Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (195)
Film "Amerika" je inšpirovaný literárnym dielom "Nezvestný". Je to nedokončený román pražského spisovateľa židovského pôvodu Franza Kafku. V roku 1994 túto predlohu spracoval do filmovej podoby český scénarista a režisér Vladimír Michálek. Od vtedy čo som videl jeho film "Je treba zabiť Sekala" má môj rešpekt a uznanie. Snímok "Amerika" sa mu tiež velice vydaril. Natočil výbornú postmodernistickú sociálnu drámu. Vizuálne i atmosfericky je to silne pôsobivé. **** ()
Prvotina Vladimíra Michálka, ve které exceluje především Jiří Lábus v roli strýčka hlavního hrdiny Karla, v podání Martina Dejdara, který příjíždí do Ameriky ke strýčkovi na doporučení svého otce. Vynikající stylizace, perfektní kulisy, krásné makety lodí a Ameriky dělají z tohoto snímku zajímavý originál. Ne každému se proto Amerika bude líbit. Slovo originalita je zde zcela na místě. Kromě Lábuse ve filmu ještě zaperlil Jirka Schmitzer jako nenapravitelný norek a Oldřich Kaiser jako zabiják a jeho "bodni se!!", z jeho úst vyznívá hodně přesvědčivě a mrazivě. Holt Michálek ví, co točí a je rozhodně náš jeden z nejlepších, ne-li nejlepší současný režisér. ()
Zajímavý český snímek, původního Kafku jsen nečetl, ale filmové zpracování mě velice zaujalo. Svou depresí, svým ponurým stvárněním a v neposlední řadě výtečnými hereckými výkony. Dejdar v jeho zlatých hereckých letech předvádí vysoký standard, ale není tím nejlepším. Prostě to, co předvádí Jiří Lábus, je nevídané a velice příjemně mě to překvapilo. Poprvé jsem viděl tohoto snad ne věčného komika ve vážnější (a též zápornější) roli - samozřejmě není jeho jediná, ale výkon je to úctyhodný a Lev byl namístě. Lucie se postarala o výbornou muziku, která spolu s unikátním výtvarným obličejem filmu vytváří tu specifickou atmosféru. Opravdu interesantní podívaná, jež zabředává do náročnějších vod. ()
Film podľa románu "nezvestný" od Franza Kafku pojednáva o naivnom mládencovi, ktorý chce začiatkom 30tých rokov skúsiť štastie v Amerike u svojho zámožného strýca, ktorý podniká vo veľkom vo vodárskom priemysle. Začína sa v podniku rychlo adaptovať ale začne ho lákať žena jeho veľkého rivala. Jeho kariéra sa ocitne v troskách a on skončí v bahne prístavu, kde sa musí postarať sám o seba. Film má na svoju dobu výborné vizuálne spracovanie a aj kulisáci odviedli dobrú robotu. Napríklad detail new yorkského prístavu alebo panoráma manhattanu. Na dnešnú dobu to síce vyzerá smiešne ale v tej dobe to musel byť jasný prelom. Čo sa týka hercov tak tu máme starú gardu ako Jiřího Lábuse, Pavla Nového, Jiřího Schmitzera, dokonca aj vtedy mladého Tomáša Vorla. No a samozrejme hlavnú úlohu tu má Martin Dejdar. A nesmiem zabudnúť na hudobný doprovod, ktorý zaistila legendárna skupina Lucie a jej veľký hit, ktorý zaznie počas záverečných titulkov. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (10)
- Libor Bouček sa vyjadril, že pre neho je film: "Symbolom deväťdesiatich rokov, kedy sme si mysleli, ako to tu u nás ekonomicky rastie a dotkneme sa tej Ameriky." (Arsenal83)
- Film vychází ze stejnojmenné inscenace Studia Ypsilon (1989), ve které už tehdy hrál Martin Dejdar hlavní roli a shodné jsou i některé další role. (NinadeL)
- Vladimír Michálek s Martinem Dubou se Kafkovou nedokončenou prózou Nezvěstný nechali inspirovat ke svému vlastnímu příběhu. (hippyman)
Je pro mě docela těžké nějak rozebrat a pochopit už tak těžko uchopitelný film, když (až na Proměnu) neznám žádné Kafkovo dílo, nečetl jsem nedokončenou předlohu Nezvěstný a do rešerší na zhlédnutí Ameriky, jsem o ni neslyšel. Na druhou stranu některé motivy připomenou Kafkův složitý vztah k dominantního otci, jehož příkazy Kafka vždy následoval, z otce měl strach, nikdy se mu nedokázal postavit a tak se ubíjel v byokratické práci uředníka, kterou nenáviděl. Tyto motivy jsou zde jasně vidět na vztahu Karla a jeho strýce , pro kterého neexistuje nic jiného než tvrdá práce a investování, díky čemuž se dostal tak vysoko , kde je. Na druhou stranu vyžaduje celodenní poslušnost a odmítá svobodné nakládání s časem. A když si Karel něco dovolí, má hned strach z toho, co na to řekne strýček, který ho má neustále pod kontrolou. Musím říct, že tento vztah mezi synovcem a nově nalezeným strýcem byl zajímavě napjatý a Jiřímu Lábusovi přinesl pozoruhodnou příležitost v temné záhadné stylizaci, která mu právem přinesla Českého lva. A jak Lábusův strýc (byť z pochopitelných důvodů - držel ze svých zásad a nebyl schopen z nich odstoupit, takže se od sebe s Karlem odcizili a strýc neměl zájem o žádný další kontakt), zmizí, něco tomu filmu začne chybět. Ale ok, Karel na své cestě Amerikou začne narážet na samé potrhlé, až odpudivé postavy přesně v duchu existencialismu. Udržuje si to tedy nějákou atmosféru, to zase jo . Karel se chce vrátit, přestává chápat, proč vůbec do Ameriky odcestoval a co se vůle kolem děje. A tato jízda je završena děsivým gansterem Kaiserem, který bagatelizuje Karlův zločin a nabídne mu ochranu, aby ho poté postupně...no, kdo viděl, tak ví. A oni to celé na posledních pět minut zakončí romantickým happy endem s trubkou a pouští a pustí vypalovačku od Lucie? Jako z komentářů jsem pochopil dobový kontext, že pro objevení Lucie byl možná tento film i dost zásadní a spousta lidí ho má se spojeno hlavně s oblíbenou závěrečnou písničkou z mladí. Ale dneska je Amerika už tak zprofanovaná odrhovačka, že mi to zakončení přišlo ještě víc z kategorie WTF a koukal jsem na to, jak z jara. Ono obecně filmařsky je ten film na levelu devadesátkové nadšení. S čímž souvisí tenká hranice všeho dobrého a špatného, co s tím může souviset. Co jmenovat z toho špatného? Všechny zúčastněné dámy ve filmu nepředvádí nic jiného než maximálně svá těla a v životě jsem o nich neslyšel. Asi mám málo nastudované devadesátkové modelky. Každopádně se není čemu divit, že poškádlily diváky v Americe, načež se po nich slehla zem a dalších hereckých nabídek se již nedočkaly. Ale některé věci už by dneska tak ,,špinavě´´ snad ani nemohly působit. Už první záběry na Prahu a okno rodného domu Karla Rossmana mi přišly něčím nervydrásající. Co se dále týče formy (která docela válcuje obsah), film je často obohacen o dokreslené věci a la Karel Zeman. Některé záběry jsou stylizovany až do Noir filmu nejen oblečením postav nebo tím, že postavy jsou občas zahaleny do tmy, ze které se vynořují jako světla. A musím říct, že některé lokace mi i dost líbily. Třeba sídlo Karlova strýce s obřími sloupy, velkým schodištem, mohutnými zdi a všudypřítomnými studenými barvami. Některý věci už ale byly dost úlet (třeba ten bar s blikajícími světly a techno hudbou.) () (méně) (více)