Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (986)
Pro mě určitě nejlepší československá komedie, která vystihuje život na vesnici v 80.letech 20.století. Když jsem se byl podívat v Křečovicích, kde se film natáčel,tak jsem tu vesnici prošel asi za půl hodiny. Většinu míst jsem poznal /kostel,náves,družstvo,škola,hospoda/ některé jsou opravené a mají nový vzhled a kvúli některým jsem musel zajet až do okolí Neveklova /Panský rybník,kde se natáčely scény s potápěním Turka a kde se natáčely scény z českého seriálu Návštěvníci/. Za mě 100% ()
Je to jasné, Zdeněk Svěrák je génius! Člověk extrémně produktivní, přitom snad každé jeho dílo je skvost! Ať jsou to filmové scénáře, divadlo Járy Cimrmana, nebo texty písní. Jeho humor je nezaměnitelný, tak laskavý, jemný a inteligentní, až zůstává rozum stát. A scénář k Vesničce je jeden z absolutních vrcholů jeho tvorby, jde tedy o dílo jedinečné! Dohromady s úžasnou režií Jířího Menzela a superhvězdným obsazením to dalo vzniknout jednomu z nejlepších filmů v československé historii a v oblasti komedií tomu nejlepšímu vůbec! Film, který jsem viděl (nekecám) alespoň třicetkrát a který mě stále dokáže odrovnat, ačkoli ho znám nazpamět (ačkoli tohle lze říct o většině vecí z pera Svěrákova – vedle všech her DJC ještě Marečku, podejte mi pero, Na samotě u lesa, Trhák, Kulový blesk, Vrchní prchni, Jáchyme, Obecná škola, Kolja a nově i Vratné láhve)! Přesto Vesnička nad ostatními mírně vyčnívá svou dojemnou laskavostí a atmosférou! Tolik kultovních hlášek, které vstoupily do obecného povědomí – pivo se „sedmého“, „ja celej se otáčet můžeš?“ „jeď do Pelhřimova.“,„to neděláš dobře, Jaromíre“, „vy jste se zase kochal.“……Vesničko má středisková je geniální dílo bez slabého místa! ()
"Tobě se nelíbí ta naše vesnička... krásná... středisková?" Líbí. Menzel a Svěrák v životní formě, fantasticky trefné herecké obsazení a zásobník hlášek, které tě neohromí, ale dojmou (a pobaví). Film obdařený takovým fištrónem, že byl považován za kritiku i oslavu vesnice za časů soudruha. A to vznikl doslova omylem - jako práce na nechtěnou zakázku. ()
Otevřeně řečeno, jsem kult kolem tohoto snímku v českých zemích nikdy moc nechápal. Už při prvním shlédnutí v kině jsem si ho zařadil do kategorie lepší průměr a od těch dob jsem nenašel důvod toto hodnocení měnit. Film boduje slušným castingem, který byl vždycky Menzlovou silnou parketou. Jen málo snímků se může chlubit takovou plejádou špičkových herců. Dobře napsaná i zahraná je postava venkovského lékaře ztvárněná Rudolfem Hrušínským a poprvé zde získal výraznou filmovou roli Marián Labuda. Nicméně z hlediska scénáře - a ten považuji u filmu za rozhodující - to žádná sláva není. Už jen v tvorbě Jiřího Menzela nejméně čtyř snímků cením víc a v kontextu celé české kinematografie Vesnička mezi absolutní špičku při nejlepší vůli nepatří. Slabé čtyři hvězdičky a celkový dojem 70 % s ohledem na herecké obsazení. ()
Chytré, pohodové, zábavné, plné skvěle napsaných a zahraných postav, skvostných dialogů, nezapomenutelných scén a zlidovělých hlášek. Těch je tolik, že kdyby je člověk z filmu všechny vystříhal a znovu poskládal, měl by před sebou zase celý film. Dokonalé splynutí smutného s humorným, idealizované a přitom ze života, zkrátka zřejmě jedna z nejlepších českých komedií vůbec. Film, který neomrzí a z mého pohledu si všechy ty superlativy zaslouží. Zejména zájmena. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (116)
- Jiří Menzel v knize "Rozmarná léta" vzpomínal, že "problém byl najít hezkou vesničku. Kvůli penězům a dojíždění jsme nechtěli točit daleko od Prahy, a tak jsme ji objížděli kolem dokola v čím dál tím větších kruzích a marně hledali použitelnou vesnici. Na rozdíl od Moravy nebo jižních Čech bylo okolí Prahy zdevastované. Všechno veřejné, co patřilo obcím, bylo zanedbané. Všude kopřivy, zarostlé příkopy, neudržované silnice, rozpadlá stavení, veřejné přístavby, narychlo postavené krabice pro samoobsluhy, čekárny na autobus, všechno strašně ošklivé. Jen tu a tam byly soukromé vily jak ze škatulky, ale o to víc byl ten obecní bordel vidět. Nakonec jsme Otíkovu vesničku našli až šedesát kilometrů od Prahy, v Křečovicích, rodné vísce Josefa Suka. Patřila do sedlčanské oblasti, kde měl za války vojenský prostor wehrmacht. V podstatě ta vesnička vypadala jako normální česká vesnice, nebyla moc hezká, ale ani ne zas moc zplundrovaná. Museli jsme jen udělat malé úpravy, dvorek pod hřbitovní zdí a podobně." (NIRO)
- MUDr. Skružný (Rudolf Hrušínský), když ho předjíždí troubící trabant, nadává: „Jen se neposer papundekle.“ Papundekl bylo nelichotivé lidové pojmenování vozu Trabant. „Pappendeckel“ je v němčině kartonové víko, tedy víko od papírové krabice. (sator)
- Ve filmu se objevuje několik chyb spojených s hrobníkem Fanoušem (Eugen Jegorov). Zaprvé se má jmenovat Brož, ale paní Pávková (Milena Dvorská) jej oslovuje „pane Odvárka“. Pak také tesá nápis na náhrobní kámen, ale zároveň říká, že dělá na náhrobku bez nápisu. Také vstává a má plný klín prachu, ale při tesání nápisu do kamene se tolik nepráší a už vůbec ne na kameníka (kámen stojí opřen). Nakonec také platí, že tesání nápisu je velmi jemná práce s malým kladívkem, Fanouš však do majzlíku mlátí, jako když se bourá zeď... (Verbudrak)
Reklama