Konec starých časů

Šarmantní a švihácký kníže, zbohatlík postrádající grácii aristokratů, ženy okouzlené nově příchozím svůdníkem a sluha vzpomínající na ony staré dobré časy. Josef Abrhám svým razantním přístupem zcela obrací zámecký život naruby, znepřáteluje si nudné a namyšlené muže a navozuje tu pravou zavátou atmosféru minulých dob. Vynikající herecké výkony přítomných a humor, s jakým hlavní postava jedná s druhými, vás (snad) jako mne naprosto uchvátí. (27.11.2006)

Nevím, zda to byl Vančurův záměr, ale četba Sperových pamětí KSČ (Konec starých časů) ve mně budila chorobnou melancholickou depresi, obrácenou závrať z nízkosti, nechutenství a mdlobu. Nebylo mi z toho dobře, ačkoli Vančurovy knihy miluji. Že po tomto dojmu není v Menzelově adaptaci ani stopy, to mu nevyčítám. Horší je, že v ní nenalézám stopu čehokoli. Starší Menzelovy adaptace byly nějak působivé, tohle už má jen hezkou fasádu. (01.06.2011)

Ach pane Hartl, jak vám to tam sluší, ty pohledy a uvolněný obličej. Snad je to on. Příjemná komedie. Vyplatí se zapisovat si ty pocestné hlášky statného a pronikavého pana knížete Alexeje. Je to divné, ale je to arcivévodní a zajímavé. Nepotkáte v zahraničí film, který srčí stejným tvrdě špinavým humorem. Kde je Amrhám, tam se udává dílo. Dílo, které snad ocení až ti po nás. Příšerně mě učarovaly hláčky, které jsem si chtěl zapsat, ale to bych musel oprat celý scénář. Zde vidíme, jakou nevýhodou je to býát člověkem pronikavým jako kníže z Rus. Nemá cenu si dělat starosti s tím, jak nám lidé podráží nohy. Dokud se nerozhodnem, že jsme si je podrazili, tak se to nestalo. A navíc cítím zde zařazenou myšlenku na kritiku. Vždy je nějaký člověk, který nás bude kritizovat a bude snižovat naší urozenost. A my, my jsme aristokrati....přitukneme si s jeho skleničkou a pak mu ji podejme a ukažme mu prstem ať si sedne. Voala..vítej filme v mé filmografii (20.08.2008)

Film, který můžu vidět kdykoliv a kvůli němu už jsem byl asi 3x na zámku Krásný Dvůr:-) Doporučuji jak film, tak zámek a park. Výkony všech herců, i v těch nejmenších rolí jsou bravurní. Za zmínku stojí např. František Řehák,který sice skoro nemluví,ale stačí sledovat jeho výrazy ve tváři - mluví za vše. (18.08.2003)

Půvabná básnická oslava romantické šlechtické vznešenosti za první republiky, kdy společenskou vážnost si bylo možno odkoupit. Jako vichr se přižene na scénu kníže Alexej Nikolajevič Megalrogov (skvělý Josef Abrhám), aby si svým přirozeným aristokratickým šarmem zajistil obdivovatele, srdce a náruč žen, a nenávist žárlivých mužů. Kníže je renesančně vzdělaný muž mnoha dovedností a znalostí, hbitým jazykem, neutuchajícím elánem a sexuálním chtíčem. Upřímný a dobrý prorok svého hostitele, velkostatkáře Josefa Stoklasy (Marián Labuda), bohatého dobráka toužícího po aristokratickém životě a společenské vážnosti, za kterou platí. Jeho osobními zájmy zainteresovaní rádci velkostatkář Jakub Lhota (dobrý Rudolf Hrušínský) a advokát Pustina (Jan Hartl) jsou přitahováni Stoklasovými penězi a jeho dcerou Michaelou (Barbora Leichnerová). Obyvatelky zámku jsou vysloveně natěšné z přítomnosti knížete, jako vychovatelka Susanne (Chantal Poullain), a klíčnice Cornelie (Ljuba Krbová). Vypravěčem příběhu je sečtělý knihovník Bernard Spera (dobrý Jaromír Hanzlík), který nakonec našel otevřenou náruč u učitelky Ellen (Alice Dvořáková). Další zajímavé postavy: syn Jakuba Lhoty Jan (dobrý Jan Hrušínský), majordomus Kotera (Jiří Adamíra), buran Charousek (dobrý Josef Somr), konečný vhodný spojenec pana Stoklasy, sluha knížete Váňa (Pavel Zvarič) a hbité děti Kitty (Tereza Chudobová) a Marcel (Jan Novák). Lahodné pohlazení po duši, rozveselí, pobaví a zahřeje svou vlnou optimismu. (13.05.2011)