Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (984)
Tohle je klasika. Nádherná milá inteligentní vtipná česká komedie, která nepotřebuje žádné pokleslé vtípky k tomu, aby byla dokonalou. Dokonalou jí dělá bravurní scénář a citlivá režie pana Menzela. Tohle je prostě film, který nelze nevychválit. Naprostá paráda a jednoznačně film, který patří k tomu nejlepšímu, co u nás kdy vzniklo. Pět hvězdiček! ()
Neviem ale ceskoslovensku tvorbu moc nemusim. Ani neviem povedat cimto vlastne je.Akosi ma jednoducho nedokaze oslovit. Avsak...aj tu existuju vinimky a tou jej aj tato uzasna tragikomedia s krasnym koncom. Ten Oscar by bol namieste, ale nech sa amici aj so svojimi Cistymy dusami strcia do prdele. 10/10 ()
Tak tady snad plné hodnocení nejde nedát... Vesnička (nemilosrdně:-)) nastavuje zrcadlo české socialistické vesnici poloviny osmdesátých let a české mentalitě celkově - ne, dělám si srandu, nic takhle explicitního o ni říct nejde, a ani to není zapotřebí. Nalijme si čistého vína - Svěrák napsal za den pár stránek textu, který neměl nikdy nikdo číst, ale na doporučení Jiřího Menzla se nakonec rozhodl příběh napsat celý. Hýčkal ho několik let, po kterých předal Menzlovi scénář s velkým S - zdánlivě banální (ale nenápadně silný) příběh vztahu řidiče JZD a jeho mentálně zaostalého přívozníka obvěsil mnoha životnými postavami a několika podzápletkami (poeticky laděný doktor a jeho mentorský vztah k zbytku vsi, trojúhelník žárlivý cholerik, jeho žena a její milenec, ...). Výsledkem je příběh, kterému by se poklonil i pan Bergman osobně, jemuž neschází nic a který je jednou dlouhou legendární scénou. Pan Menzel ho navíc obsadil těmi nejlepšími herci, ze kterých vytřískal vše co uměli, těžko vyzvednout jednoho (snad přece jenom pan Hrušínský a potom určitě János Bán, který ztvárněnil Otíka). Pro mě nejlepší Menzlův film a nejkrásnější scénář pana Svěráka. Pokud jste neviděli, plné doporučení, vy ostatní víte o čem mluvím... 100% "Tak si zajeď do Pelhřimova a prohlédni si tam krematorium ať víš, do čeho jdeš!" ()
Ano, ano....zase jsem si dal, už ani nevím pokolikáté, tento film a znovu jsem se kochal. Protože Neveklov a Křečovice jsou nedaleko, vypravil jsem se tam a rozhodně lze nalézt "známá" místa, dokonce na kopci parkovala zachovalá "v3s"... Ani by mě nepřekvapilo, kdybych uslyšel hvízdnutí na prsty... Film znám již téměř zpaměti, přesto v mých očích neztratil nic ze své laskavosti, lehkosti a stále si ho uživám. Co může být pro režiséra i diváka lepšího? Kdo viděl bonusy k filmu dozví se, že film vznikl úplně náhodně, což jen ukazuje na vysokou kvalitu scénáře. ()
Film, ktorý môžem pozerať aj niekoľkorát do roka a napriek tomu ostáva stála neopozeraný. Jednoznačne, pre mňa, najkrajší a jedinečný skvost československej kinematografie. Na srdci mám vždy taký zvláštny tŕnistý balzam, krásny pocit, neopísateľný ako pri žiadnom inom filme doposiaľ. Plných 100%. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (116)
- V průběhu filmu několikrát zazní známá píseň Josefa Leopolda Zvonaře „Vlastenecké hory“, více známá pod názvem „Čechy krásné, Čechy mé“. Tato skladba se objevila i v dalším oblíbeném snímku režiséra Jiřího Menzela Slavnosti sněženek. (majky19)
- Otík (János Bán) v biografu sleduje seriál Pojďte pane, budeme si hrát (od r. 1965). (SONY_)
- Budova ředitelství národního podniku Dřevoplech byla ve skutečnosti budova ředitelství Tranzitního plynovodu. (Pelidor)
Reklama