Amerika

Michálkova prvotina je pro mě trochu schizmatickým filmem. Vzhledem k režisérovi jsem k Americe přicházel s větším očekáváním. To, co jsem dostal, byl kříženec Metropolis a podivné televizní adaptace (byť s poměrně precizní kamerou). Polovina herců neuměla hrát, na druhou stranu ta druhá půlka to bohatě vynahradila. Proto i já zůstanu s hodnocením na půli cesty a možná ho změním, až si přečtu předlohu. Otázkou je, kterým směrem... (18.09.2009)

Příliš osobité, což navodilo skvělou ponurou až noirovou atmosféru. Zaujali herci v menších rolích - především Tomáš Vorel a Václav Marhoul, výjimečně děsivě a temně pak působil Jiří Lábus. Filmem se prolínala zajímavě pojatá hudba, která dodávala vlekoucí se tempo a pochmurnost. Nejvíce mě pak zaujaly stylizované kulisy provedené na kafkovský způsob. Tady však klady končí, bohužel mi nesedla hlavní postava které se zhostil Dejdar, který silně přehrával a jeho naivní koulení očima mu prostě nešlo uvěřit. Dobře nedopadly ani ženské postavy, ztvárněné neherečkami (vlastně modelkami). Ne, bohužel k dokonalosti hodně chybí. (06.04.2017)

Upřímně čekal jsem víc od adaptace Kafkova románu. Je sice hezké, a příjemně mě to překvapilo, že animace se drží přímo Kafkových kreseb, ale s románem nemá film mnoho společného. Pokud si pan Michálek myslel, že když přeskládá scény, některé (poměrně klíčové) plně vypustí, a postavu Topiče, která se objevuje jen v první kapitole (což původně ještě před vznikem románu byla samostatná povídka) roztáhne na celou druhou polovinu filmu, bude jeho film dávat stejný smysl jako předloha, tak se hodně spletl. Kafkův román byl absurdní až jsem se musel, stejně jako u všech jeho děl, i nahlas zasmát, přesto ve filmu, ač jsem pátral, jsem takový moment nenalezl. Panuje jen nejistota, jak už nejistota hlavního hrdiny (který neví kudy chodí a proč), tak zřejmě i režiséra(který je na tom podobně), pro nějž byla tato látka náročnější než se mu mohlo v prvním plánu zdát.. (04.07.2010)

Kafka si přál, aby se, až zemře, jeho příběhy nikdy nevydaly. Nechtěl, aby lidé zkoumali, co jimi myslel. Max Brod jej neposlechl a téměř 90 let po Kafkově smrti se jeho příběhy stále řeší, snažíme se v nich najít poselství, točí se filmy... A to nemluvím o osobní korespondenci, která se zkoumá doslova písmenko po písmenku. Vím, že by svět přišel o veliká díla, ale neměla by se přání autorů respektovat, neměl by se i po smrti zachovávat nějaký respekt, nárok na soukromí? ... Samotný film není špatný, nic nového do Kafkova příběhu ovšem nevnáší, spíše ho dělá plytčím, nudnějším... (21.05.2011)

Musím se přiznat, že tento film mi pořád unikal, věděl jsem teda, že existuje, ale nějak jsem se k němu nemohl pořád dokopat. Vždycky mi ho připomněl soundtrack od Lucie, který se mě velmi líbil. Knižní předlohu neznám. Chápu, že měl film působit depresivně o nenaplnění amerického snu, takže vyvolání té  tísnivé atmosféry je vlastně v pořádku i když tam hrála plejáda herců, které máte zafixované, jako komiky tak je to těžké. Asi v polovině jsem si dokonce řekl, že jsem vlastně o nic nepřišel. Ale je pravda, že na to nechcete koukat stále znova, ale určitě ve vás něco zanechá, což se u jiných filmech nedá říct. (04.08.2021)