Reklama

Reklama

Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

  • Velká Británie Life and Extraordinary Adventures of Private Ivan Chonkin (více)

Píše se rok 1941 a v ruské zapadlé vesničce Rudá způsobí rozruch armádní letadlo, které tu nouzově přistane. Hlídáním letadla je pověřen prostoduchý vojín Ivan Čonkin, který až dosud pouze vypomáhal v kuchyni a s armádním drilem nemá valné zkušenosti. Dny ubíhají a vypadá to, že armáda na letadlo i na Čonkina dočista zapomněla. Ivanovi to ale nevadí a život ve vesničce si jaksepatří užívá. Zamiluje se totiž do místní pošťačky Ňurky. Ovšem ne celá vesnice je jeho zdejším pobytem nadšena. Předseda kolchozu Golubjev v něm dokonce vidí vyzvědače. A tak netrvá dlouho a na Čonkina přijde anonymní udání na NKVD a věci naberou rychlý spád. (North Video)

(více)

Recenze (146)

Pražák 

všechny recenze uživatele

"A holčičko, máš radši tatínka nebo maminku? - Já mám nejradši Stalina!" Zřejmě tenhle film skvěle odráží ruskou povahu, absurditu doby a vše tak trošku zlehčuje, ale na mě to osobně teda vůbec nepůsobilo. První dvě třetiny se kroutím nudou, aby to alespoň v části "otce Stalina" nabralo teprve finále a pak zase nic. Oceňuju Menzlův koncept s ruskými herci, který jsou opravdu správně vesničtí a neherečtí. Neoceňuju dabing, který teda opravdu tahal za uši. Zejména Abrhám, poprvé jsem si uvědomil, že jeho hlas vůbec v dabingu nefunguje, stejně tak i někteří další. Troufám si říct, že Svěrákův scénář do filmu vkládá "český" smysl pro humor a trošku filmu ubližuje. Tvaří se to kolikrát více jako český pohled na ruský. Myslím, že ruský humor je drsnější a daleko černější. ()

kubilov 

všechny recenze uživatele

"Koho máš raději, maminku nebo tatínka? Já mám nejraději Stalina!" Špatný, špatný, hrozně špatný. Menzel po revoluci postupně ztrácí dech, což Čonkin jen potvrzuje. Vtipné to není, ale jako satira se to dá unést, jen by bylo vhodnější to o takovou půlhodinu zkrátit, takhle je to pro mě na hranici koukatelnosti. Zvlášť, když se ty ruský herci nedaj pomalu ani snést. Za 2* jen proto, že to není myšlený vážně. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Ve stalinském Rusku skoro jako za císaře pána. 1) Film jsem poprvé viděl někdy před 15 lety a dost mě zklamal. Dnes, možná díky větší životní zralosti anebo taky většímu odstupu od sovětské moci, oceňuji bizarní propojení a pohled na zrůdnou stalinskou diktaturu prizmatem ryze českého švejkovského vnímání předválečné (císařské) společnosti. Stejně jako si (nejen) francouzské a anglické filmy dělají legraci z hrůzné nacistické říše, tak si i stalinská epocha zaslouží podobný pohled. 2) Vpravdě mezinárodní film (anglické peníze a produkce, český režisér, ruští herci, francouzský a italský podíl nezjištěn) se může pyšnit skvěle vystiženou atmosférou doby. Na přání režiséra byli obsazeni ruští herci (Menzel chtěl stvořil ruský film a ne film o tom, jak si Češi představují Rusy nebo nějakou karikaturu, jak sám říká) a rovněž na jeho přání napsal scénář Zdeněk Svěrák, který dodal servítky si neberoucí knížce Vladimíra Vojnoviče (napsána 1963 – 1970) poněkud lyričtější vyznání a smířlivější odstup. 3) Některé dialogy v knize vůbec nenajdete: — Волков, что Борисов сказал насчет жирности молока? Сколько у нас? — Три с половиной процента. — Сделай четыре… — Да как же я сделаю, я ж не корова! — Ты не корова, ты счетовод, и отчеты надо уметь округлять. — Ты с ума спятил, Тимофеич! Да это же приписка. За это ж посодют! — Если припишешь, может быть, посодют. А если не припишешь, то точно посодют. 4) 26letý představitel titulní role, Moskvan Gennadij Gennadijevič Nazarov, začal svůj filmařský život v Milovicích u Prahy (sídle štábu sovětské Centrální skupiny vojsk 1968 – 1991) a zatím dosáhl bezmála 30 filmových titulů a dalších 8 seriálů. 5) Namluvení Golubjova Josefem Abrhámem nebo dědy Stalina Vlastimilem Brodským dobré věci neposloužilo – jejich charakteristické všem Čechům důvěrně známé hlasy tu působí velmi rušivě, konec konců jako celý český dabing, který působivým reáliím a přesvědčivým hereckým výkonům skutečně typických, protože ruských, herců ubírá mnoho procent. 6) Holčičko, máš raději maminku nebo tatínka? Já mám nejraději soudruha Stalina! ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Když se film vymkne kontrole, nedá se dělat nic jiného než přetrpět tu snůšku zmaru a absurdního humoru. Těžko uvěřit, že je režisérem Jiří Menzel a scenáristou Zdeněk Svěrák. Není to až tak špatně natočené, ale Menzel si neuvědomil, jak není dobré točit s ruskými herci, v našich končinách prakticky neznámými, jako asi neznámí, padlí vojáci, kterým je film podle mě věnován. Nedovedu si totiž představit nadšení z filmu, který je naprosto o ničem. Když bych se chtěl dívat na ruský film, pustím si ho, ale proč se dívat na ruské herce v českém filmu?! Žádné autenticity se vůbec nedosáhlo, protože film má nepokrytý náběh až do absurdní podívané a většinou do ní neomylně a úmyslně spadne. Zasmát se je nemožné, protože přehrávající ruští herci si nijak nezadají s ochotníky. Film rozhodně nevypadá levně, ale tohle jsou hodně vyhozené peníze. Z filmu jsem si nic neodnesl ani nezapamatoval. Hrozné. 20% ()

belldandy 

všechny recenze uživatele

Mnoho jsem si toho od tohoto filmu neslibovala. Vlastně jsem se mu docela dlouho vyhýbala. Možná i proto mně nakonec příjemně překvapil. Řekla bych, že Čonkin patří k tomu zajímavějšímu s české porevoluční filmové tvorby. Ve vesnici Rudá se splétá mnoho absorudních a zároveň velmi charakteristických příběhů, - od vojína Čonkina zapomenutého na stráži, - přes místního "Mičurina" snažícího se využít potenciál hoven, - předsedu kolchozu, který vzorně poslouchá, co mu radí shora a bojí se, že ho právě proto zatknou (mezi příkazi patří i zasít obilí v době sněhu) - až po členy KGB, krátící si volný čas čtením komických udání. Vše vyvrcholí závěrečnou bitvou, v níž se střetnou Rusové s Rusi a obě strany předpokládají, že ti druzí jsou Němci. Všude je plno nesmyslných nařízení, ale nikdo se raději na nic neptá ... Nakonec je přece třeba jednat spontáně, ale při tom organizovaně. :) PS: Ruské znění by k tomu sedlo mnohem víc než český dabing, se kterým jsem to musela vidět. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • Snímek získal roku 1994 Zlatou medaili předsednictva italského senátu na 51. MFF v Benátkách. (Terva)
  • Keďže režisér Jiří Menzel mal pocit, že doslovné spracovanie podľa knižnej predlohy sa stretne z nepochopením ruských hercov (zosmiešňoval ruský národ), poprosil o napísanie scenára Zdeňka Svěráka. (andykovac)
  • Jde o první film v ruštině (u nás však dabovaný), natočený mimo území Ruska (exteriéry se točily v bývalém vojenském prostoru u Milovic). (Siriuss)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama