochodem k pokusu o znásilnění, aniž by to znamenalo větší problém pro kohokoliv a mělo nějak zabránit nostalgické pohodě. Vlastně je to na studii - natočit tak absurdně amorální film jako tak krásný. Dnešná generace českých komediálních tvůrců tuhle schopnost už nemá. ()
Lepší příběh by to chtělo a dejme tomu vymazat Menzela. Na pana Hrušínského se příjemně kouká, ale zábavy si tady člověk nějak moc neužije. Spíše je to celé takové jakože od všeho trošku. Semtam vtípek, semtam se to tváří jako kus historie a občas probleskne i vážnější chvilka. Věřím že každému tenhle zvláštní film sedne jinak. 65% ()
Jelikož mě filmy velice baví, (proto mám tady také svůj profil), tak si velice vážím tohoto snímku, který ukazuje počátky kinematografie v Čechách, respektive v Praze. i když třeba idealizovaně. Ke spokojenosti mi tak stačily ukázky starých filmů, grotesek (přestože nebyly původní) a persóna Rudolfa Hrušínského, který by snad zvládl zahrát cokoliv. ()
Už vtedy na počiatkoch kinematografie sa niekto snažil bojovať s nedostatkom, presnejšie úplnou absenciou domácej filmovej tvorby. Nebavilo ho púšťať vo svojom biografe stále dookola americkú, nemeckú alebo francúzsku tvorbu, aj keď tie párminútové veselohry boli rozkošné. Na film so sprievodom živého klavíra a akútnym nebezpečenstvom požiaru z premietačky s kľukou si už nemôžu zaspomínať ani tí najväčší pamätníci. Práve na takéto pripomenutie je film vhodný, je príjemný český komediálny, ale na príbehu veľmi popracované nebolo a ustúpil do úzadia výtvarnej štylizácii filmu. ()
Ačkoli Menzela mám nesmírně rád a jeho jméno velebím kudy chodím, tak tento snímeček byl opravdu mimořádný omyl. Nic tak šíleně nudného jsem opravdu velmi dlouho neviděl. Přestože bych očekával, že jako filmovému maniakovi mi bude toto téma blízké, tak jsem byl mimořádně zklamán. Celou stopáž se děje totální hovno. Právě totálně nezajímavý děj dokonale pohřbil veškerý potenciál snímku. Kromě krátké ukázky filmové techniky dob minulých, jsem si z filmu odnesl vyloženě jen zvýšený adrenalin při trpění u pohledu na ten nevtipný a nezajímavý paskvil. Takhle, pane Menzele, už nikdy více! Jinak začnu v hospodě u piva všem vykládat o tom, že jste čurák. ()
Galerie (18)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jiří Kučera
Zajímavosti (6)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1979. (orkadimenza)
- Ve filmu se používá starodávná kamera, ale ve skutečnosti je to jen pouhá rekvizita. (cariada)
- Aby se nemuseli tvůrci otrocky držet historických faktů a mohli popustit uzdu své fantazii, přikročili ke kompetní změně jmen. Z Ponrepa se tak stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto. (hippyman)
Reklama