Postřižiny

Menzel - Hrabal. Dodnes nevím, proč zrovna Menzel získal výsadní právo zfilmovat většinu stěžejních Hrabalových literárních děl. Zkusit to občas taky nějaký jiný režisér, bylo by co poměřovat, ale takhle není s kým. Hrabal byl mistr psaného slova a jeho knihy nešlo ani dost dobře přetáhnout do filmové podoby. Menzel většinu jeho děl úplně zkurvil. Ano, nemám problém použít ostřejší slovo, když je na místě. Dokurvil i tohle dílo. Už obsazení Francina a Maryšky čahounem a ohyzdou, je zoufalé a žádá si o přeobsazení. A Hrabalovu poetiku taky, až na pár výjimek, okleštil, anebo ji v podstatě ani nevystihl. Když byl Menzel v koncích, a za film jsem to vycítil nesčetněkrát, napasoval do filmu idiotsky zrychlené scény, ve kterých hrbatý idiot Hrušínský jako by legračně pobíhá. Jak toto může někdo dát do filmu?! A takových hovadin je ve filmu milion, přitom jsou neústrojné a divné. Hanzlíkova kreace Pepina mě pobavila, ale opět do filmu jako by ani nepatřila, jak křečovitě ji tam Menzel narouboval. Výsledná podoba filmu mě vůbec nenadchla. Film jsem viděl na etapy a skoro jsem ho i vypínal, jak nezajímavě je natočený. Kdykoliv ho někde reprízují, házím ignor. 20% (27.04.2013)

Pověstná Hrabalova poetika má svoje nepopiratelné kouzlo a v Postřižinách se povedla převést na plátno asi nejlépe z řady filmových pokusů. Dvě dominantní postavy si zde kradou většinu pozornosti. Záleží tedy jen na divákovi, jestli podlehne smyslné Vašáryové a uřvanému Hanzlíkovi v jejich životních rolích. (02.04.2022)

Nebudem podporovať vraždenie zvierat len preto aby bol film vierohodnejší. Nebudem dávať umenie pred život. Poetický? Kto z vás vidí poéziu vo vraždení nevinných? Zvrátený svet v ktorom žijeme, keď sa kvoli našej zábave zabíjajú zvieratá len preto, aby bola scéna podla predstáv režiséra a publika. Kvoli tomuto snímku zmarili hneď niekoľko životov a pre takú malichernosť, ako ich krv, ktorú mohli veľmi jednoducho nahradiť umelou. Zaujímalo by ma, či keď sa bude natáčať film, kde budú v zábere mŕtve deti, vyvraždia tvorcovia materskú školu. To sme sa už vážne všetci úplne zbláznili?! (27.05.2015)

Nejrozporuplnější Menzelův film. Na jednu stranu oslava "starých dobrých časů" v době normalizace, na druhu stranu konzumní hédonizmus - čili něco normalizaci zcela vyhovujícího. Perfektní figurkářské (nikoli herecké) výkony se v paměti diváků usadily jako esence Hrabalovské poetiky, jenže Hrabal byl mnohem drsnější a výrazově bohatší. Hrabal není Hladil, ani krasosmutný narcis jako Menzel. Postřižiny se staly erbovním filmem všech přeslazených retrolimonád, jimiž nás dnes přehlcují čeští filmaři v kinech i v televizi. (01.04.2003)

Ano, bylo to velmi poetické odpoledne a jestliže „nahé ženské koleno je druhé jméno Ducha svatého“ říká pan děkan, bude na tom snad něco pravdy. Ale co ten Podskalský a jeho podskalské hlášky? Co ten mladší Hrušínský pořád někam padající? Vím, ilustruje většinový obsah Pepinových promluv. Já jsem ale jako Francin: nejlépe se mi líbí úvod, než se Pepin objeví. To je čistá oslava (ne však pro vegetariány). A špatně slyšitelná vzdálená mluva paní správcové při zabijačce skutečně vyvolává dojem vzpomínky na matku a pradomov před vlastním narozením. Všechno pak spěje k početí budoucího Bohumila. Nu, už proto sem Pepin patří (jako sudička; a pan režisér naštěstí projevil dost soudnosti, když ho obsadil Hanzlíkem a ne doporučovaným Menšíkem). Vcelku je ale škoda, že Menzel není ke svým Postřižinám podobně přísný jako k Rozmarnému létu. Čímž nemyslím věrnost předloze (Postřižiny jsem nečetl), nýbrž věrnost vlastní adaptaci. Rovněž ho mohlo napadnout nestrkat sem dvě komparsní ženské figury, čímž by paní správcová byla jedinou ženou v celém filmu se vyskytující. Upozorňuji na mlčícího Donutila u koní, který i pro konfrontaci s Pepinem stojí za povšimnutí spíše než sebepoškozující Hrušínský ml. Co říci závěrem: Vondruška, Vozáb, Hraběta. Komentáře: Šandík (neznám předlohu, ale souhlasím), Radek99 (nesouhlasím, ale doporučuji), NinadeL (krásná citace, díky za její zaznamenání). (23.03.2012)