Slavnosti sněženek

Znám ve svém okolí hned několik bývalých spolužáků, kteří by na Menzelovu poetickou komedii popsali desítky stránek analýz. Všemi znalý spor dvou mysliveckých spolků o zastřeleného kňoura je i dnes živý a aktuální. Já ale vidím především místy až moc tlačenou hrabalovskou poetiku i žel nucené repliky jinak skvělých herců, kteří se topí v příběhu, kterému chybí pořádný děj. (02.12.2012)

Další typicky český film, ani nijak veselý, ani myšlenkově nijak příliš hluboký. Zase taková "menzlovka", která si hraje na něco víc než je. Film je v podstatě o žranici a chlastání (a rivalitě) myslivců, ani závěrečná scéna s umírajícím "Hanzlíkem" tomu nijak už nemůže pomoci a zvednout laťku o něco více...Hrabalovské pábení na mne nijak nezabírá. (06.02.2008)

Slavnosti sněženek mám spoločne s Postřižinami a Ostře sledovanými vlaky z adaptácií Hrabala najradšej. Je zrejmé, že postavy a postavičky v Hrabalovej predlohe boli reálne osoby s odpozorovanými vlastnosťami a prejavmi. Nie je však samozrejmé, aby tieto postavy a postavičky ožili aj na filmovom plátne. A Jiřímu Menzlovi sa to podarilo. Navyše niekoľkí herci z Divadla Járy Cimrmana mierne posunuli vyznenie filmu a obaja režisérski obri potvrdili, že pre veľkých umelcov niet malých rolí. Pravdou ale tiež je, že pri x-tom sledovaní ma okrem hulákania oboch Hrušínského žien, bezobsažných dialógov a časti príliš inscenovaných scén som hodnotenie po rokoch znížil na konečné štyri hviezdičky. Pretože na druhej strane bol ten obraz chatovej oblasti a jej obyvateľov hrabalovsky presný. (05.03.2011)

Neuvěřitelně laskavě podaná všední realita jednoho spokojeného, klidného místa naší země, kde lidé řeší své problémy a zabývají se svými záležitostmi, a proto nejsou o nic nevýznamější nebo nezajímavější než kdokoliv jiný. Vpravdě lidská historie, nepřekonatelně a přitom neprvoplánově humorná a rozkošná. Ve filmu se spojily plody geniálního spisovatele obyčejnosti Bohumila Hrabala s prací názorově tolik podobného Jiřího Menzla, které nechaly vzniknout jednomu z nejpoetičtějších, nejlidštějších a nejsrozumitelnějších děl. Hlavního účinku dosahuje originální seskupení svérázných figurek, které obývají tuto, přímou, stále trochu zamlženou silnicí, tak dobře charakterizovanou, oblast. Ať jsou to "veliké" postavy jako všemi ženami ve své domácnosti pronásledovaný, ale přitom tak životachtivý Rudolf Hrušínský či nenapravitelný idealista Jaromír Hanzlík, anebo pouze epizodní figurky, jako rozklepaný a poněkud senilní jedlík František Vláčil. Co říci na takové kontrasty, kdy se při štvanici ubohého kaňoura dusíme smíchy, a posléze nám zakončení jeho pobytu ve třídě (S mimochodem tak líbezně nevinnou Libuší Šafránkou.) málem vžene slzy do očí? (22.12.2004)

Mne tento film prišiel vždy nevyrovnaný a to hlavne v scenári. Ja som sa nechytal. Film mi prišiel až príliš roztrieštený, čo je zrejme dedičstvom predlohy, ale režisér si mal aj s takým handicapom poradiť. Celok nedržal pokope a niektoré postavy, pôsobili ako keby azda do deja ani nepatrili. Aj keď je príbeh nabitý scénkami, tak mi príbeh prišiel prázdny. Nemôžem si pomôcť, ale ten príbeh je tak prostoreký, že nemôžem inak. Aby som bol úplne úprimný, tak mi Menzelov štýl vôbec nesedí. Skrátka nie každý film môže byť absolútnym klenotom. A aj keď väčšina iných tento film považuje za jeden z najväčších klenotov českej kinematografie, vo mne toho príliš nezanechal. (18.09.2019)