Ostře sledované vlaky

Tak toto bol dosť nezáživný prešľap a že jeden z 100 najlepších filmov v histórii, to si ako niekto robí srandu, celá rodina sediaca pred TV obrazovkou civela na to a nechápala, čo na tom filme je také zvláštne aby mal také zvučné meno... okrem polovičky nezrozumiteľných dialógov, sa tu nedostaví ani poriadny vtip a umelecké vložky filmu vypadajú dosť silene a zasadené v tamtom povrchnom deji vypadajú len dosť nezáživne, nič viac. Menzel za 40rokov sa vo svojej tvorbe nikam neposúva, na tomto je vidieť že stále si drží svoj štýl tvorby, čo mi potvrdil jeho nedávnym Obsluhoval som anglického kráľa, veľa základných vecí majú tieto dva filmy podobné, najhoršie na tom je že aj celkovo sú dosť nevýrazné a ploché tak že divák z nich dohromady nič nemá. /20%/ ...a že víťaz Oscara, no sklamanie ako hrom, ďalší dôvod prečo neuznávať pofidérnych Akademikov od Oscara (18.11.2008)

Tenhle film mě těžce minul.V knižní předloze jistě fungoval, ale tady mě to nenadchlo. Nestihl jsem totiž nasednout do jednoho z ostře sledovaných vlaků, a už jsem to sledoval jen velmi nezúčastněně z peronu. Nejde o to, jestli Menzel je nebo není kvalitní režisér, ale jde o to, jak moc je to divácký režisér. A to pro mě rozhoduje. Mě jeho vlaky zrovna moc nebavily. Rozvláčné, s nezaměnitelným režijním rukopisem, kdy se věnuje nepodstatným věcem jednoho mladičkého eléva na železniční stanici, a to podstatné nechává jen v náznacích tak, abych si to jako divák domýšlel. To opravdu ve filmu rád nemám. Proč na to jít tak cudně, když se mohlo jít na milostné problémy mladíka bez servítek, a proč obsadit zrovna Neckáře, když se mohlo klidně volit z hereckých řad. I přes lehce znepokojivé a provokativní vyznění, je těch negativ zkrátka víc než pozitiv a je jedno, jestli film je významný, když já osobně bych se jeho dalšímu zhlédnutí bez vytáček vyhnul. Po vzoru razítkování ve filmu, dávám své razítko pro film, a to je: NEPROŠEL/ZAMÍTÁ SE. 40% (27.06.2012)

V tomto boli (a sú) naši západní susedia vždy jedineční. Z vojnového alebo režimového prostredia vzniklo už niekoľko smutných drám, zároveň s fantasticky trefnou nádielkou humoru a tento snímok sa k nim s hrdosťou pridáva. Najmä začiatok a prvá hodina sľubuje plnohodnotný zážitok, k dokonalosti však čosi máličko chýba. V závere mi chýbala iskra alebo odkaz, prečo to tak muselo byť, pretože počas celého filmu k takému koncu (navyše trošku odseknutému) nič nespelo ani nesmerovalo. Oscarovosť je však úplne na mieste, hlavne tým jedinečným námetom. Kto by nechcel mať deda, ktorý sa snažil hypnotizovať tanky nepriateľskej armády. 85%. (22.04.2008)

Moje československé výlety pokračují dalším Hrabalem, kterého si v šedesátých letech Menzel (naneštěstí) tak oblíbil. Drobné strasti a radosti života několika postav v nelehkých válečných dobách kdysi zřejmě představovaly filmový kus nadčasových kvalit, dnes už ale ono kouzlo, troufám si tvrdit, lehce pominulo. Místy bez emocí, většinou bez gradace, možná lecčemu ublížil Neckářův monotónní projev, nevím. Vím ale, že jen kvůli ohlasu a zlatému plešounovi, který snímek dostal, nahoru s hodnocením a do kolen za dojem z filmu určitě nepůjdu!! (05.12.2012)

Vďaka bohu za porno a sexuálnu revolúciu, vďaka čomu dnes už nie je umeleckým mainstreamom sexuálna frustrácia a zápletky o ejakulácii sú tam, kde patria: v hlúpych tínedžerských komédiách pre hormónmi opantaných nevybúrených pubertiakov. Ostře sledované vlaky mohli byť v dobe svojho vzniku tak svieže ako aj provokatívne, dnes je to len jeden veľký gýč. A po raných formanovkách, ktoré som absolvoval minulý týždeň, a tomto tu, sa mi naskytá otázka, či to fakt pred 60 rokmi žili len poloretardovaní frustráti, chlípni starci a šeredné pobehlice. (08.09.2020)