Národní třída

rozporuplný film...na jednu stranu celkem dobře vypadá a má slušné a slušně hrající herce,ale na druhou stranu neví co chce.A nebo to ví a já sem to nepochopil.Zhruba do poloviny totiž vypadá jako černohumorná sonda do života těch,kteří jsou,nebo se cítí na hraně společnosti a žehrají na nové pořádky,přičemž by měli být vnímáni jako kladní hrdinové a kdokoliv jiný (policie,developeři) naopak jako čistě záporné postavy.Ve druhé půlce se pak Národní třída zvrhne v těžko identifikovatelné a moc smysl nedávající něco co by nejspíš chtělo být syrovým dramatem,ale nevychází mu to.Kapitolou sama o sobě je titulní hrdina,který je tu sice líčen víceméně jako klaďas,samorost beroucí spravedlnost do svých rukou v případě bezpráví.Respektive v tom co on vnímá jako bezpráví.Nicméně,není ničím víc než jen nevyzpytatelným magorem,který nejspíš poslouchá Ortel,hajluje na jejich koncertech,volí SPD a mlátí lidi na potkání,ať už řeknou/udělají cokoliv.Nízké hodnocení si tak nakonec Národní třída nevyslouží proto že by byla úplně špatná,ale proto,že její vyznění je hodně nešťastné (ať už to tak režisér chtěl a nebo ne) a nelíbí se mi...40% (01.02.2020)

Možná tak do divadla, nebo coby kniha (ostatně předlohou je Rudišův román Národní třída), ale jako celovečerní film mi to svou „horší“ uchopitelností zrovna nesedlo. Mezi alkoholními ztroskotanci tu ostatní převyšuje Vandam, legenda jednoho velkého panelákového sídliště, který má ostrý slovník, nemá problém rozdat nějakou tu ránu a poměrně neohrabaně se snaží dostat do kalhotek servírce z oblíbené knajpy. Uvnitř dokáže být i citlivý a je svým způsobem dobrák. Jen se zacyklil v určité době, v určitých názorech a neumí se hnout. A současná cesta společnosti jej znervózňuje. Ano, i my vyrostli na nějakých filmových hvězdách, ale kupříkladu belgickou legendu už asi nikdo z nás na stěně nemá (ač dřív měl). Křupan Vandam holt své myšlení měnit nechce a frustraci z nenaplněných ideálů řeší po svém. Takový smutný ztracenec v realitě, se svými každodenními rituály a neměnnými siláckými řečmi. Osobně si sociální komentář dokážu představit jinak a hlavně hlouběji, moc jsem se nezasmál a ona melancholie mě spíš otravovala. Jako jo, každý má nějaký ten šrám z minulosti, každý máme nějakého otce, ale Čermákův hrdina si za mnohé může primárně sám. Tempo má své chyby, pár scén je zbytečných, mnohé bych uchopil jinak, jiné nepřekvapí. Dvě až tři hvězdy! (07.02.2020)

Trochu jsem s hodnocením váhala, ale nakonec to jsou nadprůměrné 4 hvězdy. Vandam v podání Hynka Čermáka se mi zkrátka líbil. Beznadějný hrdina z beznadějné pražské čtvrti, sám proti všemocným politikům a developerům. I ten jeho brácha to někam dotáhl a žije si v přepychu. Vandam nemá nic, jen lednici plnou piv a pár konzerv s hovězím gulášem. Krásný případ ztracence, který je přitom čistou duší. A nakonec i tak skončí. (18.01.2022)

Mám rád filmy o rebelech, kteří jsou kvůli svému nonkonformismu trnem v oku svému zkostnatělému okolí (viz Frajer Luke, Přelet nad kukaččím hnízdem, Lid vs. Larry Flynt apod.). Ale abych takovému rebelovi fandil, musím s ním vnitřně souznít - chápat jeho motivace, alespoň částečně sdílet jeho pohled na svět, a věřit, že právo je na jeho straně. Vandamovy motivace jsem sice chápal, ale jinak mi byl kompletně nesympatický. Ve své hlavě sice bojuje za spravedlnost, ve skutečnosti je to ale pouze sobecký primitiv s fašistickými manýrami, jenž uznává pouze svůj (notně omezený) pohled na svět a každý problém by nejraději řešil násilím. Právě v tom se nejvíce liší od skvělých hrdinů zmíněných snímků, kteří kvůli svým sklonům k volnomyšlenkářství a touze po svobodě vlastně bojují (byť třeba i nevědomky) především za druhé. Zatímco Vandam (ve výborném Čermákově podání) hájí primárně svoje zájmy, navíc způsoby, které jsou prakticky neobhajitelné. __ Národní třída je velmi dobře natočený i zahraný film, ale pokud opravdu bylo záměrem natočit kriticky laděný portrét tohoto typu lidí (a že takových vulgárních sebevědomých hovad bohužel žije všude habaděj), pak tvůrci v čele s Altrichterem prostě umělecky selhali. Dalo by se možná namítat, že třeba Vlk z Wall Street taky může na někoho snadno působit jako svého druhu adorace DiCapriova Belforta, Scorsese ve svém filmu ale několikrát dává jasně najevo, že Belfort je navzdory vší své zábavnosti, vychytralosti a šoumenství pořád především zločinec, který zbohatl skrze podvody. Navíc konec z něj nedělá žádného hrdinu, ale "pouze" velmi schopného člověka, jemuž jsou ostatní ve své naivitě (a hamižnosti) ochotni naslouchat. Kdežto finále NT dělá ze svého antihrdiny téměř mučedníka, jehož názory a životní styl stojí přinejmenším za zvážení. Opravdu mi nedělá dobře představa, že by někomu mohl takový zamindrákovaný a nebezpečný kripl sloužit jako životní vzor... 60 % (14.03.2021)

Hodne se mi libil styl, jakym byl film natocenej, ale a pribehem uz to bylo horsi. Chvili to vypada jako dalsi Most, ale toho humoru tam vlastne tolik neni. Je to spis drama o mindraku jednoho vyholenyho dementa, na kterem nam ma asi zalezet, az se na konci ukaze, ze na na nem nemelo zalezet. Ale chybelo fakt malo (14.03.2021)