Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (571)

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Český režisér Jiři Menzel má môj rešpekt i uznanie. Má svoj charakteristický rukopis. Na svojom má konte mnoho výborných filmov. Avšak na snímok "Postřižiny", ktorý natočil v roku 1980, som si nikdy nezvykol. Teraz som si ho skusil pozrieť s odstupom času znovu a môj názor naň sa nezmenil. Podľa mňa je to nudná hlúposť. No a čím ďalej tým viac sa mi hnusí Magdaléna Vášáryová v úlohe trapne slobodomyseľnej, či skôr slabomyseľnej, Maryšky. Taktiež i Jaromír Hanzlík ako hlučný ukričaný Pepin ma dosť sere. ** ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

ŽENA, to je na světě jediné dobro, které máme. Pšššt, ale neříkej(me)te jim to chlapi, nebo s nima nevydržíme. Už tak je to ( někdy ) boj :o) Ještěže tu máme tu druhou věc.....no přece PIVO :o) Nádherná Hrabalova poetika ožívá díky režisérovi Jiřímu Menzelovi přímo před divákovýma očima. Ať už je to kouzelně uřvaný Pepin ( v podání vynikajicího Jaromíra Hanzlíka ), krásná Magda Vašáryová ( coby paní správcová Maryška ), či doktor Gruntorád v podání R. Hrušínského a mnoho dalších.... Zde netřeba jakéhokoliv komentáře, toto je KLASIKA a jedním slovem nádhera! p.s. byl to poeticky strávený Ne večer nad tímto Hrabalovým ( Menzelovým ) skvostem :o) ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Menzel uměl natáčet nádherné filmy a tohle je jeden z nich. "Ostře sledované vlaky" mě asi dostaly o něco víc, ale ta krásná poetika tohoto filmu a hlavně jeho geniální, hrabalovské postavy, jsou prostě natolik krásné, že nejde jinak, než aby vás snímek okouzlil. A přitom je to jen o jednom pivovaru a jedné krásné správcové. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Další z mých oblíbených filmů režiséra Jiřího Menzela. Především díky v té době velice pohledné Magdě Vášáryové a bláznivému Pepinovi v podání Jaromíra Hanzlíka. Kurňa toho piva a žrádla co tam bylo – vždycky se mi zbíhali sliny. Je ovšem pravdou, že ne celá stopáž je nabytá zajímavým dějem. Místy jsem se u toho trošku nudil, ale i tak tento film považuji i po letech za nadprůměrnou záležitost. Samozřejmě že je to zapříčiněno i tím, že i já jsem velkým milovníkem dobrého piva a pěkných žen… ()

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

90% - V souvislosti s tímto filmem si představím jediné slovo: Idylka. Menzel, spolu se svým dvorním skladatelem Šustem, dokonale ztvárnil svět, ve kterém se vše točí okolo pivovaru, či ještě lépe, okolo šťastného manželství neobyčejně inspirativní paní sládkové s dobráckým a pracovitým sládkem. Je to svět, jehož každý okamžik je „velmi poetický“. Je to svět, ve kterém je největší katastrofou poněkud hlučný sládkův bratr Pepin, bez kterého by tu však byla skoro nuda… Je to svět, do kterého divák na těch pár okamžiků rád emigruje, aby se vrátil coby naivní a vždy usměvavý občan, kterého nikdo nebere vážně. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (49)

  • Jiří Menzel ve své knize "Rozmarná léta" napsal (zkráceno): "Můžete mít pocit, že se vytahuju, ale nedá mi to: Dostal jsem během let za svoje filmy hodně cen, diplomů a uznání, ale to není nic proti poctě, které se mi dostalo za Postřižiny. Je to vyznamenání, které se nedá pověsit na zeď ani strčit do vitríny, je konkrétnější, je to něco, co žije, existuje, dokonce produkuje, i když jenom pivo. Po našem odjezdu z Dalešic, když jsme dotočili film, objekt pivovaru chátral. (...) Potom se změnil režim, pivovar, nebo spíš co z něj zbylo, se stal majetkem obce a ta si s ním nevěděla rady. Rozhodla se, že ho buď prodá, nebo nechá zbourat. Vypsala na objekt dražbu. Stalo se, že tou dobou projížděli obcí nějak do jižních Čech mladí podnikatelé z Brna. Měli firmu na renovaci historických objektů. Podle komína a jiných známek poznali, že v nabízeném areálu, v té ruině, vznikl kdysi film, který měli rádi. Rozhodli se, že novému majiteli objektu nabídnou své služby své firmy, zachrání komín a budovu zrenovují. Přijeli na vyhlášenou aukci a zjistili, že ten starý pivovar nikdo nechce. V jedné minutě se rozhodli a koupili ho sami. Protože měli rádi pana Hrabala a náš film. Ačkoli něměli žádnou jinou zkušenost než z renovací zámeckých objektů, rozhodli se, že nezachrání jen budovu, ale celý pivovar. Rozjeli se po pivovarech a sbírali zkušenosti. Nakoupili zařízení, zajistili odborníky, sládka a další pracovníky a nejenže pivovar restaurovali, ale sami ho začali provozovat. Vyrábí se tam teď vyhlášené pivo pro vybrané hostince. (...) Nemůžu si vzpomenout, jestli někdy nějaký film dostal větší uznání, než je znovuzrozený pivovar!" Pro jistotu je třeba upozornit, že by se tento dalešický mok neměl zaměňovat s Postřižinským pivem, vařeným - od počátku 90. let, se svolením Bohumila Hrabala - v Nymburku. (NIRO)
  • Ve scéně zabijačkové hostiny, poté co osazenstvo ztichne, když si paní správcová (Magda Vašáryová) olízne prsty a po chvíli pronese do ticha zdánlivě nesouvisející větu: „Uletěl andělíček,“ tak to znamená, že si pšoukla. (gug)

Související novinky

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Navštivte místa, která znáte z českých filmů

Navštivte místa, která znáte z českých filmů

28.08.2019

Dnes již kultovní trilogie Slunce, seno... je neodmyslitelně spjatá s malebnou jihočeskou krajinou. Film má samozřejmě i své odpůrce, ale ti, kteří si ho zamilovali, mají Hoštice za své poutní místo.… (více)

Retro biják 60. – 90. let

Retro biják 60. – 90. let

16.06.2018

Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama