Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (více)Obsahy(1)
První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady. (Česká televize)
(více)Recenze (490)
Tento film patří mezi výkvět naší kinematografie a je obsazen výbornými herci. Adaptace románu Bohumila Hrabala v režii Jiřího Menzela dopadla na výbornou. Nejlepší z celého filmu je dnes už klasická scéna s razítkem. ()
Ať si o OSTŘE SLEDOVANÝCH VLACÍCH cvrlikají v superlativech třeba i vrabci na střeše, pro mě to byla jen další menzelovská nuda s dost makabrózní poetikou, Hrabal a jeho příznačně roztahaná květnatost zde citována a využita taky moc není, a pár pěkných obrázků pana kameramana to nezachrání, zvláště vezmeme-li v úvahu, že nejmíň ve třetině filmu je tma jako v pytli, což černobílému snímku mnoho nepřidá. Tu a tam sice rozčeří nudu pan Brodský, jako zfašizovaný politruk, hodnotící válečnou situaci zhruba tak objektivně jako Hitler ve svých posledních dnech v díře, podávající znamenitý a kromobyčejně :-) zábavný výkon. ()
První film od Menzela, mého opravdu oblíbeného herce a režiséra, který mě moc nezaujal. Sice to opět končilo tak, jak to většinou u něj končívá, ale bohužel mě tento film opravdu moc neoslnil. Ale zase na druhou stranu zde byli parádní výkony jako Neckář. :) Škoda, že toho tolik nenahrál, je/byl to dobrý herec. ()
Další legenda čs. kinematografie, kterou jsem shlédl až ve zralém věku. Film je poměrně věrný své knižní předloze, která není příliš rozsáhlá, takže jestli jste to četli, nic vás ve filmu nepřekvapí. Hrabala já jsem nikdy moc nemusel, protože všechno to jeho melodramatický pábení mě vždycky celkem obtěžovalo a nekonečný vyprávěnky mi zaváněly Jaroslavem Haškem (ovšem postavený ad absurdum). Snímek je natočen vcelku svižně, anebo alespoň tak, že se ve srovnání s ostatníma kravinama ze 60. let kritici nejspíš moc nenudili, takže chápu, že za to ve svý době dostal Menzel oskara, přestože nebyl dostatečně odvážnej na to, aby natočil výbuch vlaku (namísto toho směšný pšouknutí za kopcem). Pobavila mě scéna u soudu, kde probíhá přelíčení s vrahem Landovským a naběhne tam rozlícená bába s orazítkovanou dcerou a soudci s ní začnou normálně řešit její problém. ()
Asi fakt nejlepší zpracování Hrabala. ()
Pár vtipných scén, jinak je to krutá nuda s mnohou nesmyslnou vatou. Celý příběh o tom, že kluk má mít sex, ale má předčasnou ejakulaci, tak jako retard hledá radu u manželky šéfa. Nakonec je stejně zabit při partyzánském útoku. Pokud máte dost času nazbyt, tak směle do toho. ()
Klasika českého filmu, spoustu erotických momentů (razítkování musím někdy vyzkoušet :D), nechápavý výraz Václava Neckáře a fantastické hlášky Vlastimila Brodského v roli nacistického pohlavára. Jediná výtka je, že na to, že se film má odehrávat v období druhé světové války, na běžném životě to není vůbec vidět. Jediná trošku dramatičtější scéna přijde až v samém závěru. Jinak to ale nemá chybu. P.S. Přebírání Oscara mladým Jiřím Menzelem mě rozesmálo. ()
Vlaky mi prešumeli hlavou pred desiatimi rokmi a včera sa tomu tak stalo znovu. Ten film by chcel mať hĺbku ale nemá na to silu. A tak som znovu nezúčastnene sledoval nesmelého mladíka, zopár podivínov od fachu a veľmi zvláštne napísané ženské postavy. Možno to malo čosi symbolizovať, teda určite, veď sa dej odohrával v zložitej dobe našej histórie. Ale keby som aj ten vzorec rozlúštil, neviem či sa dokážem preniesť cez ten mdlý dojem, aký nedali do pohybu ani guľky zo samopalu. ()
Film, který nadchne skvělou propracovaností a vynikajícím detailním záběrem na podřezání žíly, i mě to zvedlo tak trochu žaludek v kině. Menzel umí dobře točit Hrabalova díla, ale to je tak vše. ()
Asi každý filmový fanda viděl film (nebo spíš pár snímků), které celý svět miluje a vy jen nechápavě civíte.. u mě jsou to práve Ostře sledované vlaky, Tenkrát na Západě, Cesta do fantazie, Zvětšenina... ()
Oskar a právem... více netřeba. ()
Musím říct, že Hrabalova novela mě bavila o dost více. Hlavně, ač je krátká, dokáže sdělit vše, a to se filmu nepovedlo - celý děj je na můj vkus podán příliš ,,narychlo" a hlavně ke konci je citelné, že jedna klíčová událost střídá druhou, ale souvislosti nějak unikají. Chvílemi mi dokonce chyběla ta Hrabalova nekonečná souvětí a to je dvakrát nemusím. Na škodu také byly drobné odchylky od knižní předlohy, ale budiž, s tím jsem počítal. Co se týče filmového umění Menzela, není o čem debatovat - atmosféra je zachycená bravurně, všechny záběry natočeny precizně a herci vybráni bezchybně (hlavně Neckář v roli Hrmy mě velmi zaujal - nevěřil jsem, že někdo takovou postavu zvládne ztvárnit na výbornou). Film je to výborný, ale nechává ve mně pocit, že si některé československé filmy 60. let zasloužili takové ocenění víc. ()
Hrabal psal skvěle, ale já ho prostě čtu nerad. Proto mě film překvapil. Zatímco u knížky jsem myslel, že ji ani nedočtu navzdory asi sto stránkové délce, u filmu jsem věděl, že ho dokoukám. Chvílemi utahané pasáže střídaly dokonalé komediální scény. Finále bylo strohé a o to víc působivé a to se mi zamlouvá. ()
Zlatá klasika. Kdo neviděl, jako by nežil :-). ()
Oscar je vždycky za pět ikdyby pršelo. ()
Já jsem si vždycky představoval, že je to nějaký černobílý válečný nudný film, který získává hvězdičky jen za kvalitní zpracování vážného a citlivého válečného tématu. A ono ejhle! Ono to je spíš o milostných avantýrách, nebo teda spíš milostném životě (jedné avantýře) hlavního představitele Miloše Hrmy v podání Václava Neckáře. Má to překvapivě vtip a scénky jsou taky dobře natočené. Oscar filmu náleží právem. Kdo by to byl řek, že hlavním předmětem filmu budou sexuální trable jednoho nedůležitého železničáře. Verdikt: 4* a 80 - 85 %. ()
První a rovnou oskarový úspěch za hranicí Československa až daleko za velkou louží. To musí panu Menzelovi stoupnout renomé. Já osobně nejenom, že jsem nikdy moc nemusel jeho samčí nadřazenost ač ji jakkoliv skrýval za úslužnou skromnost, protože z mého pohledu byl naším věčně druhým režisérem za Milošem Formanem, který teprv udivoval svět filmovým umem narozdíl od Menzela, který to chtě nechtě zkousával. Tohodle u mě Jiří prostě nikdy nedosáhl i přes jeho krásnou pozdější tvorbu ve spolupráci Smoljak/Svěrák. Sledované vlaky jsou kostrbatě poskládaný film o mladém sexuchtivém železničáři, který působil jako paralera na samotného tvůrce, jenž se snad více soustředil na casting všech těch hezkých dívek a žen, které se tam objeví. Však i ve slavné scéně o tisku na zadeček nenechal pana Somra si šáhnout. Sám Jiří musel. Zbytek skvělých ba přímo geniálních scén či vyprávění jako o svých předcích Miloše Hrmy, kteří nic nikdy nedělali rukama max. hypnotizovali německé tanky, Brodský jako osvětlovač úžasné nacistické taktiky, tak i parádní scéna s Miladou Ježkovou a jejímu dovolávání se nejvyššího soudu kvůli pár razítkům, může pan již nebožtík J. Menzel (RIP) poděkovat obdivuhodnému písomajstrovi Bohumilu Hrabalovi po jehož zádech Jirka vylezl. 70% ()
Menzel si s Hrabalem prostě rozuměli a pro mě je toto dílo asi nejvěrnějším přepisem Hrabalovy knihy na filmové plátno. Zasloužený Oskar. ()
Příběh Miloše Hrmy v podání Jiřího Menzela, který má smysl pro ztvárnění Hrabalových próz, je co se knižní předlohy týče ochuzen snad jen o závěr, kde je zraněný voják (neustále rytmicky kopající nohama) jím nakonec i zabit ještě před tím, než sám Hrma tragicky zahyne na následky svého zranění. ()
Musím se přiznat, že toto nejí mů šálek čaje. Dokonce jsem výrazně přemýšlel jen o 3*. Ale některé geniální scény, hlášky, závěr a vynikající kamera zabraˇmují dát průměrné hodnocení. 7,5/10 ()
Reklama