Indignation

Zaujímavý kúsok o svojráznom mužovi, ktorý sa rozhodol byť sám sebou, a nie len prispôsobivým stereotypom 50tych rokov. Aj keď neviem ani len posúdiť či bola zaujímavejšia a tajuplnejšia postava Marcus alebo Olivia. Ich vzťah mal teda dosť zaujímavý spád sprevádzaný vzájomnou túžbou a zároveň odstupom jeden od druhého. Zo všetkého najviac ma však bavili tie rozhovory svojského Marcusa a nedotknuteľného dekana, kiežby ich počas filmu bolo ešte oveľa viac. Bohužiaľ, dej mal viacero slabších fáz, ktoré boli tak trochu zbytočné pre celkovú pointu filmu. Ale pozoruhodný záver napokon predsa len naklonil váhy hodnotenia až k 4*. (21.12.2016)

Snímku som si pozrel kvôli dobe, v ktorej sa odohráva. Atmosféra 50.rokov je slušná. Konečne film, kde nešetrili na kostýmoch, kuliasách a predovšetkým na autách. Príbeh ma však veľmi neoslovil. Pripadal mi veľmi orezaný a myslím že pár scén vystrihli. Soundtrack nebol vôbec zlý, dokonca niektoré songy boli skvelé, ale málo využité a zneli len veľmi krátko. Logan Lerman a Sarah Gadon tomu filmu dodali aspoň nadpriemerné herecké výkony a možno aj to film nakoplo do tých správnych otáčok a mne nedovolilo sa veľmi nudiť. Avšak nad priemer sa to proste nedostane. (21.12.2019)

Indignation mě zasáhl naprosto nečekaně jako blesk z čistého nebe. Film, od kterého jsem po přečtené synopsi a zhlédnutém traileru očekával hodně, předčil daleko již tak má vysoká očekávání. Vysoce inteligentní snímek, který na první dobrou uchvátí svými dialogy, postavenými na základních technikách účinné argumentace, a argumentačních faulech na straně druhé. Indignation, pohrávající si s prvkem kauzálního determinismu, nabízí pohled do doby Korejské války, kdy bylo pro mladé nejlepším způsobem vyhnutí se vojenské službě studium. Pomyslné "válce" a nebezpečí však mimořádně inteligentní jedinec neunikne ani ve škole. Co teď? Indignation pojí prvky Osudového doteku, Fontány, Zápisníku jedné lásky, Requiemu za sen a Prci, prci, prciček v jeden 110 minut dlouhý film s velmi obdobnou emoční náloží. Výjimečnost snímku podtrhuje nejen skvělý adaptovaný scénář režiséra Jamese Schamuse na motivy stejnojmenného románu Philipa Rotha, ale i výkony hlavních protagonistů, Logana Lermana, který mi silně připomínal Shiu LaBeoufa v nejlepších letech a Sarah Gadonové, která podává neméně kvalitní výkon jako ve Villeneuvově Nepřítelovi. Indignation vstupuje do mého TOP 10. Tleskám a doporučuji. 👌 (07.04.2021) (09.04.2021)

Film je to poněkud divadelní. Staví se tu na dlouhých dialozích a monolozích. Příběhově asi nic nečekaného, prudérní doba, rodiče a kantoři vs. sexuálně aktivní mládež. Režie ujde a herci jsou výborní. Nečekejte od toho zázraky. Dying beast (Umírající bestii) podle Rotha to ale nepřekonalo. Trochu mě mrzí, že jsem si knihu nepřečetl, protože po zhlédnutí filmu už se mi do ní moc nechce a to je škoda. Nu což, jak říká Lena Dunham: Nejlepší Philip Roth je žádný P. Roth. (12.12.2016)

Shodou okolností jsem předlohu nedávno četl a tak mě nejvíce překvapilo, jak jsou zde jednotlivé scény až téměř slovo od slova "přehrány" na kameru. Že by ale Schamusova adaptace fungovala jako opravdu dobrý film se říci nedá. Chybí zde nějaká jednotící linie, ani ne tak co do tématu, snímek spíše postrádá promyšlenější rytmus, který by z něj udělal něco více pohlcujícího. Scény jsou za sebe mechanicky naskládané, ale nekomunikují spolu směrem vpřed ani vzad. Další věcí je až přílišná komornost - možná šlo o záměr, možná o nedostatek rozpočtu - ta zde však není obohacující, ale stísňující. Z románu takový pocit nečiší, zde se tak jedná o Schamusovu (nad)interpretaci, který celý film natočil stejně bezvýchodně, jaký je v jinak poměrně "lehkonoze" vyprávěné knize pouze závěr. Lerman si s rolí poradil poměrně slušně, jedinou opravdu povedenou a fungující jednotlivostí na Schamusově filmu je však postava tajemné femme fatale Olivie, která je Sarah Gadon zahraná výborně a věrně knižní předloze. (24.12.2016)