Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Alois Vachek (více)Obsahy(2)
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
(více)Recenze (370)
Malování slovy. ()
Hravá poetika, která mne ale zcela minula. ()
Nádherné vítězství estetična jazykové stránky nad konsekventním zobrazením lidských vztahů. Abstraktní ztvárnění, které svým asketickým, ale zároveň mimořádně laskavým způsobem ukazuje cestu pro pojetí poetického vyjadřování prostřednictvím filmového plátna. Jsem velkým fanouškem klasické literatury, a i když zrovna Vančuru nepovažuji za vrcholného představitele tuzemské prózy, tak mám rád jeho oslavu jazyka českého, kdy nám servíruje pregnantní floskule, které normativně utváří - spolu s neopakovatelným rádiem empirické reciprocity - jeho spisovatelský rukopis, jenž je sice esoterismem čtenářství, ale ten, kdo si k němu najde cestu, tak ten určitě litovat nebude. ()
Tento způsob filmu je pro mne poněkud nešťastným.... Zpracování a obsazení skvělé, některé hlášky parádní, ale celkově mě to nechytlo, takže 3*. ()
Nekdo se nudi, nekdo je unesen atmosferou a uzasnym jazykem knizni predlohy i filmu. ()
Nádherný film, musím vyseknout poklonu režiséru Menzelovi a samozřejmě hercům, že dokázali nádhernou Vančurovu mluvu převést na filmové plátno, aniž by to znělo trapně. Naopak, funguje úplně dokonale a umocňuje ten nesoulad mezi snahou oněch tří přátel středního věku zachovat si důstojnost, ačkoli nejsou ničím více než typickými malými českými panáčky se všemi jejich duhy i neduhy. ()
Další z Menzelových filmů, v němž se mu krásně podařilo (stějně jako u hrabalovských románů) přenést poetiku literární předlohy do filmové podoby. Ta vznosná a expresivní vančurovská mluva vůbec nejde proti ději... Naopak umocňuje tu pohodu a línost léta, jehož způsob zdá se být poněkud nešťastným. Famózní herecké výkony a nádherná mladinká Jana Preisová... Jeden z filmů mého srdce... ()
Čím to je, že tento film s minimalistickým dejom a, dovolím si tvrdiť, minimalistickým obrazom ma tak ohúril ? Áno, je to Vančurova nádherná "mluva", prenesená na plátno, kde získala ešte ďalší rozmer a tiež výborné herecké výkony. Veď kto vie tak krásne poeticky mravokárne napomínať: "Sesedněte se svého koštěte, vidím je zřetelně mezi vašimi stehny." ? ()
Tak nám povězte slečno, co víte o Vančurově Rozmarném létě?Nic?V maturitním ročníku nic?Jo, že se to odehrává na plovárně a ňáká ženská uteče s někym...Tak to mi bohatě stačí slečno, sedněte si.Takhle podobně jsem dopadla jednou u zkoušení a nějak mě to utvrdilo v mém postoji k Vančurovi.Jeho humoristická díla mi nepřijdou humorná, jeho poetický jazyk mě neokouzluje a zajímavá témata mi připadají nudnými.A film, který je tak skvěle povedeným ztvárněním předlohy mi to jen potvrzuje. ()
Tento způsob léta, zdá se mi poněkud neštastným. ()
Dejte všichni pět*, protože pokud jste četli Vančuru, musíte nutně dojít k závěru, že jeho díla jsou naprosto nezfilmovatelná. Také to dokázali jen dva Páni režiséři. Menzel a Vláčil, každý podle svého ustrojení. Tenhle film mě nikdy neomrzí. ()
Skvely Rudolf Hrušínsky a krasna Jana Preissová predstavujú vlastne cely film, inak (iba) prijemna letna zalezitost ()
Tak tohle je bohužel pro mě ten samý případ jako Postřižiny a Slavnosti sněženek...takže 1* za to, že je to barevné a hýbe se to :( ()
"Není mi volno, mluví-li se příliš." V tomto filmu se ovšem především mluví, a to ještě jazykem, kterýžto zdá se mi poněkud nesrozumitelným... Poetika ano, ale děj, myšlenka nebo sdělení? Ehm... A W. Matuška celkové vyznění filmu dokonale podtrhl svou písní "Jak je krásné..." při závěrečných titulcích. Dále nemluvit, jinak mi nebude volno. Silnější 2*. ()
Ach ten jazyk! ()
Ikdyž místy zdlouhavé pasáže, tak si myslím že se tento film povedl a byl originální. A nějáké Ohnivé léto se může jít schovat. :-) ()
Knihu jsem nečetl, ale přiznávám, že ani po shlédnutí filmu mě moc neláká. Pravdou je, že kdokoli jiný by nevymačkal takového poetično z celkové atmosféry ani z jednotlivých herců. Ale právě ústřední trojice, sám Jiří Menzel nebo mladičká, ale nádherná Jana Preissová, to vše způsobilo, že je snímek odpočinkový, pohodový. Pokud si chce čověk uklidnit nervy a pohladit duši, vybral si správně. Já mám ale raději od Menzela jiné filmy. Závěrem dodám, že v zajímavostech je chyba. František Řehák hrál ve svém prvním filmu nikoli zde, ale ve Vynález zkázy! ()
Pohodový film. ()
Fascinující přehlídka českého jazyka. ()
V tomto díle jest možno viděti dobrý film s dobrou atmosférou. Jak už ale zmiňovali někteří další uživatelé, básnická mluva ve filmu spíše nevhodná a matoucí jest. V knize můžeme čítati, ve filmu slyšeti. K porozumění některým dialogům a jinotajům nutno však třeba času více. Z důvodu přílišné rychlosti jest dílo místy nesrozumitelné, což jistě sráží jeho kvality níže. Já věru dávám 60%. ()
Reklama