Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Josef Abrhám, Marián Labuda st., Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Jan Hartl, Jan Hrušínský, Jiří Adamíra, Josef Somr, Chantal Poullain, Alice Šnirychová (více)Obsahy(1)
Film Jiřího Menzela podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury je úsměvným vyprávěním, které nás přenese do doby prvních let samostatné republiky. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali zbohatlíci, kteří sice měli peníze, neměli však noblesu starých zámeckých pánů. Jednoho dne se u poválečného regenta Stoklasy na zámku Kratochvíle objeví domnělý ruský kníže Alexej Megalrogov. Galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů, která však má své dny už sečtené... Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto – hereckým koncertem hlavních představitelů – Josefa Abrháma, Mariána Labudy, Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka, umocněný Menzelovým režijním mistrovstvím a poetickou kamerou Jaromíra Šofra. (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Silné ve své poetice. Pocitovka, která se umí dostat pod kůži. Hodnocení tady je samozřejmě hodně nastřelené. Do určité míry srovnatelné Postřižiny jsou o level výše. 65%. ()
Vančurův jazyk miluji, je archaický leč znělý, libozvučný, košatý, s neuvěřitelnou slovní zásobou i stavbou vět. Zdaleka ne povinná školní četba, pokud mu člověk přivykne, propadne mu. Knihovník a vypravěč Hanzlík kouzelný zjevem i hlasem. Labuda neotesaným zbohatlíkem. Považte, svým dcerám tykal! Milovaný Adamíra rozeným komorníkem, neustále jemně a taktně ukazujícím a podávajícím Labudovi správné příbory a skleničky. Na Rudolfa Hrušínského (otce, pochopitelně) jsou všechna slova většinou krátká, stejně jako pro jeho syny je jich skoro škoda, jablko tady daleko od stromu. (V tomto věku prosím, jinak oba stárnou divadelně krásně, už jsem o tom někde psala.) Jan Hartl, nenápadný, leč velký zjev českého filmu. S krásnou češtinou a bezchybnou dikcí. A když Menzel, nemůže chybět rozmarněletní František Řehák. Postrádám snad jen Vlastimila Brodského. Obecně milovaný Abrhám na vedlejší koleji mých oblíbenců. Uznávám však, že herec velký, s vousy zjevu charismatického, vystupování aristokratického. Zajímavé, že ženy zde téměř absolutně ve stínu mužů. Což je škoda, rovnocenné partnerky mi možná chyběly k pěti *. Výjimkou noblesní a šaramantní Chantal učitelkou francouzštiny. Obrazy zvolna plynou, kameraman si pohrál se světly a stíny, hudba dobově doplňuje a vzácně neruší. „Rušivým“ elementem je právě živelný a živočišný kníže Abrhám, dokázal se opravdu rozparádit, rozjuchat, rozdivočet. A všem ženám poplést hlavu a obrátit proti sobě většinu mužů. Se svítáním pak po anglicku mizí přes zeď, Labuda se dočká Kratochvíle a všichni budou spokojení. Jen budou mít pocit, že je život náhle šedší a nudnější a jednotvárnější. A na konec jako obvykle alespoň jeden citáteček: „Dvorská etiketa doporučuje po ránu jízdu na koni nebo na zábradlí. Oboje posiluje svalstvo zvané prdelní.“ ()
Film má neopakovatelnou atmosféru! Jeho lehkost, nostalgičnost a až snové pojetí je podtrženo mnoha špičkovými herci, kteří zde odvádějí své životní výkony! Malebá scéna zámečku Kratochvíle, pastelové barvy a překrásné scenérie již samy o sobě stačí, ale je zde ještě děj plný lásky, politikaření, žárlivosti, intrik naivity a posměškovité drzosti! Josef abrhám s parukou barona prášila jež šlechtickým gestem dává za vyučenou kuplířům a hokinárům a jež je jejich maloměšťnstvím štván, inu tento Josef Abrhám je DOKONALÝ!:) ()
Velmi zajímavý film v kterém vlastně tak 2x o nic nejde a je to vlastně pořád to samé, ale nějak to stále funguje. Abrhám zahrál excelentně a byl tahounem celého děje a k tomu mu sekundovaly velká jména českého filmu. Co se děje týče, tak ten zná snad každý ještě ze školy. Zajímavé je, jak podvodník dokáže všechny přesvědčit o tom kdo by měl být a každý ho tím pádem považuje za knížete. Slabší 4z5 ()
Film, který můžu vidět kdykoliv a kvůli němu už jsem byl asi 3x na zámku Krásný Dvůr:-) Doporučuji jak film, tak zámek a park. Výkony všech herců, i v těch nejmenších rolí jsou bravurní. Za zmínku stojí např. František Řehák,který sice skoro nemluví,ale stačí sledovat jeho výrazy ve tváři - mluví za vše. ()
Hudba: Jiří Šust ()
Překonám i toho Menzela, protože Vančurův rukopis je dokonalý. Vytříbený jazyk - ukázka lidské hlouposti nechat se jím ovlinit. ()
Další z poeticky laděných filmů Jiřího Menzela, ovšem už ne tak kvalitní jako filmy předchozí. Opět se zde schází československá herecká elita, která každé postavě dodává svůj osobitý rozměr, ale jako celek je film mdlý a občas nezáživný. ()
Příjemný film po Menzelsku. Určitě potěší i při více zhlédnutí. Mam radši plno jiných českých komedií, ale tady nelze v podstatě nic vytknout. ()
Skvělá adaptace románu Vladislava Vančury o jednom ruském šlechtici způsobící svou "výkoností" a dekadencí nejeden zmatek na místním zámku a hlavně v hlavě jeho správce. Tento snímek mi vždy unikal až včera 22.12.04 jsem na něho náhodou narazil. Jeden z mála českých snímků konce 80.let, na nějž jsem narazil rád. ()
Jiří Menzl ma týmto filmom opäť nesklamal. Výborná atmosféra, fantastické herecké výkony ( Abrhám, Somr, Hanzlík,Adamíra). Dobrý film..80%. ()
Skvělá komedie o to, jak se zbohatlíci bez vzdělání a vkusu chtějí stavět na roveň šlechticům, nebo se jimi přímo stát. Přitom poválečná léta (myšleno po první sv. válce) znamenala totální úpadek šlechty v Čechách. ()
Nevtipná, ale přesto milá komedie, který stojí a padá na postavě knížete Alexeje aka Josefa Abrháma. ()
Úsmevný film režiséra Menzela vedie človeka k zamysleniu za pomoci jemu typického vtipu, šarmu a poetiky. ()
Ač Jiřího Menzela jako režiséra uznávám, v kombinaci s Vančurou mě film Konec starých časů odrazoval. Přesto jsem se do něj nakonec pustil, zejména z pocty k Josefu Abrhámovi. Ten svoji postavu zahrál povedeně. Nicméně podobné postavy mě vždycky… iritovaly. Domnělý ruský kníže Megalrogov mi byl od začátku protivný a jeho sebevědomé světáctví ve mně vzbuzovalo touhu ho ze zámku vyhodit. Celou dobu mě štvaly všechny ostatní postavy, že to nedokázaly udělat. Komentářů a poznámek měl spousty a opravdu vtipných bylo jen pár. Příběh prakticky neexistuje a děj se odehrává v podivném bezčasí. Film sice má svoji poetickou atmosféru, ale i ta šla tentokrát mimo mě a působila celou dobu podivně utahaně. Když se na film musím dodívat na sílu, je to hodně špatně… dvě hvězdy. ()
Jedno z Menzelových vrcholných děl. Herecký koncert všech zúčastněných, příjemná poetická atmosféra... pokaždé se na to rád znovu podívám, ten film mě prostě baví.... P.S.:Není radno si znepřátelit potomka Perchty z Rožmberku...;-) ()
"Jsem kníže Alexej, můj sluha Váňa." Úsměvný snímek který měl shodou okolností premiéru krátce po revoluci a jeho název byl velice příhodný...film který byl poslem nové doby."Je známo že jízda na koni nebo na zábradlí posiluje svalstvo zvané prdelní!" ()
Název snímku koresponduje i s příjemně podzimní prosluněnou atmosférou, v níž se děj příběhu odehrává. Jako by konec starých časů zvěstoval i doznívající babí léto... Komorně a chvílemi snad až pohádkově laděná hudba Jiřího Šusta dodává filmu patinu nonšalantní elegance a noblesy. ()
Dej se odehrava na zamku Kratochvil na ktery ma zalusk jeho docasny spravce. Ponevadz je bohaty a ma prostredky snazi se stat plnopravnym majitelem, coz ale neni v 20.let minuleho stoleti nic jednoducheho. Jednim z jeho rozkazu, ktery mu byl porazen jeho radoby prateli, je usporadani velkeho honu jako za dob slechty. Pri navratu z nej ceka doma na chtiveho regenta prekvapeni v podobe bohemskeho a extravagantniho (ne)knizete Alexeje (excelentni vykon Josef Abraham), ktery obraci zavedeny domaci poradek vzhuru nohama a pri svem jednani nenechava kamen na kameni, coz se znelibi rade lidi s typicky ceskymi vlastnostmi. Paradni ukazka ceskeho oscaroveho rezisera (Jiri Menzel), ze klasicke literarni dilo se da prevest do filmove podoby s velkou gracii a vtipnre odlehcenou noblesou. 80% ()
Takhle pozitivní nálada a atmosféra na mě z českého filmu moc často nevyskočí. Menzel prostě uměl, to je bez debat...8/10 ()
Reklama