Slavnosti sněženek

Další typicky český film, ani nijak veselý, ani myšlenkově nijak příliš hluboký. Zase taková "menzlovka", která si hraje na něco víc než je. Film je v podstatě o žranici a chlastání (a rivalitě) myslivců, ani závěrečná scéna s umírajícím "Hanzlíkem" tomu nijak už nemůže pomoci a zvednout laťku o něco více...Hrabalovské pábení na mne nijak nezabírá. (06.02.2008)

Mne tento film prišiel vždy nevyrovnaný a to hlavne v scenári. Ja som sa nechytal. Film mi prišiel až príliš roztrieštený, čo je zrejme dedičstvom predlohy, ale režisér si mal aj s takým handicapom poradiť. Celok nedržal pokope a niektoré postavy, pôsobili ako keby azda do deja ani nepatrili. Aj keď je príbeh nabitý scénkami, tak mi príbeh prišiel prázdny. Nemôžem si pomôcť, ale ten príbeh je tak prostoreký, že nemôžem inak. Aby som bol úplne úprimný, tak mi Menzelov štýl vôbec nesedí. Skrátka nie každý film môže byť absolútnym klenotom. A aj keď väčšina iných tento film považuje za jeden z najväčších klenotov českej kinematografie, vo mne toho príliš nezanechal. (18.09.2019)

Možno som posledný "čechoslovák" nad tridsať, ktorý túto klasiku videl až teraz, 30 rokov po jej vzniku, takže nemám na ňu žiadne príjemné nostalgické spomienky, ako napríklad na Vesničko má, středisková. Film na mňa pôsobil už značne retro a tento pocit nebol príliš príjemný. Nečítal som nič od Hrabala a od Menzela som videl iba povinné minimum, takže kvality tohto diela asi nedokážem plne doceniť. Česi (a slováci) na "vesnici" sa radi nažerú, vypijú si, zaspievajú si a pobijú sa. Holt takí sme boli, sme a budeme, ale mňa toto ironické figúrkárčenie a ukážka typického čechíčkářství z dôb minulých už dnes príliš nebaví. (19.01.2013)

Hrabalovské pábení se stalo zhruba od poloviny šedesátých let fenomenem české - a možná nejen české - kultury a doslova životního stylu mladších generací té doby. Do jisté míry bylo únikem, do jisté přesahem doby, která je zrodila. Kersko a osobitost jeho obyvatel je ve SNĚŽENKÁCH povýšena na uměleckou a možná až estetickou kvalitu. Jinak totiž nelze přehršel svérázných postav, osobitých rčení a obratů interpretovat. Ústřední body této mozaiky příběhů jsou dva: spor o kance a Leliho tragický osud (v nezapomenutelném Hanzlíkově ztvárnění). Podobně jako v případě OSUDŮ DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA ale i tady prosvítá skutečná podoba českého průměru, chcete-li české malosti. Scény se zasedacím pořádkem, několikerý vznět, hrozící rvačkou a uhašený náhodou, malost a provincialismus, které z toho čiší (až trapná školní scéna po zastřelení kance s učitelkou Šafránkové jako smiřovatelkou dubových hlav) této zdánlivé idyle propůjčuje až satirický "truchlosměšný" ráz. Schopnost - Hrabalova i Menzelova - vidět věci v souvislostech, poetizovat, ale nikoliv idylizovat nebo vědomě lhát, tvoří monumentální typy a znamená skutečné velké umění. A nadčasové - chcete-li i klasické - hodnoty. (02.12.2007)

Velice pěkný podzimní film o pozoruhodných postavičkách chatové oblasti v Kersku. Menzel měl k dispozici (a to opakovaně - Vesnička, Postřižiny...) naprosto neuvěřitelně skvostné herecké obsazení, které nenápadně souzní s výtečným scénářem. Ale i přesto nejsou Slavnosti mojí srdcovou záležitostí. Vesnička a Postřižiny - hmmm, tak to já radši, pane Menzele. (06.12.2006)